Amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošních volbách podpořilo nejméně o osm milionů voličů více než před čtyřmi lety, přesto mandát neobhájil. Joea Bidena volilo ještě o několik milionů více lidí a kandidát Demokratické strany si zajistil většinu ve sboru volitelů. Možné důvody, proč se tak stalo, nyní rozebírá řada analýz.
Některé zdůrazňují umírněnost Bidenovy kampaně nebo Trumpova selhání v boji proti pandemii, jiné zase podporu bývalého viceprezidenta ve městech a na předměstích a jeho snahu oslovit voliče v klíčových severovýchodních státech.
Po volební noci, která přinesla nečekaně dobré výsledky pro Trumpa, postupně Bidena přes magickou hranici 270 volitelských hlasů přeneslo ohlášení jeho vítězství ve Wisconsinu, Michiganu a nakonec i v Pensylvánii. Ve všech třech státech v roce 2016 těsně vyhrál Trump a vymazal tak "modrou zeď", která se tradičně táhla od severovýchodního pobřeží až po Minnesotu.
Poražená demokratka Hillary Clintonová poté sklízela kritiku za to, že se těmto státům v kampani příliš nevěnovala, její nástupce tuto dost možná osudnou chybu nezopakoval. "Biden se od začátku snažil získat zpět alespoň část těchto voličů, přičemž se na ně obracel jako rodák ze Scrantonu v Pensylvánii, který vystudoval státní vysokou školu, měl zkušenosti s finanční tísní a rozuměl jejich obavám," napsala agentura AP.
Podle deníku The New York Times (NYT) 77letý bývalý viceprezident "státy u Velkých jezer umístil do centra své volební mapy" a vsadil na to, že důraz na voliče uprostřed politického spektra mu umožní "modrou zeď" obnovit.
Několik analýz uvádí, že demokrat slavil úspěch s umírněnou, takřka nudnou kampaní. "Biden se o prezidentství ucházel jako rozvážná a konvenční osobnost, spíše než povznášející hlasatel změny. V závěru kampaně byla jeho kandidatura dlouho případovou studií disciplíny a zdrženlivosti, nikoli ukázkou dynamické kreativity," píše NYT.
Z voleb se tak stalo "referendum o Trumpovi", který zároveň neměl příliš mnoho možností, jak svého rivala "démonizovat", dodává zpravodajská společnost BBC. Její americký dopisovatel Anthony Zurcher nicméně mezi důvody Trumpovy porážky v prvé řadě uvádí faktor, který byl mimo Bidenovu kontrolu: epidemii covidu-19 a prezidentův přístup k ní.
"Pandemie a následný ekonomický propad narušily Trumpův preferovaný volební argument o růstu a prosperitě," napsal Zurcher. "Dokud k těmto břehům nedorazil virus, vykazoval Trump silné známky politického života. Ustál proces impeachmentu. V průzkumech o popularitě vyrovnal předchozí maximum: 49 procent," doplňuje jeho kolega Nick Bryant.
Prezidentovo počínání tváří v tvář koronavirové krizi vidí jako rozhodující motiv letošních voleb také deník The Washington Post. Trumpa zároveň označuje za nejméně populárního šéfa Bílého domu moderní doby a za polarizujícího lídra, který se příliš nesnažil získat na svou stranu politický "střed".
Přesně na to se naopak soustředil Biden, jehož cílem bylo vybudovat co nejširší "voličskou koalici", napříč etnickými či věkovými skupinami. Faktem ale je, že stále ještě neúplné výsledky voleb potvrzují hluboké příkopy mezi metropolitními oblastmi a zbytkem USA. "Trump dokonce navýšil zisky v rurálních okresech, když se 54procent z nich otočilo na jeho stranu, přičemž už v roce 2016 mezi nimi měl výraznou převahu," uvádí ve svém rozboru deník The Guardian.
Biden naopak oproti Clintonové získával ve velkých městech, přičemž mnoho komentátorů poukazovalo na obrovskou podporu v Atlantě a jejím okolí, ke které zřejmě přispěla nebývalá mobilizace černošské komunity. "Výsledky odhalují sílící polarizaci mezi těmi, kdo žijí ve městech a na předměstích a těmi z venkovských oblastí kolem nich," shrnuje The Guardian.
Ve světle vysokého počtu hlasů odevzdaných pro Trumpa zároveň novináři poukazovali na to, že Spojené státy jeho politický styl a názory neodmítli zdaleka tak přesvědčivě, jak by si demokraté přáli. "Jakékoli hodnocení jeho politické slabosti v roce 2020 musí zároveň uznat jeho politickou sílu," míní zpravodaj BBC Bryant.
Najdou se však i voliči, které Trump za čtyři roky v čele země ztratil, a kteří už jej znovu nevolili. Příkladem je Chuck Howenstein z Pittsburghu, který v rozhovoru s BBC před volbami soudil: "Lidé jsou unavení. Chtějí v zemi vidět návrat normálnosti. Chtějí vidět slušnost. Chtějí, aby tahle nenávist skončila. Chtějí vidět tuhle zemi jednotnou. A tohle dohromady přinese Joeu Bidenovi prezidentský úřad."
Související
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Aktuálně se děje
před 46 minutami
V Česku se má posílit protidronová ochrana kritické infrastruktury
před 1 hodinou
Babišova vláda schválila investice do zdravotnictví. Chce i další páky ohledně cen energií
před 2 hodinami
Česko čeká další ročník potravinové sbírky. Proběhne v sobotu
před 3 hodinami
Na Chebsku se otřásá země, potvrdili experti
před 3 hodinami
Macinka se omluvil za slova o hokejistkách. Manželka ho prý seřvala
před 4 hodinami
Počasí na svatého Martina. Sněžit může, ale bílý kůň do měst nepřicválá
před 5 hodinami
Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump
před 6 hodinami
Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel
před 7 hodinami
Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády
před 7 hodinami
Trump řekl, za jakých podmínek USA neobnoví útoky proti Íránu
před 8 hodinami
Republikáni po drtivé porážce neví, co dál. Jsme na pokraji vymření, přiznávají někteří členové
před 9 hodinami
Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk
před 9 hodinami
Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet
před 10 hodinami
Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou
před 11 hodinami
Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách
před 11 hodinami
Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové
před 12 hodinami
Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel
před 13 hodinami
Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda
před 14 hodinami
Počasí o příštím víkendu: Teploty v noci klesnou až na -7 stupňů
včera
Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti
V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Zdroj: Libor Novák