Kdo nejvíce dává na zbrojení: Vzrůst v USA po sedmi letech, Rusko vypadlo z top 5

Výdaje na obranu USA mezi lety 2017 a 2018 stouply o 4,6% na 649 miliard dolarů. Jedná se první nárůst od roku 2010. Jedná se o skoro stejnou částku, jakou na zbrojení věnuje dalších 8 zemí s největšími vojenskými rozpočty.

Do pětice států s největšími částkami věnovanými na obranu patří Čína (250 miliard dolarů), Saúdská Arábie (67,6 miliard dolarů), Indie (66,5 miliard dolarů) a Francie (66,5 miliard dolarů). Těchto pět zemí tvoří 60% globálních výdajů na obranu. 50 miliard dolarů a více dávají ještě dvě země, Rusko (61,4 miliard dolarů) a Velká Británie (50 miliard dolarů).

Ruské výdaje na obranu poklesly o 3, 5% a Rusko tak vypadlo z žebříčku prvních pěti zemí, které dávají na obranu největší částky. Saúdská Arábie si sice udržela své třetí místo, její výdaje ale též poklesly o 6,5%. Ačkoliv v porovnání s předchozím sledovaným časovým obdobím Francie vystoupila na žebříčku díky pádu Ruska o jedno místo, i její výdaje poklesly o 1,4%.

Čínské výdaje na obranu se zvýšily o 5% a jsou takřka 10krát vyšší než tomu bylo v roce 1994. Podle výzkumníků však v příštím roce mohou její výdaje výrazně poklesnou v reakci na zpomalování její ekonomiky. Výdaje za obranu v roce 2018 byly nejnižším ročním nárůstem od roku 1995.

Co se týče regionů, výdaje na obranu rostly v Jižní Americe o 3,1% v roce 2018. To je převážně díky nárůstu výdajů na zbrojení v Brazílii (o 5,1%). Výdaje na obranu v Africe klesly o 8,4%, což je čtvrtý po sobě jdoucí meziroční pokles. Hlavní pokles byl v Alžírsku (mínus 6,1%), Angole (mínus 18%) a Súdánu (mínus 49%).

Na Blízkém východě klesly výdaje na zbrojení o 1,9%. Nicméně, šest z 10 zemí z regionu mělo v roce 2018 největší vojenské břemeno (vojenské výdaje v poměru k HDP) na světě: Saúdská Arábie (8,8% HDP), Omán (8,2%), Kuvajt (5,1%) Libanon (5%), Jordánsko (4,7%) a Izrael (4,3%).

Největší meziroční nárůst vojenských výdajů v roce 2018 mezi top 15 zeměmi s největšími výdaji na obrany, mělo Turecko. Jeho vojenské výdaje vzrostly o 24% v 19 miliard dolarů. Nárůst vojenských rozpočtů v USA a Turecko, dvou největších armád v NATO, se výraznou měrou podepsal na celkovém navýšení výdajů na obranu Severoatlantické aliance. Celkové vojenské výdaje všech 29 členských států NATO dosáhly v roce 2018 výše 963 miliard dolarů, což představuje 53% všech světových výdajů na obranu.

Vojenské výdaje výrazně rostly v střední a východní Evropě. A Ukrajině se zvedly o 21% na 4,8 miliard dolarů v roce 2018. V Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku a Litvě se zvýšily z 18 procent na 24 procent pro každou zemi. V Polsku vojenské výdaje vzrostly o 8,9 procenta na 11,6 miliardy dolarů.

Důvodem zvýšených výdajů na obranu v těchto zemí je „zvětšující se vnímání hrozby z Ruska“, uvádí Pieter Wezeman, výzkumník z SIRPI a to „navzdory skutečnosti, že ruské vojenské se snížily v posledních dvou letech“. Rusko nicméně stále představuje zemi, která věnuje na obranu největší částky z globálního pohledu a která se svými investicemi rád chlubí. Minulé úterý ruský prezident Vladimir Putin pyšně představil novou ruskou superponorku.

Celkové světové vojenské výdaje vzrostly o 2,6% na 1, 82 bilionu dolarů. Celková hodnota výdajů na obranu v roce 2018 je o 5,4% vyšší než v roce 2009 a představuje nárůst o 76% oproti roku 1998, tj, za posledních 20 let.

Nicméně, celkové výdaje na obranu na hrubý domácí produkt klesly v roce 2018 na 2,1 procenta, což představuje 239 dolarů na jednoho světového občana, Jedná se též o pokles o 0,1 procenta během jednoho roku a pokles o 0,5 procenta během 10 let.