Výdej na obranu v USA po více než 7 let stouply. Naopak Rusko zmizelo z žebříčku pěti zemi, které nejvíce dávají na obranu. Přesto stále vzbuzuje strach ve střední a východní Evropě, kde výrazně rostou výdaje na obranu, odhaluje statistika Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (The Stockholm International Peace Research Institute – SIPRI).
Výdaje na obranu USA mezi lety 2017 a 2018 stouply o 4,6% na 649 miliard dolarů. Jedná se první nárůst od roku 2010. Jedná se o skoro stejnou částku, jakou na zbrojení věnuje dalších 8 zemí s největšími vojenskými rozpočty.
Do pětice států s největšími částkami věnovanými na obranu patří Čína (250 miliard dolarů), Saúdská Arábie (67,6 miliard dolarů), Indie (66,5 miliard dolarů) a Francie (66,5 miliard dolarů). Těchto pět zemí tvoří 60% globálních výdajů na obranu. 50 miliard dolarů a více dávají ještě dvě země, Rusko (61,4 miliard dolarů) a Velká Británie (50 miliard dolarů).
Ruské výdaje na obranu poklesly o 3, 5% a Rusko tak vypadlo z žebříčku prvních pěti zemí, které dávají na obranu největší částky. Saúdská Arábie si sice udržela své třetí místo, její výdaje ale též poklesly o 6,5%. Ačkoliv v porovnání s předchozím sledovaným časovým obdobím Francie vystoupila na žebříčku díky pádu Ruska o jedno místo, i její výdaje poklesly o 1,4%.
Čínské výdaje na obranu se zvýšily o 5% a jsou takřka 10krát vyšší než tomu bylo v roce 1994. Podle výzkumníků však v příštím roce mohou její výdaje výrazně poklesnou v reakci na zpomalování její ekonomiky. Výdaje za obranu v roce 2018 byly nejnižším ročním nárůstem od roku 1995.
Co se týče regionů, výdaje na obranu rostly v Jižní Americe o 3,1% v roce 2018. To je převážně díky nárůstu výdajů na zbrojení v Brazílii (o 5,1%). Výdaje na obranu v Africe klesly o 8,4%, což je čtvrtý po sobě jdoucí meziroční pokles. Hlavní pokles byl v Alžírsku (mínus 6,1%), Angole (mínus 18%) a Súdánu (mínus 49%).
Na Blízkém východě klesly výdaje na zbrojení o 1,9%. Nicméně, šest z 10 zemí z regionu mělo v roce 2018 největší vojenské břemeno (vojenské výdaje v poměru k HDP) na světě: Saúdská Arábie (8,8% HDP), Omán (8,2%), Kuvajt (5,1%) Libanon (5%), Jordánsko (4,7%) a Izrael (4,3%).
Největší meziroční nárůst vojenských výdajů v roce 2018 mezi top 15 zeměmi s největšími výdaji na obrany, mělo Turecko. Jeho vojenské výdaje vzrostly o 24% v 19 miliard dolarů. Nárůst vojenských rozpočtů v USA a Turecko, dvou největších armád v NATO, se výraznou měrou podepsal na celkovém navýšení výdajů na obranu Severoatlantické aliance. Celkové vojenské výdaje všech 29 členských států NATO dosáhly v roce 2018 výše 963 miliard dolarů, což představuje 53% všech světových výdajů na obranu.
Vojenské výdaje výrazně rostly v střední a východní Evropě. A Ukrajině se zvedly o 21% na 4,8 miliard dolarů v roce 2018. V Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku a Litvě se zvýšily z 18 procent na 24 procent pro každou zemi. V Polsku vojenské výdaje vzrostly o 8,9 procenta na 11,6 miliardy dolarů.
Důvodem zvýšených výdajů na obranu v těchto zemí je „zvětšující se vnímání hrozby z Ruska“, uvádí Pieter Wezeman, výzkumník z SIRPI a to „navzdory skutečnosti, že ruské vojenské se snížily v posledních dvou letech“. Rusko nicméně stále představuje zemi, která věnuje na obranu největší částky z globálního pohledu a která se svými investicemi rád chlubí. Minulé úterý ruský prezident Vladimir Putin pyšně představil novou ruskou superponorku.
Celkové světové vojenské výdaje vzrostly o 2,6% na 1, 82 bilionu dolarů. Celková hodnota výdajů na obranu v roce 2018 je o 5,4% vyšší než v roce 2009 a představuje nárůst o 76% oproti roku 1998, tj, za posledních 20 let.
Nicméně, celkové výdaje na obranu na hrubý domácí produkt klesly v roce 2018 na 2,1 procenta, což představuje 239 dolarů na jednoho světového občana, Jedná se též o pokles o 0,1 procenta během jednoho roku a pokles o 0,5 procenta během 10 let.
Související
NATO je ve válce? Aktivně se podílí na ostřelování ruského území, tvrdí Putinův muž
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
Armáda , obrana , Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) , USA (Spojené státy americké) , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
včera
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.
Zdroj: Julie Jarošová