Klimatické závazky zatím nejsou podle Obamy dostatečné

Bývalý americký prezident Barack Obama dnes na klimatické konferenci OSN (COP26) ve skotském Glasgow vyzýval k ambicióznějšímu tažení proti emisím skleníkových plynů a kritizoval Čínu, Rusko i americké republikány za jejich postoj ke klimatickým otázkám. Uvedl, že svět i při dodržení aktuálních emisních cílů nesměřuje k udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia. Splnění těchto závazků by podle něj přesto znamenalo "skutečný pokrok".

Deník Shopaholičky

"Bylo velmi demotivující vidět, že lídři Číny a Ruska, které se řadí mezi největší světové znečišťovatele, odmítli i samotnou účast na jednáních," citovala Obamu agentura Reuters. Jak čínský prezident Si Ťin-pching, tak jeho ruský protějšek Vladimir Putin osobní účast na konferenci odmítli. Obama dodal, že čínská a ruská politika v oblasti klimatu "odráží alarmující nedostatek naléhavosti".

Obama během svého vystoupení nešetřil kritikou ani vůči politikům z řad amerických republikánů. Řekl, že stejně jako on je i současný prezident Joe Biden limitován skutečností, že se republikáni rozhodli zaujmout vůči vědeckým poznatkům o klimatu nepřátelský postoj. Zdůraznil, že v otázce klimatických změn by ale demokraté i republikáni měli táhnout za jeden provaz.

"Nezáleží na tom, zda jste republikán nebo demokrat, když je váš dům na Floridě zaplaven kvůli rostoucí hladině moří, když máte neúrodu v Jižní nebo Severní Dakotě nebo když vám shoří dům v Kalifornii," podtrhl exprezident.

Obama se kromě vystoupení na hlavním pódiu zapojil také do panelu věnovanému situaci na tichomořských ostrovech, pro které oteplování klimatu vzhledem ke stoupání mořské hladiny může představovat existenční hrozbu, informuje agentura AP.

"Neudělali jsme dost a naše ostrovy jsou ohroženější než kdy dříve," řekl politik, který byl šéfem Bílého domu v letech 2009 až 2017 a podílel se na dojednání Pařížské klimatické dohody. V tomto dokumentu z roku 2015 se země světa přihlásily k cíli udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti předindustriální éře. Úmluva ale není právně závazná a konkrétní kroky jsou na jednotlivých stranách. Mnohé včetně Spojených států, Evropské unie, Číny nebo Brazílie od té doby ohlásily snahu snížit emise na "čistou nulu", podle srpnové zprávy expertů působících při OSN ale současné závazky pro splnění cíle z pařížské dohody nestačí.

Tento závěr dnes připomenul i Obama, podle něhož je za dané situace přirozené, že lidé ztrácí optimismus. Případné naplnění současných emisních plánů nicméně hodnotil slovy: "Byl by to skutečný pokrok. Ne dostatečný, ale pokrok." Podle bývalého prezidenta USA je pro uskutečnění ekologické politiky potřeba tlaku ze strany občanů i mimo konference typu COP a jisté "mladické netrpělivosti" na straně veřejnosti.

Obama se klimatického summitu OSN účastní poprvé od přelomových jednání před šesti lety v Paříži. "Klimatické summity od té doby neměly tak hmatatelné závěry... Obamova účast na okraj (současných) jednání má vládám připomenout nadšení, které doprovázelo uzavření pařížské dohody, a pobídnout je k bezprostřednějším, konkrétnějším krokům ve snaze uvést dohodu z roku 2015 do praxe," píše AP.

Podle komentáře zpravodajské společnosti BBC je ale vystoupení někdejšího šéfa Bílého domu i připomínkou toho, jak složité dojednávání a uskutečňování podobných kroků je. Reportér David Shukman připomenul klimatický summit roku 2009, kdy se Obama "pokusil vytěžit alespoň něco z chaotických a špatně řízených jednání v Kodani" a USA nakonec společně s dalšími zeměmi slíbily začít přispívat chudým státům 100 miliard dolarů ročně (necelých 2,2 bilionu Kč) na ekologickou transformaci společnosti. Roční příspěvky se měly na tuto hranici dostat do loňského roku, to se ovšem nestalo. I o "klimatických financích" se nyní jedná na summitu v největším městě Skotska, který potrvá do pátku.

Deník Shopaholičky

Související

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

Více souvisejících

Barack Obama COP 26 (klimatická konference Glasgow) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 7 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko

Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy