ROZHOVOR | Apokalypsu z 11. září mám stále před očima, slyším houkačku hasičů a mrazí mě, vzpomíná architekt Boudník

Byl zabrán do své práce, a tak okolí příliš nevnímal, neboť na stavbě federálního soudu na Cadman Plaza v Brooklynu probíhal pravidelný kontrolní den se subdodavateli. Emigrant Jiří Boudník později díky své známé jen zaregistroval, že do severní věže mělo narazit malé letadlo Cesna, a to kvůli pilotově zástavě srdce. O teroristickém útoku neměl zatím ani tušení. Záhy i jej tragédie pohltila naplno. „Za pár okamžiků se totiž rozlétly dveře zasedačky a v nich stojí hlavní stavbyvedoucí, oči na stopkách a řve na nás: ‚Všichni ven! Viděl jsem druhé letadlo, jak vletělo do druhé věže. Tohle není nehoda! A tohle je federální budova, tak všichni ven!‘ Byl to mariňák a normálně nikdy neztratil balanc, tedy nadhled, ač někdy hodně křičel. Nyní byl ale opravdu rozrušen,“ líčí Boudník atmosféru útoků, během nichž celkem zemřelo 2996 lidí včetně 19 únosců. Až na 55 vojáků ze 125 obětí, které zemřely v Pentagonu, byli oběťmi civilisté, pocházející celkem z 90 zemí.

K místu neštěstí z 11. září 2001, kde stála dvojčata, měl osobní vztah. „V právě končícím létě jsem bral kurzy sebezdokonalování Landmark Education v severní věži a chodil jsem tam proto často. Měl jsem tam i pár známých, inženýrů. Když jsem jim volal, nešlo se spojit, mobilní sítě byly asi přetížené,“ vybavuje si spisovatel své pocity. Proto ke Světovému obchodnímu centru hned z Brooklynu na Manhattan vyrazil. Na krátké trase viděl apokalypsu, která s ním otřásla a má ji dodnes hluboce uloženou v paměti. „První věž se zřítila, když jsem byl uprostřed mostu. Prostě se tiše sesunula do oblaka prachu, až po pár vteřinách dorazil hřmot,“ vzpomíná na události staré 19 let Jiří Boudník v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Záhy se zkáza opakovala a viděl ji téměř na dosah. „Když padala druhá, jižní věž, byl jsem už poměrně blízko, a to u Manhattanské radnice. Byl to ohromný hřmot a mezi budovami se vyvalil mrak prachu. Nebylo vidět na metr,“ vypráví rodák z Plzně o následcích události, za níž stálo devatenáct příslušníků militantní islamistické organizace Al-Káida, kteří unesli celkem čtyři letouny. Kromě nárazu do severní a jižní věže na Manhattanu, narazil třetí stroj do Pentagonu, sídla ministerstva obrany USA poblíž hlavního města USA, Washingtonu, D.C. Čtvrtý letoun se zřítil po souboji mezi teroristy a pasažéry u města Shanksville v Pensylvánii.

Boudník, který v souvislosti s 11. zářím 2001 vepsal do New Yorku výraznou českou stopu, poté půl roku jako dobrovolník pomáhal odklízet trosky, v nichž hledal přeživší. Kolem sebe viděl neskutečnou hrůzu, mrtvá povalující se těla i tuny sutě. Přesto byl schopen fungovat. „V ten moment tu hrůzu tak nevnímáte. Člověk funguje jako autopilot. Prostě je třeba udělat toto, dostat se tam a přinést toto. Na člověka to dolehne až později, kdy opadne ten funkční stres.“

Filmový dokumentarista díky své profesi architekta ulehčil hasičům i dalším záchranářům práci. Napadlo jej vytvořit pro bezpečnostní složky model Světového obchodního centra, aby měly lepší orientaci při pátrání. Někteří členové Integrovaného záchranného systému se totiž v plánech ztráceli. „Hasiči, kteří přežili, byli často z jiných částí New Yorku a neznali tak dobře oblast Světového obchodního centra, se ptali, jak to, že existuje Liberty Street, Liberty Place a Liberty Plaza a jak se v tom mají vyznat. Právě v tento moment mne napadlo, že 3D model bude jednoduchý a rychlý nástroj k pochopení všech zúčastněných,“ vysvětluje padesátiletý architekt, který k desátému výročí tragédie vydal knihu s názvem Věže-příběh 11. září, která mu pomohla překonat psychické problémy, které se v něm z traumatického zážitku nahromadily. „Napsat knihu bylo pro mě katarzí, dostal jsem ze sebe vše ven, všechny ty zážitky a vzpomínky,“ tvrdí Jiří Boudník, který se po dvacetiletém pobytu v exilu vrátil domů, do Plzně.

ROZLETĚLY SE DVEŘE A ŠÉF ZAŘVAL: VŠICHNI VEN!

Pane architekte Boudníku, co se vám vybaví, když se řekne 11. září 2001?

Konec nevinnosti.

Napadlo vás někdy před útokem jako architekta, že by se mohla takzvaná dvojčata -Twin Towers zřítit? Je nutné připomenout, že po teroristickém činu bylo kompletně zničeno Světové obchodní centrum čítající sedm kancelářských budov, které byly dominantou newyorské čtvrti Manhattan.

To nenapadlo asi nikoho, snad kromě divokých snů islamistických radikálů, kteří útok plánovali. Dvě letadla Boeing 727 leteckých společností American Airlines, které naletělo do severní věže Světového obchodního centra 1 a United Airlines, jež narazilo do jižní věže World Trade Centrum 2, způsobila neuvěřitelnou zkázu. Tato apokalypsa předčila všechna očekávání, včetně zmíněných teroristů.

Paradoxní je, že ráno 11. září 2001 v New Yorku panoval nezvyklý klid. Lidé si v příjemném babím létě přispali, protože bylo po zápase amerického fotbalu Monday Night Football, kdy se střetly týmy New York Giants proti Denver Broncos, k tomu probíhaly volby do komunálních zastupitelství a zároveň začínal první školní rok pro malé školáky. Vzpomínáte si podrobně, jaké bylo vaše tehdejší ráno a oživí se vám s blížícím datem všechny detailní pocity, které jste tehdy prožíval? A neměl jste nějakou nepříjemnou předtuchu?

Vzpomínám si na to ráno, jako by to bylo dnes. Ano, bylo úterý a my jsme stavěli právě budovu federálního soudu na Cadman Plaza v Brooklynu, kde jsem na stavbě pracoval pro americkou vládu, respektive General Services Administration, jako projektový manažer generálního dodavatele. Právě probíhal pravidelný kontrolní den se subdodavateli. Jelikož jsem si též přispal, objednal jsem si limo, což je lepší taxík, abych stihl schůzku. Byl nádherný den, babí léto, předtucha čehosi hororového nebyla opravdu žádná. Snad i proto to byl takový šok, Amerika byla ještě to ráno nevinná. Za pár okamžiků se ale svět obrátil vzhůru nohama.

Kdy jste se poprvé dozvěděl, že se na World Trade Centrum odehrává tragédie?

Během jednání mi volala známá, Ann Clements, že do jednoho z dvojčat Světového obchodního centra, konkrétně severní věže, naletělo v 8: 41 hodin nějaké malé letadlo, asi Cesna. Do sluchátka mně říká: Příčinou havárie měla být pilotova zástava srdce, je to hrozně smutné. Řekl jsem jí, že po jednání zavolám. Za pár okamžiků se ale rozlétly dveře zasedačky a v nich stojí hlavní stavbyvedoucí, oči na stopkách a řve na nás: „Všichni ven! Viděl jsem druhé letadlo jak vletělo do druhé věže. Tohle není nehoda! A tohle je federální budova, tak všichni ven!“ Byl to mariňák a normálně nikdy neztratil balanc, tedy nadhled, ač někdy hodně křičel. Nyní byl ale opravdu rozrušen.

Co bylo impulsem, že jste se rozhodl vydat se k místu neštěstí, a za jak dlouho jste se z Brooklynu na Manhattan přesunul?

V právě končícím létě jsem bral kurzy sebezdokonalování Landmark Education v severní věži a chodil jsem tam proto často. Měl jsem tam i pár známých, inženýrů. Když jsem jim volal, nešlo se spojit, mobilní sítě byly asi přetížené. Stáli jsme venku a sledovali, jako obě věže hoří. Okolo nás projížděly vozy hasičů a záchranářů, které se řítily přes Brooklynský most směrem k centru WTC, které bylo asi dva kilometry daleko vzdušnou čarou.

Než se dostaneme k tomu, co bylo dál, musím se zeptat, zda se Vám v rodícím se chaosu, kdy projížděla a houkala hasičská i záchranářská auta, nevybavilo datum 26. února 1993, kdy u věží v podzemních garážích explodovala bomba, která zabila šest lidí a více než tisíc jich zranila?

Byl to přesně ten impuls k tomu, abych se vydal přes Brooklynský most ke Světovému obchodnímu centru. V roce 1993 jsem chodil s jednou krásnou Portorikánkou, která pracovala v horním patře WTC věží. Volala mi do studia ve škole, kde jsem tehdy studoval architekturu na univerzitě The Cooper Union ležící na E 7th Street na Manhattanu. Říkala, že dostali pokyn evakuovat se a že je tam zmatek. Šel jsem jí naproti a venku pak pozoroval, jak všechny složky Integrovaného záchranného systému parkují pod severní věží a zakládají tam velitelské stanoviště. To se mi vybavilo o osm let později a věděl jsem, že něco bude padat dolů, ač jsem netušil, že to bude celá přes 400 metrů vysoká věž.

KDYŽ ČLOVĚK FUNGUJE JAKO AUTOPILOT, NEVNÍMÁ MRTVÉ

Během cesty jste viděl, jak se v 9:03 hodin řítí k zemi druhá, jižní věž. Vzpomínáte si, jaké pocity se ve vás odehrávaly, byl to šok anebo jste apokalypsu považoval za sci-fi a nevěřil jste realitě?

První věž se zřítila, když jsem byl uprostřed mostu. Prostě se tiše sesunula do oblaka prachu, až po pár vteřinách dorazil hřmot. Když padala druhá, jižní věž, byl jsem už poměrně blízko, a to u Manhattanské radnice. Byl to ohromný hřmot a mezi budovami se vyvalil mrak prachu. Nebylo vidět na metr.

Kdy jste se dostal do samého epicentra dění do Ground Zero? A jak je možné, že vás bezpečnostní složky pustily do místa tragédie? Zřejmě Vám pomohla visačka, kterou jste měl na sobě z práce na budově Federálního soudu, byl jste vlastně zaměstnancem americké vlády...

Dorazili jsme tam s kolegy stavaři druhý den ráno a visačka GSA, tedy federální agentury, mně zajistila úvodní přístup do epicentra i pohotovostního řídícího centra velitelského stanoviště.

Nezmocnila se vás bezmoc, když jste viděl obraz totální zkázy, mrtvá povalující se těla i tuny trosek?

V ten moment tu hrůzu tak nevnímáte. Člověk funguje jako autopilot. Prostě je třeba udělat toto, dostat se tam a přinést toto. Na člověka to dolehne až později, kdy opadne ten funkční stres.

Co jste na místě udělal jako první?

Okamžitě jsme začali hledat přeživší.

Podařilo se vám anebo vašim kolegům zachránit někoho živého? Je známé, že jste týmy upozorňoval, že v troskách jsou určitá místa, kde by se mohli nacházet živí lidé.

Ty, které jsme nacházeli, již nežili. Existovaly takzvané kapsy, tedy místa, která vznikla kvůli kolapsu a zaklínění protisměrných stavebních částí budov jako jsou ocelové sloupy anebo nosníky. Tam byla šance někoho živého najít. Mně osobně se to ale nepoštěstilo. Ale živí se našli a režisér Oliver Stone o tom v roce 2006 natočil film s názvem World Trade Center.

TÁPAJÍCÍM HASIČŮM PRO LEPŠÍ ORIENTACI VYTVOŘIL MODEL

Kdy Vás napadlo vytvořit pro bezpečnostní složky model Světového obchodního centra, aby měly lepší přehled v pátrání? Nejprve šlo o papírovou maketu, později byl vyhotovena ve 3 D. Bylo to proto, že se záchranáři, požárníci i agenti FBI neuměli orientovat v plánech?

Bylo to pár dní po útoku, na jednání v pohotovostním řídícím centru. Hasiči, kteří přežili, byli často z jiných částí New Yorku a neznali tak dobře oblast Světového obchodního centra, se ptali, jak to, že existuje Liberty Street, Liberty Place a Liberty Plaza a jak se v tom mají vyznat. Právě v tento moment mne napadlo, že 3D model bude jednoduchý a rychlý nástroj k pochopení všech zúčastněných.

Vy jste se na odklízení trosek i na záchranářských pracích podílel půl roku dobrovolně, z čeho jste tedy žil?

Měl jsem vlastní architektonické studio a designoval rodinné domy na Long Islandu. Pak se i rozjela naše nová firma – Brainstorm Computer Animated Solutions, kterou najali inženýři pracující pro majitele Světového obchodního centra, Larry Silversteina. Nejprve jsme zdarma v rámci práce na odklízení trosek a koordinace prací vytvořili počítačový 3D model trosek WTC a následně po nás chtěli dotvořit samotné stojící věže. Poté to propojit a studovat, jak věže padaly.

Mimochodem, kam se odvážely tuny sutin a kdy byl prostor kompletně vyčištěn?

Na skládku na Staten Island, tam se znovu kontrolovaly a třídily. Práce skončily 30.května 2002, při odstranění posledního sloupu.

Co podle vás způsobilo zřícení obou věží, byl to letecký benzín?

Přesně tak. Hořící benzín spolu s gravitací.

Jak konkrétně se benzín na pádu mrakodrapů podílel? Laik by řekl, že budovy se zřítily díky nárazu letadel...

Náraz letadla, tedy tato kinetická síla, pouze otřásla budovou. Její ničivý účinek spočíval jen v tom, že se poškodila řada vnějších sloupů, řekněme dvě třetiny na té straně věže, do které narazilo letadlo. Představte si jekl, ocelovou trubku čtvercového profilu, a vyříznete do něj díru. Ten jekl bude stát, i kdybyste odstranili dvě jeho strany. Letecký benzín při nárazu do budovy byl z jedné třetiny pohlcen explozí, druhá třetina se vsákla do nejbližších pater a poslední část gravitací protekla dolů, středem budovy. Kombinace žáru z hořícího benzínu, což oslabilo pevnost svislých i vodorovných ocelových konstrukcí a tíhy pater nad bodem nárazu, způsobilo dominový efekt kolapsu jednotlivých pater a sesunutí směrem dolů.

V souvislosti s útokem na dvojčata se vyrojila celá řada konspirací i dezinformací, která vás nejvíce zarazila?

Například, že zkázu způsobily nanobomby a podobné dezinformační nesmysly. Pád obou věží způsobil letecký benzín.

Jak byste s odstupem téměř dvaceti let hodnotil po tragédii postoj 41. prezidenta USA George W. Bushe? Podle mnohých situaci zvládl nad očekávání a z podceňovaného politika se stal respektovaný státník.

Četl jsem, že informace o plánovaném útoku komerčními letadly existovaly již v létě 2001 a zřejmě nebyly správně vyhodnoceny na nejvyšších místech.

Devatenáct příslušníků militantní islamistické organizace al-Káida uneslo celkem čtyři letouny, kromě nárazu do severní a jižní věže na Manhattanu, narazil třetí stroj do Pentagonu, sídla ministerstva obrany USA poblíž hlavního města USA, Washingtonu, D.C. Čtvrtý letoun se zřítil po souboji mezi teroristy a pasažéry prostředku u města Shanksville v Pensylvánii. Měl jste v letadlech nějaké své kamarády či přátelé anebo znáte známého, který při útocích ztratil blízkého?

Naštěstí jsem ve strojích žádné známé neměl a ani moji přátelé o nikoho nepřišli, za což jsme pochopitelně rád.

Je nějaký příběh, který vás i po téměř dvaceti letech dojímá v souvislosti s 11. zářím?

Obdivuji hasiče a jejich každodenní odvahu, když vyjíždí k incidentu. Když projíždí okolo Vás jejich vůz a troubí, aby si proklestil cestu rušným Manhattanem, běží mně mráz po zádech.

V únoru roku 2002 jste se stal členem týmu, který měl za úkol vyšetření pádu mrakodrapů a financoval jej majitel WTC Larry Silverstein, neboť potřeboval dokázat, že se jednalo o dva teroristické útoky a nebýt druhého letadla, druhá věž by se nezřítila. Důvodem vyšetřování byla skutečnost, že pojišťovna chtěla poskytnout pouze polovinu prostředků (3,5 miliardy dolarů z 7 miliard dolarů), neboť se držela teorie jednoho útoku. Pojišťovna měla svůj tým a proti němu stál Váš. Jak se Vám podařilo prokázat, že se jednalo o dva teroristické útoky? Doplnil bych, že pojišťovna se nakonec s majitelem mimosoudně vyrovnala a poskytla mu pojistné plnění ve výši pěti miliard dolarů.

Zmíněné dokazování bylo prací právní firmy Wachtell,Lipton, Rosen & Katz, my jim dodali informace, které formou vizualizací pádu podpořili pravdivou teorii inženýrů z firmy Thornton Tomasetti, a to že pokud by jedno z letadel nenarazilo do jedné z věží, druhá by stála dodnes. Šlo tedy o dva útoky.

Z PSYCHICKÝCH PROBLÉMŮ JEJ DOSTALO NAPSÁNÍ KNIHY

Tým byl rozpuštěn v létě roku 2002 a váš návrat do normálního života byl provázen silnými depresemi, jak se projevovaly? Údajně jste uvažoval i o sebevraždě.

Ano, nechci o tom již mluvit. Je to už dávno.

Budu to samozřejmě plně respektovat. Přesto musím zmínit, že nejvíce vám zřejmě při překonávání psychických problémů pomohlo, že jste se z traumatických zážitků mohl vypsat a vydal jste k desetiletému výročí knihu Věže-příběh 11. září. Lze to tak říci?

Napsat knihu bylo pro mě katarzní, dostal jsem ze sebe vše ven, všechny ty zážitky a vzpomínky.

Vy jste do USA emigroval v roce 1987 s matkou a sestrou přes Jugoslávii. Kdybyste měl stručně říci, čím Vás dvacetiletý pobyt v Americe obohatil, co by to bylo? Nelitujete, že jste se vrátil zpět do rodné Plzně a co bylo příčinou, že jste se vrátil domů?

Američané mají v sobě DNA svých předků, kteří osídlili tento kontinent. Začátky měli všichni těžké, ale udrželi si jakési nadšení, zvídavost a pozitivní náhled na jakoukoli situaci. Tento přístup jsem měl od dětství, ale v Americe se mně stal vlastním. Návratu nelituji, nikdy ničeho nelituji. Plzeň miluji. A proč jsem se vrátil? To je jednoduché. Jak se říká, za vším hledej ženu, tedy Cherchez la femme.

Udržujete s některými lidmi, s nimiž jste podílel na záchranářských akcích, dodnes kontakty? Předpokládám, že se do USA občas vracíte?

Vracím se do New Yorku často a jsem ve spojení jak s přáteli, tak s kolegy, se kterými jsem strávil čas v těch krušných měsících po 11. září.

Jak se vám jako architektovi líbí nejvyšší budova západní polokoule, která na místě newyorských dvojčat vyrostla, včetně celkové další výstavby?

Moc se mi líbí, neboť je to skulpturně povedená hmota. Jsem na ni, tak jako ostatní Newyorčané, moc pyšný.