Amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošních volbách podpořilo nejméně o osm milionů voličů více než před čtyřmi lety, přesto mandát neobhájil. Joea Bidena volilo ještě o několik milionů více lidí a kandidát Demokratické strany si zajistil většinu ve sboru volitelů. Možné důvody, proč se tak stalo, nyní rozebírá řada analýz.
Některé zdůrazňují umírněnost Bidenovy kampaně nebo Trumpova selhání v boji proti pandemii, jiné zase podporu bývalého viceprezidenta ve městech a na předměstích a jeho snahu oslovit voliče v klíčových severovýchodních státech.
Po volební noci, která přinesla nečekaně dobré výsledky pro Trumpa, postupně Bidena přes magickou hranici 270 volitelských hlasů přeneslo ohlášení jeho vítězství ve Wisconsinu, Michiganu a nakonec i v Pensylvánii. Ve všech třech státech v roce 2016 těsně vyhrál Trump a vymazal tak "modrou zeď", která se tradičně táhla od severovýchodního pobřeží až po Minnesotu.
Poražená demokratka Hillary Clintonová poté sklízela kritiku za to, že se těmto státům v kampani příliš nevěnovala, její nástupce tuto dost možná osudnou chybu nezopakoval. "Biden se od začátku snažil získat zpět alespoň část těchto voličů, přičemž se na ně obracel jako rodák ze Scrantonu v Pensylvánii, který vystudoval státní vysokou školu, měl zkušenosti s finanční tísní a rozuměl jejich obavám," napsala agentura AP.
Podle deníku The New York Times (NYT) 77letý bývalý viceprezident "státy u Velkých jezer umístil do centra své volební mapy" a vsadil na to, že důraz na voliče uprostřed politického spektra mu umožní "modrou zeď" obnovit.
Několik analýz uvádí, že demokrat slavil úspěch s umírněnou, takřka nudnou kampaní. "Biden se o prezidentství ucházel jako rozvážná a konvenční osobnost, spíše než povznášející hlasatel změny. V závěru kampaně byla jeho kandidatura dlouho případovou studií disciplíny a zdrženlivosti, nikoli ukázkou dynamické kreativity," píše NYT.
Z voleb se tak stalo "referendum o Trumpovi", který zároveň neměl příliš mnoho možností, jak svého rivala "démonizovat", dodává zpravodajská společnost BBC. Její americký dopisovatel Anthony Zurcher nicméně mezi důvody Trumpovy porážky v prvé řadě uvádí faktor, který byl mimo Bidenovu kontrolu: epidemii covidu-19 a prezidentův přístup k ní.
"Pandemie a následný ekonomický propad narušily Trumpův preferovaný volební argument o růstu a prosperitě," napsal Zurcher. "Dokud k těmto břehům nedorazil virus, vykazoval Trump silné známky politického života. Ustál proces impeachmentu. V průzkumech o popularitě vyrovnal předchozí maximum: 49 procent," doplňuje jeho kolega Nick Bryant.
Prezidentovo počínání tváří v tvář koronavirové krizi vidí jako rozhodující motiv letošních voleb také deník The Washington Post. Trumpa zároveň označuje za nejméně populárního šéfa Bílého domu moderní doby a za polarizujícího lídra, který se příliš nesnažil získat na svou stranu politický "střed".
Přesně na to se naopak soustředil Biden, jehož cílem bylo vybudovat co nejširší "voličskou koalici", napříč etnickými či věkovými skupinami. Faktem ale je, že stále ještě neúplné výsledky voleb potvrzují hluboké příkopy mezi metropolitními oblastmi a zbytkem USA. "Trump dokonce navýšil zisky v rurálních okresech, když se 54procent z nich otočilo na jeho stranu, přičemž už v roce 2016 mezi nimi měl výraznou převahu," uvádí ve svém rozboru deník The Guardian.
Biden naopak oproti Clintonové získával ve velkých městech, přičemž mnoho komentátorů poukazovalo na obrovskou podporu v Atlantě a jejím okolí, ke které zřejmě přispěla nebývalá mobilizace černošské komunity. "Výsledky odhalují sílící polarizaci mezi těmi, kdo žijí ve městech a na předměstích a těmi z venkovských oblastí kolem nich," shrnuje The Guardian.
Ve světle vysokého počtu hlasů odevzdaných pro Trumpa zároveň novináři poukazovali na to, že Spojené státy jeho politický styl a názory neodmítli zdaleka tak přesvědčivě, jak by si demokraté přáli. "Jakékoli hodnocení jeho politické slabosti v roce 2020 musí zároveň uznat jeho politickou sílu," míní zpravodaj BBC Bryant.
Najdou se však i voliči, které Trump za čtyři roky v čele země ztratil, a kteří už jej znovu nevolili. Příkladem je Chuck Howenstein z Pittsburghu, který v rozhovoru s BBC před volbami soudil: "Lidé jsou unavení. Chtějí v zemi vidět návrat normálnosti. Chtějí vidět slušnost. Chtějí, aby tahle nenávist skončila. Chtějí vidět tuhle zemi jednotnou. A tohle dohromady přinese Joeu Bidenovi prezidentský úřad."
Související
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Může za cla, válku na Ukrajině i útok ve Washingtonu. Trumpovou univerzální odpovědí je svalit vše na Bidena
Joe Biden , Volby USA , Noviny / tisk
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery
před 51 minutami
Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení
před 1 hodinou
Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem
před 1 hodinou
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 2 hodinami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 3 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
včera
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
včera
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
včera
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
včera
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
včera
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
včera
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
včera
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
včera
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
včera
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
včera
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
včera
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.
Zdroj: Libor Novák