Latinská Amerika zatím nehlásí tolik případů nákazy koronavirem jako Evropa či Spojené státy, což je podle expertů mimo jiné důsledek toho, že v latinskoamerických zemích se neprovádí tolik testů. Navíc ne všechny místní vlády zřejmě informují objektivně, například venezuelská či nikaragujská. Kromě toho vrchol epidemie v regionu ještě nenastal, kupříkladu Chile ho očekává na přelomu dubna a května.
Podle statistického srovnání serveru Infobae měly ke 13. dubnu v Latinské Americe nejvíce případů úmrtí na covid-19 na milion obyvatel Panama (20) a Ekvádor (19,5), následovaly s velkým odstupem Peru (šest), Brazílií (5,9) a Chile (4,3). I tam ale platí, že ne všechna úmrtí nakažených koronavirem jsou zahrnuta do statistik.
Nejvyšší smrtnost (údaj uvádějící počet mrtvých ze skupiny zasažené určitou nemocí) na covid-19 z Latinské Ameriky má podle Infobae Bolívie, kde zemřelo zhruba osm ze sta nakažených. Druhé je Mexiko (6,3 procenta), následované Brazílií (5,6), Ekvádorem (4,5) a Argentinou (4,3). Tento ukazatel je ale ovlivněn počtem provedených testů. Nejvíce jich provádí Chile - 4304 na milion obyvatel, následuje Panama (3511) a Uruguay (2526). Naopak nejméně testů dělá Bolívie (187 na milion obyvatel), Brazílie (296), Mexiko (284) a Argentina (437).
Specifickým případem je Venezuela, jejíž autoritářská vláda oznámila, že už udělala na 140.000 testů. Tvrdí také, že v zemi se potvrdily jen dvě stovky případů nákazy a že zemřelo devět nakažených. Podle nevládních organizací je ale tato statistika nevěrohodná. Podle serveru Efecto Cocuyo má Venezuela jen jednu laboratoř pro testování koronaviru, zatímco v Chile jich mají pět desítek a v Kolumbii čtyřicet.
I v Latinské Americe pandemie covid-19 ovlivňuje politiku. Například argentinský prezident Alberto Fernández o víkendu na sérii grafů ukazoval, jak šíření nákazy zvládá nejlépe. Prezidentovi Chile Sebastiánovi Piňerovi, proti němuž se loni masově demonstrovalo v ulicích, se zvýšily volební preference, třebaže jen na 22 procent. A bolivijský exprezident Evo Morales, žijící v exilu v Argentině, označil pandemii za třetí světovou válku, kterou podle něj bez jediného výstřelu vyhrála Čína.
Velká část zemí Latinské Ameriky už minulý měsíc zavedla celonárodní omezení pohybu osob, která kontrolují policisté v ulicích. Za porušení zákazů vycházení hrozí pokuty a někde i vězení. Výjimkou jsou Chile a Brazílie, kde platí omezení, ač přísná, pouze v jednotlivých regionech.
Země Latinské Ameriky stále přijímají další opatření v boji proti koronaviru. Například Kolumbie v pondělí oznámila prodloužení vojenské služby o tři měsíce pro všechny, kteří jsou nyní ve službě. A Dominikánská republika odložila květnové prezidentské a parlamentní volby na červenec.
A zatímco původ nynější pandemie, která se začala šířit koncem loňského roku z Číny, zatím není jistý, levicový exprezident Bolívie Morales má jasno. "Je to biologická a ekonomická válka mocností, v níž se ukázalo, že Spojené státy nejsou takovou velmocí, jak jsme si mysleli," řekl o víkendu v rozhovoru s argentinskou rozhlasovou stanicí Radio con Vos. Dodal, že USA nyní musí kupovat roušky od Číny. "Mám pocit, že Čína vyhrála třetí světovou válku, aniž by vypálila jedinou střelu," uvedl Morales.
Podle Moralese, který v minulosti proslul řadou podivných výroků i kroků, rozpoutaly nynější pandemii nadnárodní společnosti, aby se zbavily "starého a nepotřebného obyvatelstva". "Pro kapitalismus představují tito lidé zátěž," prohlásil Morales. Na dotaz, které korporace za pandemií podle něj stojí, uvedl, že neví a že se to "musí vyšetřit".
Související
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Venezuela , Bolívie , Evo Morales , argentina , Chile , Sebastian Piñera , Albert Fernández (prezident Argentiny) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 1 hodinou
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 2 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 2 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 5 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 7 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.
Zdroj: Jan Hrabě