Jaký je vliv dezinformací na volby v USA? Úřady si hrozbu uvědomují

Za rizikový přitom označují především zvýšený počet korespondenčních hlasů, v důsledku čehož se může stát, že nebudou k dispozici kompletní výsledky během volební noci. Z průzkumů přitom vyplývá, že u korespondenčních hlasů budou pravděpodobně převládat hlasy pro demokratického kandidáta, zatímco voliči republikánského kandidáta se spíše dostaví k volbám osobně. V důsledku tohoto nerovnoměrného zastoupení obou volebních přístupů tak vzniká velký tlak na důvěryhodnost celkového výsledku, protože se může jednoduše stát, že nebude zrcadlit průběžné výsledky z prezenčního hlasování.

Agentury tak upozorňují na zvýšené riziko toho, že prodleva pro potvrzení finálních výsledků může být zneužita různými aktéry za účelem zpochybnění finálního výsledku.

Dezinformace ale hrají zásadní roli i v posledních dnech před volebním dnem. Situace zašla tak daleko, že se státní instituce daly dohromady s velkými technologickými společnostmi, aby se společně snažili identifikovat a blokovat dezinformace šířené zahraničními aktéry.

Jak ale uvádí Alex Stamos, nejvýznamnější dezinformační hrozby pocházejí přímo z USA, což dělá boj s nimi ještě náročnější. Technologické společnosti totiž odmítají zasahovat do samotného demokratického procesu.

NPR například uvádí, že v posledních dnech před volbami roste objem dezinformací cílených na afroamerické a latinskoamerické obyvatele. Na facebookové skupině Being Black in Arizona se například začaly šířit nepravdivé výroky, které mají za cíl odradit lidi od volební účasti. Podobnou strategii jsme přitom mohli vidět již v případě voleb v roce 2016. Jak uvádí zpráva Senátu, před volbami v roce 2016 došlo k masivnímu cílení dezinformačních zpráv z Ruska především podle rasy a to nejčastěji na afroamerickou populaci.

V případě letošních voleb zatím není zřejmé, odkud některé dezinformace pocházejí, ale velmi často se snaží šířit cynismus a nedůvěru k demokratickému procesu a odradit tak afroamerické a latinskoamerické voliče od účasti.

Jak uvádí Detroit Free Press, významným cílem podobné kampaně se stal například Michigan. Vedle Wisconsinu, Pensylvánie a Minnesoty se jedná o jeden ze čtyř států, které označil Paul Manafort v roli vedoucího kampaně v roce 2016 jako „bojiště“ pro vítězství ve volbách.

Je přitom jasné, že se nejedná pouze o vliv ze zahraničí. Tento podzim byli dva američtí občané, dvaadvacetiletý Jacob Wohl z Los Angeles a čtyřiapadesátiletý Jack Burkman z Arlingtonu, obviněni z několika zločinů spojených se zastrašováním voličů a volebními podvody. Jsou obviněni z organizace robotických hovorů voličům v Michiganu, kde uváděli nepravdivé informace o tom, že represivní složky a vymahači dluhů budou používat nasbírané informace o těch, kdo budou volit korespondenčně.

Zároveň byla založena řada nových stránek, které se snaží budit dojem seriózních lokálních novin, ale přitom šíří nepřesné nebo vyloženě nepravdivé informace. Existuje přitom přinejmenším 34 takových webových stránek zaměřených právě na Michigan.

S blížícím se datem voleb se přitom šíření poplašných zpráv stupňuje. V kombinaci s tím, že republikánský kandidát si dlouhodobě připravuje půdu pro možné zpochybnění výsledku, pokud nebude v jeho prospěch, reálně hrozí, že dojde k významnému ovlivnění výsledku dezinformačními kampaněmi a situace se může vystupňovat až k masivní nedůvěře v konečný výsledek.