Washington - Krize v rusko-ukrajinských vztazích a akce proruských radikálů na východě Ukrajiny byly ve středu tématem rozhovorů českého ministra obrany Martina Stropnického ve Washingtonu. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Ministr rovněž informoval novináře o aktuální situaci kolem zadržovaných vojenských inspektorů, které vězní východoukrajinští povstalci ve Slavjansku.
O konfliktu na Ukrajině Stropnický hovořil s bezpečnostní poradkyní amerického prezidenta Baracka Obamy Susan Riceovou. Naznačila, že USA nemohou na Ukrajině zasahovat, tím spíš, že Kyjev sám se k problému staví pasivně.Spojené státy podle Stropnického zajímá názor Prahy na ukrajinskou krizi i na perspektivu dalšího vývoje. V USA se sice vyskytují hlasy, které připouštějí možnost ruské invaze na východ Ukrajiny, většina politiků je ale v předpovědích zdrženlivější. "Necítil jsem odliv zájmu o Evropu," upozornil ministr obrany.Pokud jde o vězněné vojenské inspektory, mezi nimiž je i podplukovník české armády, získal Stropnický nové informace od německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové. Sdělila mu, že vězněné vojáky měl možnost navštívit slovenský člen civilní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která na Ukrajině působí.Zjistil, že rukojmí jsou v dobré zdravotním stavu. "Jejich psychický stav odpovídá poměrům," dodal Stropnický. Možnost navštívit rukojmí budou podle něj mít civilní pozorovatelé i v budoucnu. Vězněným vojákům dodali deky a spací pytle, aby mohli žít v lepších podmínkách."Horší zpráva je, že v jednání o jejich propuštění se zatím nepokročilo," řekl Stropnický. "Neví se ani, jakou roli v záležitosti hraje ruská strana, která se tváří, jako by se jí to netýkalo," poznamenal.Ministr Stropnický jednal v Kongresu, hovořil s AlbrightovouMinistr obrany Martin Stropnický dnes pokračoval v pracovní návštěvě USA, kde měl na programu mimo jiné jednání s předsedy branných výborů Senátu Carlem Levinem a Sněmovny reprezentantů Buckem McKeonem.Ministr, který se rovněž zúčastnil jednoho z diskusních panelů v rámci konference pořádané organizací Atlantic Council, se sešel také s bývalou americkou ministryní zahraničí a českou rodačkou Madeleine Albrightovou a s "jestřábem" zahraniční politiky republikánů, senátorem Johnem McCainem.O den dříve hovořil se svým současným americkým kolegou Chuckem Hagelem, s nímž projednával situaci na Ukrajině a hovořil o postoji, který by NATO mělo ke krizi zaujímat.Podle Stropnického nynější situace ukazuje na nutnost silné transatlantické vazby. „Potřebujeme v Evropě americké jednotky, které se budou účastnit pravidelných vojenských cvičení NATO zaměřených na realizaci článku 5, tedy kolektivní obrany," uvedl podle serveru ministerstva obrany.Česká republika má zájem zapojit se do společných cvičení USA a Polska, která se konají dvakrát ročně. V případě stíhacích letounů by se část výcviku mohla konat i v Čáslavi.Ukrajinská krize oživila i debaty kolem výdajů na obranu v jednotlivých členských zemích NATO. Chuck Hagel během jednání zdůraznil, že Česká republika musí zastavit pokles armádního rozpočtu, který se za posledních pět let snížil o čtvrtinu.Stropnický hovořil s Hagelem i o Afghánistánu. Česká armáda je připravena pokračovat v afghánské misi, pokud Spojené státy podepíšou s Afghánistánem dohodu o setrvání části vojáků na afghánském území. "Jsme na to připraveni i početně, ten odhad je někde mezi 300 a 350 vojáky," řekl Stropnický novinářům. Počet českých vojáků by se tak neměl příliš lišit od současné mise, která skončí letos v prosinci.Česká vláda bude podle Stropnického schvalovat účast na nebojové misi v Afghánistánu pro léta 2015 a 2016 během dvou měsíců. Do té doby by se ministr rád opřel o americko-afghánskou smlouvu, s jejímž podpisem afghánská strana otálí. Pokud bude mise pokračovat, bude její náplní pro české vojáky nadále především výcvik místní armády a vojenské policie. "Je to dále v těch intencích především školení pilotů na helikoptérách, kde jsme skutečně dobří a Američané to uznávají," upřesnil Stropnický.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Martin Stropnický , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
včera
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
včera
Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?
včera
Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie
včera
První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrál Bolsonaro, porazil da Silvu
včera
Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí
včera
Studentské nepokoje napříč Francií pokračují, vláda uzavřela stovky škol
včera
Jak mohlo dojít k incidentu letu Flydubai? S útokem uvnitř letadla po 11. září nikdo nepočítal
včera
USA po pokusu o útok stáhly z Británie všechny své bombardéry
včera
CNN: Po úniku neznámé infekce zemřela na Sibiři vědkyně. V Rusku zasedá protiepidemická komise
včera
Teplé podzimní počasí se s Českem rozloučí, potvrzuje předpověď
4. října 2026 21:54
Princ William by mohl najít cestu k bratrovi. Scénář už se nabízí
4. října 2026 20:27
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
O zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice letos projevilo zájem téměř 57 tisíc držitelů dočasné ochrany sdružených ve více než 33 tisících domácnostech. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Zdroj: Jan Hrabě