Donald Trump směřuje k válce. Kdo a kdy zahájí útok na Írán?

Rostoucí důkazy naznačují, že Donald Trump, prezident Spojených států amerických, směřuje k válce - ať už to ví, nebo ne. I Íránu se zase rozpadá konsensus, že by měla země dodržovat vídeňskou úmluvu, píše americký magazín Foreign Policy.

USA je plně připraveno reagovat na jakýkoli útok. Ale odkud?

Spojené státy americké (USA), ústy Johna Boltona, bezpečnostního poradce amerického prezidenta, 5. května vydaly ostré varování Íránu. Oznámily, že nasadí letadlovou loď USS Abraham Lincoln skupinu stíhacích letadel společně s bombardovací jednotkou do Perského zálivu, „aby vyslali jasný a nezaměnitelný vzkaz íránskému režimu, že jakýkoli útok na zájmy Spojených států nebo na zájmy Spojených států amerických a našich spojenci se setkají s neúprosnou silou".

Co to znamená? Poradce Bolton tvrdí, že USA „nehledají válku s íránským režimem", ale jsou „plně připraveny reagovat na jakýkoli útok". Bezpečnosti analytik Colin Kahl se v magazínu Foreign Policy pozastavuje nad tím, co za tímto úmyslem ve skutečnosti vězí. „Původní zprávy naznačují, že to mohlo přijít v reakci na náznaky, že skupiny íránských milic plánují útoky proti americkým jednotkám v Iráku," píše.

Další zprávy měli přijít z Izraele, který USA varoval, že Íránu hodlá zaútočit „proti americkým zájmům, personálu nebo spojencům v Perském zálivu". Anonymní americký představitel tvrdí, že nasazení bylo nařízeno, aby podpořilo „odrazování se od toho, co bylo považováno za potenciální přípravy íránských sil a jeho zástupců, které mohou naznačovat možné útoky na americké síly v regionu", cituje autor zdroj. Stejný zdroj ale zároveň oficiálně dodal, že „neexistují žádné známky íránského útoku".

Vzhledem k tomu, že známe Boltonovy dlouhodobé sklony a snahu o přehánění a manipulaci s rozvědnými službami, jež by ospravedlňovalo použití síly, soudí autor, bylo by být lákavé toto všechno odmítnout jako falešné zprávy. To by ale bylo neprozíravé, zvláště ve chvíli, kdy „vyhlídka Íránu na provokaci, která by zapříčinila širší vojenskou konfrontaci", je podle Kahla „velmi reálná". Je to ale především „vlastní politika Trumpovy administrativy v Teheránu, která značně zvýšila nebezpečí", upřesňuje.

Byla to kampaň s maximálním tlakem, nyní ji Američané zdvojnásobili

Boltonovo varování přichází na pozadí rychle se zvyšujícího napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Provázelo jej několik kroků: před rokem odstoupil americký prezident Donald Trump z jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a opětně uložil přísné bankovní a ropné sankce, jejichž cílem je zbavit Írán zdrojů a destabilizovat celý režim.

Sankce měly výrazný vliv na íránské hospodářství, která za ně zaplatila obrovskou daň, píše Foreign Policy, ale ani tato „kampaň s maximálním tlakem" na administrativu dosud nedokázala donutit Teherán jednat o nové podobě jaderné dohodě nebo nějakým způsobem „omezit podporu terorismu a regionální militantnost". Tváří v tvář tomuto neúspěchu Bílý dům svou pozici přehodnotil tím způsobem, že tlak zdvojnásobil.

Trumpova administrativa navíc ohlásila, že koncem dubna ukončí výjimky, které dosud umožňovaly Číně, Indii, Japonsku, Jižní Koreji a Turecku pokračovat v dovozu asi 1 milionu barelů íránské ropy denně. Uvedeným cílem administrativy kontrolovat íránský vývoz ropy, který je životním zdrojem ekonomiky země, a to tak blízko, jak je to jen možné.

Odpověď je již známá: Írán odpověděl obnovenými hrozbami, že uzavřel úžinu Hormuz, úzkou vodní cestu vedoucí z íránského pobřeží, skrze níž propluje přibližně 20 procent celosvětových toků ropy. Zdroje blízké režimu naznačily, že Írán by mohl podniknout také další kroky, jimiž by narušil vývoz ropy ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, zaměřením na přepravu ropy přes průliv Bab el-Mandeb a Rudé moře, píše Foreign Policy. V úvahu rovněž přicházejí i destruktivními kybernetickými útoky, jimiž by Teherán zasáhl kritickou infrastrukturu Saudské Arábie a Emirátů.

Následovala výměna, v níž Trumpova administrativa označila islámské revoluční gardy za teroristickou organizaci, což bylo vůbec poprvé, kdy tak Washington učunil vůči vojenské složce vlády jiné země. Íránský parlament odpověděl přijetím zákona, který prezident Hassan Rúhání minulý týden podepsal, v němž prohlašuje všechny americké jednotky na Blízkém východě za teroristické. Označil zároveň vládu USA za státního sponzora terorismu.

„Zdá se skutečně," píše analytik a bezpečnostní export, „že íránští představitelé uvažují o krocích k obnovení jaderného programu země." K dnešnímu dni Írán zůstal dosud v souladu s omezeními, jež se týkají jaderného obchodu v oblasti obohacování uranu a dalších zakázaných činností -Učinil tak navzdory tomu, že tato dohoda slibovala jen málo hospodářských výhod.

„V uplynulém roce se zdálo, že cílem Teheránu je zmást a diplomaticky využít mezinárodní rozhořčení nad sankcemi ze strany USA a čekat na změnu režimu ve Washingtonu po volbách do roku 2020," píše Colin Kahl.

Politický konsenzus mezi íránskými elitami pro jadernou zdrženlivost se rozpadá

„Zdá se však, že politický konsenzus mezi íránskými elitami ve prospěch pokračující jaderné zdrženlivosti se rozpadá. Íránští úředníci nedávno navrhli, že Írán může překročit dosavadní jaderný zákon a nedávno navrhli, že Írán by mohl začít překračovat omezení jaderné dohody, jež se týká zásob země s nízkým obohaceným uranem nebo obnovit obohacování uranu v zařízení Fordo.

„Ministr zahraničních věcí Íránu Mohammad Džavad Zarif dokonce řekl, že frakce v režimu tlačí na Írán, aby opustil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. I když se zdá, že takový drastický krok je zatím nepravděpodobný, íránská trpělivost na této jaderné frontě utrpěla," píše analytik..

První výročí Trumpova odstoupení od íránské jaderné dohody, narůstá spirála reakcí, kterou americká administrace uvedla do pohybu v „kampaní s maximálním tlakem". „Vyvolala tím velmi zlověstnou situaci - v níž riziko vojenské konfrontace roste každým dnem," míní autor.

Tisíce amerických vojáků a sil, podporované Íránem, působí dnes v těsné blízkosti v Iráku, Sýrie a v přeplněných vodách Perského zálivu. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty pokračují v letecké kampani proti íránským Hutuům v Jemenu, a to navzdory mezinárodnímu rozhořčení nad nejhorší humanitární katastrofou na světě. Izrael rovněž pravidelně provádí vojenské útoky proti íránským dodávkám zbraní a infrastruktuře v Sýrii. „V tomto nestabilním kontextu jsou scénáře úmyslné nebo neúmyslné války mezi USA a Íránem mnohé," soudí. „Pokud Írán nebo jeho zástupci zareagují na nátlak Spojených států způsobem, který bude stát americkou krev nebo bude řešit kritickou ropnou infrastrukturu v regionu, věci by se mohly rychle vymknout z rukou, varuje

Na rozdíl od posledních let předchozí Obamovy administrativy neexistuje v současné době mezi Washingtonem a Teheránem žádná komunikace na vysoké úrovni, která by takovou zvládla krizi. Na stranách narůstá počet těch, kteří se zdají být nadšeni jít do boje, a hledají jen příležitosti k eskalaci napětí. Chce snad Donald Trump další válku?

Ne, Trump pravděpodobně další americkou válku na Blízkém východě nechce. „Pokud je však minulost prologem, jeho střevní instinkt bude odpovídat (pravděpodobně přes Twitter) na jakoukoli íránskou provokaci s válečnickou rétorikou, která vlévá olej do ohně. Je také snadné představit si íránské akce, které vyvolávají silný politický tlak ze strany prezidentských pravicových odpůrců, kongresových jestřábů a regionálních spojenců – těch stejných sil, které tlačily Trumpa, aby opustil dohodu o Íránu – a rozhodl se pro vojenskou akci," popisuje autor možný vývoj.

A Trump už není obklopen bývalým poradcem pro národní bezpečnost H.R. McMasterem, ani bývalým ministrem obrany Jamesem Mattisem a dalšími lidmi které by dokázaly ochladit horké hlavy. „Nyní je obklopen poradci, jako je Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo, kteří již dlouho volají po válce proti Íránu," podotýká.

Trumpovi poradci právě tuto možnost podle všeho vážně zvažují, stejně jako její možné právní zdůvodnění. Minulý měsíc, během slyšení před Senátem Výbor pro zahraniční vztahy, požádal Rand Paul, republikánský senátor, aby mu Pompeo vysvětlil, které z povolení pro užití vojenské síly proti al-Káidě a jeho přidružené síly z roku 2001 dává Trumpově administraci pravomoc jít do války s Íránem. Na to Mike Pompeo odmítl dát přímočarou odpověď, a - v temné ozvěně vedení války v Iráku, jak připomíná Kahl - Trumpova vláda prostě věří, že existuje spojení mezi Íránem a al-Káidou.

Dá prezident Trump „zelenou" k zahájení útoku na Írán Netanjahuovi?

Pokud bude Írán pokračovat ve svých jaderných aktivitách, můžeme očekávat návrat k druhům hrozeb, jak je praktikují izraelské vojenské jednotky, které byly běžné od roku 2009 do roku 2012.

„Pouze tentokrát to bude vláda Spojených států, jež povzbudí izraelské útoky, než aby projevila snahu je omezit. Podpora Trumpa vládě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, která je hluboce zakořeněna v prezidentových domácích politických výpočtech, byla neochvějná a bezpodmínečná," píše analytik.

Zdá se, domnívá se, že Trumpovi nejbližší poradci jsou připraveni Netanjahua povzbudit, aby dal Izraeli „zelenou" k zahájení útoku. „Konec konců, v roce 2015 to byl Bolton, který rozhodl, že nejlepším způsobem, jak řešit íránskou jadernou hrozbu, je izraelský útok, podporovaná silami USA svrhnout íránský režim," dodává.

„Než se věci vymknou kontrole, bylo by moudré, aby se administrativa vrátila k rétorice, která by otevřela kanály na vysoké úrovni s Teheránem a naznačila ochotu znovu vstoupit do jaderné dohody jako výchozímu bodu pro nová jednání," uzavírá autor. „Je tu ale nulová vyhlídka, že administrativa takový kurz podnikne. Namísto toho zdvojnásobuje svou strategii maximálního napětí, v níž je stále více důkazů, že je na cestě k válce - ať si to Trump uvědomuje nebo ne."

Související

Ozbrojené americké jednotky obsazují tanker

Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?

Zabavení ropného tankeru Skipper u venezuelského pobřeží Trumpovou administrativou představuje jeden z nejdramatičtějších zvratů v kampani vojenského tlaku proti venezuelskému diktátorovi Nicolási Madurovi. Nástup na palubu cizí lodi je neobvyklým krokem, který rozšiřuje americkou operaci. Ta je již nyní známá díky útokům na více než 20 plavidel v Karibiku a Tichém oceánu, u kterých administrativa tvrdí, že převážela obchodníky s drogami.

Více souvisejících

Donald Trump John Bolton USA (Spojené státy americké) Írán USS Abraham Lincoln

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 43 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 8 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy