Amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošních volbách podpořilo nejméně o osm milionů voličů více než před čtyřmi lety, přesto mandát neobhájil. Joea Bidena volilo ještě o několik milionů více lidí a kandidát Demokratické strany si zajistil většinu ve sboru volitelů. Možné důvody, proč se tak stalo, nyní rozebírá řada analýz.
Některé zdůrazňují umírněnost Bidenovy kampaně nebo Trumpova selhání v boji proti pandemii, jiné zase podporu bývalého viceprezidenta ve městech a na předměstích a jeho snahu oslovit voliče v klíčových severovýchodních státech.
Po volební noci, která přinesla nečekaně dobré výsledky pro Trumpa, postupně Bidena přes magickou hranici 270 volitelských hlasů přeneslo ohlášení jeho vítězství ve Wisconsinu, Michiganu a nakonec i v Pensylvánii. Ve všech třech státech v roce 2016 těsně vyhrál Trump a vymazal tak "modrou zeď", která se tradičně táhla od severovýchodního pobřeží až po Minnesotu.
Poražená demokratka Hillary Clintonová poté sklízela kritiku za to, že se těmto státům v kampani příliš nevěnovala, její nástupce tuto dost možná osudnou chybu nezopakoval. "Biden se od začátku snažil získat zpět alespoň část těchto voličů, přičemž se na ně obracel jako rodák ze Scrantonu v Pensylvánii, který vystudoval státní vysokou školu, měl zkušenosti s finanční tísní a rozuměl jejich obavám," napsala agentura AP.
Podle deníku The New York Times (NYT) 77letý bývalý viceprezident "státy u Velkých jezer umístil do centra své volební mapy" a vsadil na to, že důraz na voliče uprostřed politického spektra mu umožní "modrou zeď" obnovit.
Několik analýz uvádí, že demokrat slavil úspěch s umírněnou, takřka nudnou kampaní. "Biden se o prezidentství ucházel jako rozvážná a konvenční osobnost, spíše než povznášející hlasatel změny. V závěru kampaně byla jeho kandidatura dlouho případovou studií disciplíny a zdrženlivosti, nikoli ukázkou dynamické kreativity," píše NYT.
Z voleb se tak stalo "referendum o Trumpovi", který zároveň neměl příliš mnoho možností, jak svého rivala "démonizovat", dodává zpravodajská společnost BBC. Její americký dopisovatel Anthony Zurcher nicméně mezi důvody Trumpovy porážky v prvé řadě uvádí faktor, který byl mimo Bidenovu kontrolu: epidemii covidu-19 a prezidentův přístup k ní.
"Pandemie a následný ekonomický propad narušily Trumpův preferovaný volební argument o růstu a prosperitě," napsal Zurcher. "Dokud k těmto břehům nedorazil virus, vykazoval Trump silné známky politického života. Ustál proces impeachmentu. V průzkumech o popularitě vyrovnal předchozí maximum: 49 procent," doplňuje jeho kolega Nick Bryant.
Prezidentovo počínání tváří v tvář koronavirové krizi vidí jako rozhodující motiv letošních voleb také deník The Washington Post. Trumpa zároveň označuje za nejméně populárního šéfa Bílého domu moderní doby a za polarizujícího lídra, který se příliš nesnažil získat na svou stranu politický "střed".
Přesně na to se naopak soustředil Biden, jehož cílem bylo vybudovat co nejširší "voličskou koalici", napříč etnickými či věkovými skupinami. Faktem ale je, že stále ještě neúplné výsledky voleb potvrzují hluboké příkopy mezi metropolitními oblastmi a zbytkem USA. "Trump dokonce navýšil zisky v rurálních okresech, když se 54procent z nich otočilo na jeho stranu, přičemž už v roce 2016 mezi nimi měl výraznou převahu," uvádí ve svém rozboru deník The Guardian.
Biden naopak oproti Clintonové získával ve velkých městech, přičemž mnoho komentátorů poukazovalo na obrovskou podporu v Atlantě a jejím okolí, ke které zřejmě přispěla nebývalá mobilizace černošské komunity. "Výsledky odhalují sílící polarizaci mezi těmi, kdo žijí ve městech a na předměstích a těmi z venkovských oblastí kolem nich," shrnuje The Guardian.
Ve světle vysokého počtu hlasů odevzdaných pro Trumpa zároveň novináři poukazovali na to, že Spojené státy jeho politický styl a názory neodmítli zdaleka tak přesvědčivě, jak by si demokraté přáli. "Jakékoli hodnocení jeho politické slabosti v roce 2020 musí zároveň uznat jeho politickou sílu," míní zpravodaj BBC Bryant.
Najdou se však i voliči, které Trump za čtyři roky v čele země ztratil, a kteří už jej znovu nevolili. Příkladem je Chuck Howenstein z Pittsburghu, který v rozhovoru s BBC před volbami soudil: "Lidé jsou unavení. Chtějí v zemi vidět návrat normálnosti. Chtějí vidět slušnost. Chtějí, aby tahle nenávist skončila. Chtějí vidět tuhle zemi jednotnou. A tohle dohromady přinese Joeu Bidenovi prezidentský úřad."
Související
Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka
Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák