Gayové v Ekvádoru slaví, ústavní soud vynesl průlomový verdikt

Ústavní soud ve středečním prohlášení uvedl, že pro sňatky mezi osobami stejného pohlaví se při jednání za zavřenými dveřmi vyslovilo pět z devíti soudců.

Čtyři soudci, kteří byli proti, se domnívají, že pro uznání stejnopohlavních sňatků by bylo zapotřebí je legalizovat ústavními reformami.

"Toto rozhodnutí je závazné, protože rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro ekvádorské úřady," řekl AFP právník Gustavo Medina.

I do believe that “love is love” and that God love us all... ❤️ #Ecuador pic.twitter.com/ltIkdtI9uh

Homosexuální sňatky na celostátní úrovni umožňovalo dosud ve světě 27 zemí, z toho 17 v Evropě. Ekvádor tak bude 28. zemí, která tyto sňatky umožňuje. Většina těchto států umožňuje i adopci dětí homosexuálními páry. Naposledy umožnil sňatky homosexuálům letos v květnu Tchaj-wan, který se stal první zemí v Asii, která umožňuje sňatky homosexuálů.

I v jiných zemích mohou homosexuálové uzavírat sňatky, ale jen v některých částech, například asi v polovině států Mexika.

Další země pak umožňují registrované partnerství osob stejného pohlaví. První z nich se v roce 1989 stalo Dánsko.

ČR uzákonila registrované partnerství v červenci 2006. Parlament nyní projednává novelu, která manželství lidem stejného pohlaví umožní. Manželství i pro homosexuály navrhlo novelou občanského zákoníku 46 poslanců z šesti sněmovních klubů, konkrétně ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, TOP 09 a STAN. Komunita homosexuálů, bisexuálů a trans lidí považuje registrované partnerství za nedostatečné. Vznikají s tím podle nich problémy, například po smrti partnera nemají nárok na vdovský nebo vdovecký důchod a registrovaný partner si nemůže osvojit dítě svého partnera, přestože dítě společně vychovávají. Vznikají tak problémy například při úmrtí biologického rodiče.

První postsovětskou zemí, která povolila alespoň registrované partnerství, se od roku 2016 stalo Estonsko.

Jako první umožnilo sňatky homosexuálních párů v roce 2001 Nizozemsko. Od té doby uzákonily homosexuální sňatky další evropské země: Belgie, Španělsko, Norsko, Švédsko, Portugalsko, Island, Dánsko, Francie, Británie (s výjimkou Severního Irska, které umožňuje registrované partnerství), Lucembursko, Irsko, Finsko, Německo, Malta, Rakousko.

Mimo Evropu sňatky osob stejného pohlaví na celostátní úrovni umožňují Argentina (v roce 2010 jako první latinskoamerická země), Brazílie, Kanada, Kolumbie, Nový Zéland, Uruguay, USA a Austrálie. Izrael uznává homosexuální sňatky, pokud je dotyční uzavřou v cizině.

V roce 2006 uzákonila homosexuální sňatky jako první a dosud jediná země Afriky Jihoafrická republika (JAR). V Africe má podle odhadů organizací na ochranu práv homosexuálů asi 30 zemí zákony, které zakazují či trestají homosexualitu. V poslední době ale svoje zákony uvolnil Mosambik, Angola a Seychely a naposledy tento týden zrušil části trestního zákoníku, které zakazují sex mezi osobami stejného pohlaví pod trestem až sedmi let vězení, botswanský vrchní soud.

V USA rozhodl o právu uzavírat sňatky mezi homosexuály a lesbičkami Nejvyšší soud v červnu 2015. Do té doby sňatky osob stejného pohlaví umožňovalo 36 amerických států. Po verdiktu nejvyšší soudní instance muselo od jejich zákazů upustit i zbylých 14 států na jihu a jihozápadě USA, poslední z nich tak učinil v roce 2016. Rozhodnutí soudu se netýká indiánských rezervací.

V květnu 2018 podpořil manželství párů stejného pohlaví ústavní soud na Tchaj-wanu, obyvatelé to ale poté v referendu odmítli. Tchajwanská vláda však bez ohledu na výsledky referenda rozhodla o vypracování samostatného zákona, kterým legalizuje sňatky osob stejného pohlaví. Parlament zákon schválil letos v květnu.

Loni v srpnu uznal nejvyšší soud v Kostarice homosexuální sňatky a dal parlamentu 18 měsíců na to, aby přijal příslušný zákon.

V referendu se o sňatcích osob stejného pohlaví rozhodovalo i v dalších zemích. Pro tyto sňatky se vyslovili v referendu v roce 2015 v tradičně římskokatolickém Irsku a loni v Austrálii. Slovinsko naopak v roce 2015 uzákonění sňatků homosexuálů v referendu odmítlo a v Rumunsku referendum v roce 2018 ztroskotalo na malém zájmu voličů.