Rozdělení sfér vlivu pro 21. století? Analytik varuje před "fatální chybou"

Venezuelou nadále zmítá krize a opozice vedená předsedou parlamentu Juanem Guaidóem otevřeně zpochybňuje legitimitu prezidenta Nicólase Madura, přičemž nabádá armádu, aby podpořila jeho svržení, připomíná Max Hess v komentáři pro server Moscow Times. Analytik konzultační společnosti AKE International podotýká, že venezuelská produkce ropy mezitím nadále klesá a obyvatele země sužuje hlad a chabá bezpečnost.

Dobře známé pole

Venezuelané ovšem o svém osudu možná již sami nerozhodují, nastiňuje odborník. Dodává, že tomu naznačují prohlášení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea a poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Johna Boltona, podle kterých nebylo dubnové povstání iniciované Guaidóem úspěšné jen proto, že Rusko přesvědčilo Madura, aby neutekl na Kubu.

Tvrzení v kombinaci se známým vztahem mezi Ruskem a Venezuelou a záměrem Spojených států dosáhnout změny režimu v Caracasu vznáší otázku, za jaké situace může Moskva takový scénář umožnit, konstatuje Hess. Připomíná, že Rusko je po Číně druhým nejdůležitějším venezuelským věřitelem a v březnu vystupňovalo svou veřejnou podporu Madurovi, když do Venezuely vyslalo dvě vojenská letadla se zhruba stovkou vojáků.

„Jejich přílet za denního světla fotografovali místní novináři a Moskva veřejně přiznala jejich přítomnost, čímž vyslala jasný signál Washingtonu, že jeho přímá intervence by měla následky,“ píše analytik. Dodává, že takovým zásahem Trumpova administrativa hrozí již měsíce.

Z Venezuely v posledních letech uprchly více než tři miliony lidí, přičemž násilí ze strany Madurova režimu a jeho pokusy připravit o pravomoci parlament jej připravily o legitimitu, uvádí Hess. Poukazuje, že mnozí ve Washingtonu věří v jestřábí verzi Monroeovy doktríny, kterou si Spojené státy vyhrazují výsadní právo zasahovat do krize ve Venezuele.

Pro Moskvu ovšem jižní Amerika není v žádném případě neznámým polem, zdůrazňuje expert. Vysvětluje, že její vztahy s Kubou se datují zpět do sovětské éry, kdy Kreml podporoval mnoho levicových povstání a režimů v regionu, a nedávno se pokusil tyto vazby obnovit nejen prostřednictvím Venezuely, ale též Nikaragui a Bolívie a méně úspěšně i Ekvádoru.

„Zhroucení Sovětského svazu a následný úpadek ruské námořní síly učinily agresivní postup postkomunistického Ruska v regionu téměř nemyslitelným,“ pokračuje Hess. Dodává, že tento předpoklad je nyní silně zpochybňován, když se objevují zprávy o ruské protiponorkové lodi Severomorsk, která údajně pluje k Venezuele, aby podtrhla odhodlání Kremlu ukázat sílu.

Ničivé dopady  

Po vyšumění Guaidóova převratu není příliš překvapivé, že prezidenti USA a Ruska, Donald Trump a Vladimir Putin, začali jednat o osudu Venezuely přímo, deklaruje analytik. Za důvod, proč je Rusko tak odhodláno podporovat Madurův režim, považuje podstatné ruské investice ve Venezuele, stejně jako potenciální přínos obrazu mocnosti, která se postavila Spojeným státům a „chrání suverenitu“.

Moskva v posledních měsících signalizuje, že je ochotná jednat o osudu Venezuely a zároveň posiluje svou podporu Madurovi, čímž zvyšuje potenciální náklady americké intervence, nastiňuje Hess. Podotýká, že ruská bezpečnostní rad se událostmi v jihoamerické zemi zabývala 30. dubna, ale pozornosti uniká největší ruský investor a skutečný vyjednavač pro Venezuelu, ředitel firmy Rosněfť Igor Sečin.

To se ale podle analytika může změnit, až Rosněfť zveřejní 13. května své čtvrtletní výsledky, především pokud tento ropný gigant bude pokračovat v praxi, kterou zavedl loni, a ve zprávě odhalí výši půjček, které Venezuele poskytl.  

„Říká se, že Moskva může uznat Boltonovo volání po obnově Monroeovy doktríny, pokud se Washington uvolí přiznat podobná práva Moskvě v ruském ‚těsném okolí‘, až se Pompeo tento týden setká s ruským ministrem zahraničí Lavrovem v Helsinkách,“ píše odborník. Varuje, že pustit se do takových rozhovorů by byla fatální chyba s ničivými dopady na Ukrajinu a Gruzii a další země, stejně taky by bylo katastrofou vyloučit z takových jednání EU a NATO.

Ačkoliv Kreml by takovou možnost nepochybně uvítal, ignoroval by tím zájmy svého hlavního vyjednavače, tedy Rosněfťu, myslí si Hess. Nabádá proto, aby případná nabídka šla po linii toho, co tato firma skutečně chce získat – kontrolu nad většinou venezuelského ropného sektoru.

Pokud by taková nabídka byla doplněna modelem politického přechodu, který umožní Rusku zachovat si tvář, perspektivou nových investic do venezuelského ropného průmyslu a možná i uvolněním protivenezuelských sankcí, dohoda se může přiblížit, tvrdí analytik. Dodává, že taková dohoda by v sobě nesla nižší geopolitické náklady, než přináší vize rozdělení  sfér vlivu pro 21. století.

Související

Více souvisejících

Venezuela Rusko USA (Spojené státy americké) Rosněfť ropa

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy