Washington - Washingtonské úřady dnes musely uzavřít známý památník prezidenta Abrahama Lincolna, který v noci neznámí útočníci polili zelenou barvou. Vandalové sochu šestnáctého amerického prezidenta pouze polili, nezanechali po sobě žádný vzkaz v podobě symbolu nebo nápisu.
Prezident Lincoln sám vyvázl téměř bez úhony, potřísněn je hlavně podstavec sochy a podlaha. Policisté zkoumají záznamy monitorovacích kamer, které by mohly odhalit útočníky. Památník, zvlášť hojně navštěvovaný turisty v období letních prázdnin, má být po odstranění barvy otevřen ještě během dneška.
Monument se nachází ve Washingtonu D.C. a jeho architektem byl Henry Bacon, sochařem Daniel Ch. French a autorem fresek Jules Guérin. Základní kámen pro tento neoklasicistický monument ve stylu klasického řeckého chrámu byl položen až v roce 1915. Otevřen byl v roce 1922.
Ovšem již dva roky po jeho smrti (zavražděn roku 1865) bylo utvořeno sdružení pro Lincolnův monument, ten teprve roku 1901 určil místo pro vybudování památníku a o deset let později byl prezidentem Taftem schválen zákon pro Lincolnův památník a na jeho výstavbu bylo poskytnuto 2 miliony dolarů, informuje server infoglobe.cz.
Uvnitř je tento mramorový chrám vysoký 30 metrů a kraluje mu monumentální Lincolnova socha vysoká 5,8 metrů a stejně tak i široká. Ukazuje prezidenta sedícího v mohutném křesle v okamžiku rozjímání, které si mohou návštěvníci libovolně interpretovat. Celá socha působí vskutku umě, jelikož v divákovi vyvolává dojem, že je vytvořena z jednoho kusu mramoru, ovšem ve skutečnosti je sestavena z mnoha dílů, které na sebe navazují tak těsně, že místa spojů nelze rozeznat.
Související
Do Washingtonu dorazila Trumpem povolaná Národní garda
Trump povolává do Washingtonu národní gardu. Ráno vyzval bezdomovce, aby opustili město
Washington, D.C., USA , vandalství , Policie USA
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák