Závod v jaderném zbrojení je zpět. Z Washingtonu zní rázná slova

NÁZOR - V pátek vyprší platnost jednoho z pilířů světové bezpečnosti, varuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný americký deník se obává, že málokdo postřehne, že minulostí se stane smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987.

Vše je o politické vůli

Hrozba jaderného útoku, který může přijít každou minutu, která byla tak znepokojivá v druhé polovině dvacátého století, nyní zapadla jako velmi vzdálená vzpomínka na pozadí uspokojení z konce studené války, konstatuje prestižní server. Zdůrazňuje, že konec smlouvy o raketách středního a krátkého dosahu by měl být ponaučením.

"Kontrola zbrojení, uzavírání ověřitelných smluv omezujících a snižujících (počty) jaderných, chemických a biologických zbraní, má svou mystiku," pokračuje americký deník. Označuje za ni nepochopené koncepce, exotická zařízení a spletitá vyjednávání.

Ve svém jádru je však kontrola zbrojení o politické vůli, deklaruje editorial. Poukazuje, že v případě smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu se jí tehdejší americký prezident Ronald Reagan a sovětský vůdce Michail Gorbačov podvolili natolik, že odstranili kompletní třídu rozmístěných zbraní, rakety země-země s doletem mezi 500 a 5.500 kilometry a jejich odpaliště.

Smlouva učinila svět bezpečnějším místem nejen kvůli odstranění jaderné hrozby nad Evropou, ale také díky zavedení nových opatření, například asertivního ověřování a inspekcí na místě, vysvětluje Washington Post. Dodává, že v posledních letech však Spojené státy zaznamenaly, že Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina vyvíjí, testuje a rozmisťuje rakety s plochou dráhou letu typu 9M729, které smlouva zakazuje.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Administrativa předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy proti tomuto porušování smlouvy Ruskem opakovaně protestovala, připomíná vlivný deník. Doplňuje, že bez úspěchu, a tak dne 20. října loňského roku Obamův nástupce Donald Trump oznámil, že Spojené státy od smlouvy odstupují.

"Politická vůle k dodržování (smlouvy) padla," píše americký server. Deklaruje, že ji opustilo Rusko a Trump pouze nehodlal zůstat pozadu.

Ochota pustit se do těžké práce  

Navíc, Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v úterý prohlásil, že smlouva New START z roku 2010, která omezuje strategické jaderné zbraně dlouhého dosahu, byla "chybná od samého počátku", poukazuje washingtonský deník. Cituje Boltonova slova, že je nepravděpodobné, aby byla platnost dokumentu prodloužena, až v roce 2021 vyprší: "Proč prodlužovat chybný systém, jen abyste mohli říct, že máte smlouvu?"

Bolton a Trump nastínili vizi rozhovorů, které by se týkaly také čínských jaderných zbraní, připouští renomovaný server. Konstatuje, že nápad zní sice rozumně, ale čínský jaderný arzenál v reálu činí pouze zlomek velikosti amerického a ruského, navíc Peking takové jednání odmítá. Washington Post proto pokládá otázku, zda současná administrativa míní svůj návrh vážně, nebo pouze odvádí pozornost.

Smlouvu New START Bolton označil za chybnou kvůli tomu, že se nevztahuje na jaderné zbraně středního dosahu a taktické hlavice, uvádí vlivný deník. Vysvětluje, že taktických atomových zbraní se žádná smlouva netýká, ačkoliv by to bylo rozumné, a dohoda New START měla za cíl omezit především mezikontinentální balistické střely.

Podle editorialu se tak opět nabízí otázka, zda Trumpova administrativa má skutečně v plánu zahájit nová obtížná jednání o taktických jaderných zbraních, nebo pouze vytváří pomyslnou kouřovou clonu.

Náprava "chyb" v dohodách o kontrole zbrojení si žádá politickou vůli, nikoliv jednoduchá gesta, zdůrazňuje prestižní server. Podotýká, že bez smlouvy o raketách středního a kratšího dosahu budou jaderné zbraně méně limitované, a pokládá otázku, zda se svět v důsledku stane bezpečnějším místem.

"Kde je politické odhodlání pustit se do těžké práce - vyjednávání - s cílem odvrátit další závod v jaderném zbrojení?" táže se Washington Post. Dodává, že zatím to není jasné a je na čase to změnit, nikoliv pouze řečnit.     

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně USA (Spojené státy americké) Rusko 9M729 (ruská raketa) John Bolton

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 58 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy