Lidstvo se připravuje na vražedný asteroid. Co se děje?

"Když ho můžete zasáhnout nějakým nárazovým tělesem, můžete ho zasáhnout i deseti nebo stem takových těles," říká bývalý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Ed Lu, jehož cituje server Space.com. 

"A říkám vám, že kdybychom našli asteroid, který by mohl vyhladit život na Zemi, nebo jeho většinu, pak by financování nebylo žádným problémem pro vypuštění stovky takových nárazových těles," dodal.

Zemi odedávna bombardovalo kosmické kamení a bude to tak i nadále. Je to realita, kterou v únoru potvrdil výbuch meteoritu o průměru 17 metrů v atmosféře nad ruským Čeljabinskem. Zranění tehdy utrpělo víc než 1000 lidí. 

Doposud vědci objevili kolem 10.000 objektů v blízkosti Země (NEO, Near-Earth Objects). To je pouhé procento ze zhruba milionu asteroidů, které by se na svých oběžných drahách mohly k naší planetě nebezpečně přiblížit. Takže hlavní prioritou veškeré snahy chránit se před tímto nebezpečím by podle Lua mělo být zintenzivnit pátrání. "Musíme tyto asteroidy najít dřív, než ony najdou nás. Nemůžete odklonit asteroid, který jste ještě neobjevili," říká.

Teleskop Sentinel bude hledat vetřelce

S cílem zdokonalit toto hledání vyvíjí Nadace B612 soukromě financovaný infračervený teleskop nazvaný Sentinel, který bude po asteroidech pátrat z oběžné dráhy podobné oběžné dráze Venuše kolem Slunce. Nadace chce Sentinel vypustit v roce 2018 a předpokládá, že s jeho pomocí během necelých šesti let práce objeví na 500.000 objektů NEO.

Vědci doufají, že Sentinel a další přístroje slídící po asteroidech zaznamenají objekty nebezpečné pro Zemi několik desítek let před jejich případnou srážkou s naší planetou. To je dostatečná časová rezerva k tomu, aby se úspěšně vyvinulo úsilí k odklonění nebezpečného tělesa. Jeho součástí pravděpodobně budou dvě samostatné vesmírné mise, říká bývalý astronaut programu Apollo a spoluzakladatel a čestný předseda Nadace B612 Rusty Schweickart.

První misí bude vypuštění robotické sondy na kolizní kurz s asteroidem k jeho vychýlení pomocí kinetické energie. Druhá mise bude spočívat ve vyslání kosmického "gravitačního tahače", který poletí vedle tělesa a bude ho postrkovat malým, ale neustálým gravitačním tahem. Taková strategie bude podle Schweickarta pravděpodobně fungovat u asteroidů s průměrem do 400 metrů. Cokoli většího bude potřebovat jiný přístup, jako je série kinetických úderů nebo odstřel jadernou bombou.

Česko by zničil pětisetmetrový kámen

Minimální velikost kamenného meteoritu, který může dopadnout na zemi, je kolem deseti metrů. Železné meteority na tom jsou poněkud "lépe": pokud do atmosféry pod širokým úhlem a nízkou rychlostí, může se k povrchu Země dostat meteorit o velikosti několika desítek centimetrů. Existuje několik případů zranění člověka či poškození majetku takovým meteoritem, píše server katastrofy.webnode.cz.

Menší tělesa se úplně vypaří v zemské atmosféře, ve výškách kolem osmdesáti kilometrů. U větších těles, řekněme nad 100 metrů, se šance na průnik atmosférou zvyšují. Jestliže asteroid stihne dopadnout na zem dřív, pak k explozi v atmosféře už nestihne dojít. Dopadem stometrové planetky se uvolní energie, která stačí na zdevastování deseti tisíců čtverečních kilometrů, tedy oblasti velké jako střední Čechy.

Pětisetmetrová planetka už srovná se zemí oblast větší než celá Česká republika. Jedna taková nás v roce 1989 minula o pouhých 700 tisíc kilometrů a objevena byla až týden po průletu.

Nejhorší scénář paradoxně nastane, pokud takové těleso dopadne do oceánu. Srážka vyvolá tsunami - pro uvažovanou planetku o velikosti 500 metrů má tato vlna ve vzdálenosti 1000 kilometrů od místa dopadu výšku 50 až 100 metrů.

Vědecké studie uvádějí, že při dopadu asteroidu o hmotnosti 1010 až 1016 tun a průměru asi 180 kilometrů by do atmosféry bylo vyneseno několik bilionů tun prachu. Dopad na oceán by způsobil vyvržení asi miliardy tun vody do výšky dvaceti kilometrů. Lidstvo by se ocitlo na pokraji záhuby. Chemické reakce, vyvolané průletem rozžhaveného tělesa atmosférou, by způsobily na celé planetě kyselé deště. Rozsáhlé požáry by pohltily většinu biomasy.

Podobná apokalypsa by nastala při dopadu asteroidu na souš. V místě dopadu by došlo ke zkapalnění pohoří a nad planetou by vznil ohromný houbovitý oblak. S prachem z asteroidu by byly vyzdviženy krychlové kilometry vypařené půdy. Okamžitě by vznikly velkoplošné mohutné požáry, způsobené žhavou tlakovou vlnou s následným dopadem žhavých balvanů z roztavené horniny. Prach, dým a saze by se udržely dlouhou dobu ve svrchních vrstvách atmosféry a vedly by k zastínění slunečního svitu.