Covid-19 v Latinské Americe: Oficiální statistiky příliš neodrážejí realitu

Latinská Amerika zatím nehlásí tolik případů nákazy koronavirem jako Evropa či Spojené státy, což je podle expertů mimo jiné důsledek toho, že v latinskoamerických zemích se neprovádí tolik testů. Navíc ne všechny místní vlády zřejmě informují objektivně, například venezuelská či nikaragujská. Kromě toho vrchol epidemie v regionu ještě nenastal, kupříkladu Chile ho očekává na přelomu dubna a května.

Podle statistického srovnání serveru Infobae měly ke 13. dubnu v Latinské Americe nejvíce případů úmrtí na covid-19 na milion obyvatel Panama (20) a Ekvádor (19,5), následovaly s velkým odstupem Peru (šest), Brazílií (5,9) a Chile (4,3). I tam ale platí, že ne všechna úmrtí nakažených koronavirem jsou zahrnuta do statistik.

Nejvyšší smrtnost (údaj uvádějící počet mrtvých ze skupiny zasažené určitou nemocí) na covid-19 z Latinské Ameriky má podle Infobae Bolívie, kde zemřelo zhruba osm ze sta nakažených. Druhé je Mexiko (6,3 procenta), následované Brazílií (5,6), Ekvádorem (4,5) a Argentinou (4,3). Tento ukazatel je ale ovlivněn počtem provedených testů. Nejvíce jich provádí Chile - 4304 na milion obyvatel, následuje Panama (3511) a Uruguay (2526). Naopak nejméně testů dělá Bolívie (187 na milion obyvatel), Brazílie (296), Mexiko (284) a Argentina (437).

Specifickým případem je Venezuela, jejíž autoritářská vláda oznámila, že už udělala na 140.000 testů. Tvrdí také, že v zemi se potvrdily jen dvě stovky případů nákazy a že zemřelo devět nakažených. Podle nevládních organizací je ale tato statistika nevěrohodná. Podle serveru Efecto Cocuyo má Venezuela jen jednu laboratoř pro testování koronaviru, zatímco v Chile jich mají pět desítek a v Kolumbii čtyřicet.

I v Latinské Americe pandemie covid-19 ovlivňuje politiku. Například argentinský prezident Alberto Fernández o víkendu na sérii grafů ukazoval, jak šíření nákazy zvládá nejlépe. Prezidentovi Chile Sebastiánovi Piňerovi, proti němuž se loni masově demonstrovalo v ulicích, se zvýšily volební preference, třebaže jen na 22 procent. A bolivijský exprezident Evo Morales, žijící v exilu v Argentině, označil pandemii za třetí světovou válku, kterou podle něj bez jediného výstřelu vyhrála Čína.

Velká část zemí Latinské Ameriky už minulý měsíc zavedla celonárodní omezení pohybu osob, která kontrolují policisté v ulicích. Za porušení zákazů vycházení hrozí pokuty a někde i vězení. Výjimkou jsou Chile a Brazílie, kde platí omezení, ač přísná, pouze v jednotlivých regionech.

Země Latinské Ameriky stále přijímají další opatření v boji proti koronaviru. Například Kolumbie v pondělí oznámila prodloužení vojenské služby o tři měsíce pro všechny, kteří jsou nyní ve službě. A Dominikánská republika odložila květnové prezidentské a parlamentní volby na červenec.

A zatímco původ nynější pandemie, která se začala šířit koncem loňského roku z Číny, zatím není jistý, levicový exprezident Bolívie Morales má jasno. "Je to biologická a ekonomická válka mocností, v níž se ukázalo, že Spojené státy nejsou takovou velmocí, jak jsme si mysleli," řekl o víkendu v rozhovoru s argentinskou rozhlasovou stanicí Radio con Vos. Dodal, že USA nyní musí kupovat roušky od Číny. "Mám pocit, že Čína vyhrála třetí světovou válku, aniž by vypálila jedinou střelu," uvedl Morales.

Podle Moralese, který v minulosti proslul řadou podivných výroků i kroků, rozpoutaly nynější pandemii nadnárodní společnosti, aby se zbavily "starého a nepotřebného obyvatelstva". "Pro kapitalismus představují tito lidé zátěž," prohlásil Morales. Na dotaz, které korporace za pandemií podle něj stojí, uvedl, že neví a že se to "musí vyšetřit".

Související

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 
USS Gerald R. Ford

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Více souvisejících

Venezuela Bolívie Evo Morales argentina Chile Sebastian Piñera Albert Fernández (prezident Argentiny) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy