Venezuelou nadále zmítá krize a opozice vedená předsedou parlamentu Juanem Guaidóem otevřeně zpochybňuje legitimitu prezidenta Nicólase Madura, přičemž nabádá armádu, aby podpořila jeho svržení, připomíná Max Hess v komentáři pro server Moscow Times. Analytik konzultační společnosti AKE International podotýká, že venezuelská produkce ropy mezitím nadále klesá a obyvatele země sužuje hlad a chabá bezpečnost.
Dobře známé pole
Venezuelané ovšem o svém osudu možná již sami nerozhodují, nastiňuje odborník. Dodává, že tomu naznačují prohlášení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea a poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Johna Boltona, podle kterých nebylo dubnové povstání iniciované Guaidóem úspěšné jen proto, že Rusko přesvědčilo Madura, aby neutekl na Kubu.
Tvrzení v kombinaci se známým vztahem mezi Ruskem a Venezuelou a záměrem Spojených států dosáhnout změny režimu v Caracasu vznáší otázku, za jaké situace může Moskva takový scénář umožnit, konstatuje Hess. Připomíná, že Rusko je po Číně druhým nejdůležitějším venezuelským věřitelem a v březnu vystupňovalo svou veřejnou podporu Madurovi, když do Venezuely vyslalo dvě vojenská letadla se zhruba stovkou vojáků.
„Jejich přílet za denního světla fotografovali místní novináři a Moskva veřejně přiznala jejich přítomnost, čímž vyslala jasný signál Washingtonu, že jeho přímá intervence by měla následky,“ píše analytik. Dodává, že takovým zásahem Trumpova administrativa hrozí již měsíce.
Z Venezuely v posledních letech uprchly více než tři miliony lidí, přičemž násilí ze strany Madurova režimu a jeho pokusy připravit o pravomoci parlament jej připravily o legitimitu, uvádí Hess. Poukazuje, že mnozí ve Washingtonu věří v jestřábí verzi Monroeovy doktríny, kterou si Spojené státy vyhrazují výsadní právo zasahovat do krize ve Venezuele.
Pro Moskvu ovšem jižní Amerika není v žádném případě neznámým polem, zdůrazňuje expert. Vysvětluje, že její vztahy s Kubou se datují zpět do sovětské éry, kdy Kreml podporoval mnoho levicových povstání a režimů v regionu, a nedávno se pokusil tyto vazby obnovit nejen prostřednictvím Venezuely, ale též Nikaragui a Bolívie a méně úspěšně i Ekvádoru.
„Zhroucení Sovětského svazu a následný úpadek ruské námořní síly učinily agresivní postup postkomunistického Ruska v regionu téměř nemyslitelným,“ pokračuje Hess. Dodává, že tento předpoklad je nyní silně zpochybňován, když se objevují zprávy o ruské protiponorkové lodi Severomorsk, která údajně pluje k Venezuele, aby podtrhla odhodlání Kremlu ukázat sílu.
Ničivé dopady
Po vyšumění Guaidóova převratu není příliš překvapivé, že prezidenti USA a Ruska, Donald Trump a Vladimir Putin, začali jednat o osudu Venezuely přímo, deklaruje analytik. Za důvod, proč je Rusko tak odhodláno podporovat Madurův režim, považuje podstatné ruské investice ve Venezuele, stejně jako potenciální přínos obrazu mocnosti, která se postavila Spojeným státům a „chrání suverenitu“.
Moskva v posledních měsících signalizuje, že je ochotná jednat o osudu Venezuely a zároveň posiluje svou podporu Madurovi, čímž zvyšuje potenciální náklady americké intervence, nastiňuje Hess. Podotýká, že ruská bezpečnostní rad se událostmi v jihoamerické zemi zabývala 30. dubna, ale pozornosti uniká největší ruský investor a skutečný vyjednavač pro Venezuelu, ředitel firmy Rosněfť Igor Sečin.
To se ale podle analytika může změnit, až Rosněfť zveřejní 13. května své čtvrtletní výsledky, především pokud tento ropný gigant bude pokračovat v praxi, kterou zavedl loni, a ve zprávě odhalí výši půjček, které Venezuele poskytl.
„Říká se, že Moskva může uznat Boltonovo volání po obnově Monroeovy doktríny, pokud se Washington uvolí přiznat podobná práva Moskvě v ruském ‚těsném okolí‘, až se Pompeo tento týden setká s ruským ministrem zahraničí Lavrovem v Helsinkách,“ píše odborník. Varuje, že pustit se do takových rozhovorů by byla fatální chyba s ničivými dopady na Ukrajinu a Gruzii a další země, stejně taky by bylo katastrofou vyloučit z takových jednání EU a NATO.
Ačkoliv Kreml by takovou možnost nepochybně uvítal, ignoroval by tím zájmy svého hlavního vyjednavače, tedy Rosněfťu, myslí si Hess. Nabádá proto, aby případná nabídka šla po linii toho, co tato firma skutečně chce získat – kontrolu nad většinou venezuelského ropného sektoru.
Pokud by taková nabídka byla doplněna modelem politického přechodu, který umožní Rusku zachovat si tvář, perspektivou nových investic do venezuelského ropného průmyslu a možná i uvolněním protivenezuelských sankcí, dohoda se může přiblížit, tvrdí analytik. Dodává, že taková dohoda by v sobě nesla nižší geopolitické náklady, než přináší vize rozdělení sfér vlivu pro 21. století.
Související
Venezuela po výhře Madura pátrá po šéfce opozice. Ta se po dvou měsících ozvala
OSN: Během voleb ve Venezuele došlo k vážnému porušování lidských práv
Venezuela , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Rosněfť , ropa
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 32 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák