Bojové stíhačky nové generace F-35 jsou opět ve vzduchu +VIDEO

Pentagon sdělil, že představitelé vojenského námořnictva a letectva v pondělí večer schválili pokračování letů, ale s omezeními. Ta budou platit do zjištění a odstranění hlavní příčiny vzplanutí motoru jednoho z letounů, k němuž došlo 23. června na letecké základně Eglin na Floridě.

Po této události nesměl do vzduchu žádný z téměř stovky strojů F-35. Přísné nařízení bylo vydáno, než armáda získá jistotu, zda jde o systémový problém, nebo jen o chybu, která se týká poškozeného letadla.

Dnešní sdělení ministerstva neuvádí žádné podrobnosti o vyšetřování. Konstatuje pouze, že další informace budou poskytnuty později.

Agentura AP spekulovala, že by se letoun mohl objevit na prestižním aerosalonu ve Farnborough. Pentagon ale dodatečně upřesnil, že tomu tak nebude.

"Jsme zklamáni, že se nebudeme moci zúčastnit aerosalonu. Jsme ale stále ještě plně zapojeni do programu a těšíme se, až našim partnerům předvedeme schopnosti (stroje) při jiných příležitostech," řekl mluvčí Pentagonu, kontradmirál John Kirby.

F-35 působí jako menší, jednomotorový sourozenec uhlazenějšího dvoumotorového letounu F-22 Raptor, ze kterého dokonce byly některé prvky při vývoji F-35 použity. Pro specializovaný vývoj varianty F-35B (schopnost STOVL) společnost Lockheed spolupracovala s Jakovlevovou vývojovou kanceláří, od které odkoupila data z vývoje stroje Jak-141 Freestyle. Některé poznatky byly použity také z vývoje letounu Rockwell XFV-12.

F-35B je první operační nadzvukový stíhací letoun s krátkým startem a vertikálním přistáním (STOVL). Se vzletovou hmotností 27.000 kg je F-35B výrazně těžší než stíhačky, které nahrazuje. Podvozek je klasický tříbodový, zatahuje se směrem vpřed, informuje nevsedni-svet.cz.

Zdroj: YouTube

Všechny verze F-35 jsou stealth (neviditelné pro radar), ovšem za předpokladu, že mají veškerou výzbroj na čtyřech vnitřních závěsnících. Je možné zavěsit zbraně i pod křídla, ale v tom případě F-35 přestane být stealth.

Program JSF vznikl, aby nahradil v americké armádě letouny F-16, A-10, F/A-18 (kromě verze E/F) a AV-8B. Požadováno bylo, aby byla F-35 čtyřikrát účinnější než stávající stíhací letouny ve vzdušném boji, osmkrát účinnější v bojích vzduchu-země a třikrát efektivnější v průzkumu a potlačení protivzdušné obrany. Zároveň měla mít větší dosah a menší potřebu logistické podpory. K udržení vývoje, výroby a nízkých provozních nákladů, byl design vytvořen ve třech variantách, které spolu sdílejí 80% součástí:

F-35A: obvyklý vzlet a přistání (CTOL – conventional take off and landing)

F-35B: krátký vzlet a vertikální přistání (STOVL – short-take off and vertical-landing)

F-35C: pro letadlové lodě (CATOBAR – catapult assisted take off but arrested recovery)