Bílý dům umožní žalovat firmy, které využívají zkonfiskovaný majetek USA na Kubě

"Toto rozhodnutí by měly vzít v potaz všechny osoby a společnosti, které na Kubě podnikají," konstatoval Pompeo na tiskové konferenci. Vysoce postavená americká diplomatka Kimberly Breierová doplnila, že z rozhodnutí nebudou žádné výjimky, na což ostře EU a Kanada reagovaly. Společnosti a jedinci se podle Breierové žalobě vyhnou pouze tehdy, pokud se jejich podnikání neopírá o zabavený majetek.

Vejde-li rozhodnutí v platnost, Američané budou moci žalovat společnosti, které podnikají v hotelech, tabákových továrnách, lihovarech a dalších podnicích, které Kuba po nástupu vůdce Fidela Castra znárodnila. Žalovat je mohou i Kubánci, kteří později získali americké občanství, napsala agentura AP.

Breierová uvedla, že americké ministerstvo spravedlnosti považuje za oprávněné 6000 pohledávek na zabavený majetek na Kubě v hodnotě osm miliard dolarů (bezmála 182 miliard Kč). V případě 200.000 dalších vznesených nároků úřad ještě nerozhodl.

Podle Reuters není jasné, zda by americké soudy mohly o těchto vlastnických nárocích rozhodovat. EU už varovala, že by mohla věc napadnout u Světové obchodní organizace (WTO).

"Rozhodnutí Spojených států významně ovlivní unijní a kanadské hospodářské subjekty na Kubě... a povede pouze ke zbytečné spirále soudních řízení," uvedly v prohlášení eurokomisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a její kanadská kolegyně Chrystia Freelandová.

Rozhodnutím o žalobách by se kubánský režim mohl dále dostat do problémů při získávání zahraničních investic, konstatovala agentura Reuters s odvoláním na právní experty. Jde rovněž o další známku toho, že Washington chce Havanu potrestat za podporu, kterou poskytuje venezuelskému autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi, což dnes potvrdil i Pompeo.

Americký prezident Donald Trump chce rozhodnutí opřít o kontroverzní Helmsův-Burtonův zákon z roku 1996, který americkým občanům umožňuje podat žalobu na cizí společnosti kvůli americkému majetku zabavenému v 60. letech minulého století kubánským režimem. Američtí prezidenti patřičný oddíl zákona dosud vždy každý půlrok zablokovali kvůli odporu mezinárodního společenství a kvůli obavám, že by spustil vlnu žalob a způsobil chaos v americkém právním systému.

John Bolton v řeči k veteránům nezdařené invaze kubánských exulantů v Zátoce sviní ze 60. let oznámil řadu sankcí proti trojici jihoamerických zemí. Co se týče Venezuely, na seznam přibyla centrální banka. Americká vláda ji považuje za oporu Madurova režimu. V Nicaragui sankce dopadly na Bancorp - banku, která podle Washingtonu slouží jako černý fond prezidenta Daniela Ortegy.

Trumpova vláda dále omezila částku, kterou mohou posílat rodiny v USA příbuzným na Kubu, na 1000 dolarů (asi 27.700 Kč) na osobu a čtvrtletí. Vláda bývalého prezidenta Baracka Obamy přitom veškerá omezení odstranila. Na sankční seznam přibylo pět jmen napojených na kubánskou armádu a tajnou službu, například vojenská aerolinka Aerogaviota. USA chtějí podle Boltona také omezit ty cesty na Kubu, které nepovedou za rodinnými příslušníky.