Klimatické závazky zatím nejsou podle Obamy dostatečné

Bývalý americký prezident Barack Obama dnes na klimatické konferenci OSN (COP26) ve skotském Glasgow vyzýval k ambicióznějšímu tažení proti emisím skleníkových plynů a kritizoval Čínu, Rusko i americké republikány za jejich postoj ke klimatickým otázkám. Uvedl, že svět i při dodržení aktuálních emisních cílů nesměřuje k udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia. Splnění těchto závazků by podle něj přesto znamenalo "skutečný pokrok".

"Bylo velmi demotivující vidět, že lídři Číny a Ruska, které se řadí mezi největší světové znečišťovatele, odmítli i samotnou účast na jednáních," citovala Obamu agentura Reuters. Jak čínský prezident Si Ťin-pching, tak jeho ruský protějšek Vladimir Putin osobní účast na konferenci odmítli. Obama dodal, že čínská a ruská politika v oblasti klimatu "odráží alarmující nedostatek naléhavosti".

Obama během svého vystoupení nešetřil kritikou ani vůči politikům z řad amerických republikánů. Řekl, že stejně jako on je i současný prezident Joe Biden limitován skutečností, že se republikáni rozhodli zaujmout vůči vědeckým poznatkům o klimatu nepřátelský postoj. Zdůraznil, že v otázce klimatických změn by ale demokraté i republikáni měli táhnout za jeden provaz.

"Nezáleží na tom, zda jste republikán nebo demokrat, když je váš dům na Floridě zaplaven kvůli rostoucí hladině moří, když máte neúrodu v Jižní nebo Severní Dakotě nebo když vám shoří dům v Kalifornii," podtrhl exprezident.

Obama se kromě vystoupení na hlavním pódiu zapojil také do panelu věnovanému situaci na tichomořských ostrovech, pro které oteplování klimatu vzhledem ke stoupání mořské hladiny může představovat existenční hrozbu, informuje agentura AP.

"Neudělali jsme dost a naše ostrovy jsou ohroženější než kdy dříve," řekl politik, který byl šéfem Bílého domu v letech 2009 až 2017 a podílel se na dojednání Pařížské klimatické dohody. V tomto dokumentu z roku 2015 se země světa přihlásily k cíli udržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně oproti předindustriální éře. Úmluva ale není právně závazná a konkrétní kroky jsou na jednotlivých stranách. Mnohé včetně Spojených států, Evropské unie, Číny nebo Brazílie od té doby ohlásily snahu snížit emise na "čistou nulu", podle srpnové zprávy expertů působících při OSN ale současné závazky pro splnění cíle z pařížské dohody nestačí.

Tento závěr dnes připomenul i Obama, podle něhož je za dané situace přirozené, že lidé ztrácí optimismus. Případné naplnění současných emisních plánů nicméně hodnotil slovy: "Byl by to skutečný pokrok. Ne dostatečný, ale pokrok." Podle bývalého prezidenta USA je pro uskutečnění ekologické politiky potřeba tlaku ze strany občanů i mimo konference typu COP a jisté "mladické netrpělivosti" na straně veřejnosti.

Obama se klimatického summitu OSN účastní poprvé od přelomových jednání před šesti lety v Paříži. "Klimatické summity od té doby neměly tak hmatatelné závěry... Obamova účast na okraj (současných) jednání má vládám připomenout nadšení, které doprovázelo uzavření pařížské dohody, a pobídnout je k bezprostřednějším, konkrétnějším krokům ve snaze uvést dohodu z roku 2015 do praxe," píše AP.

Podle komentáře zpravodajské společnosti BBC je ale vystoupení někdejšího šéfa Bílého domu i připomínkou toho, jak složité dojednávání a uskutečňování podobných kroků je. Reportér David Shukman připomenul klimatický summit roku 2009, kdy se Obama "pokusil vytěžit alespoň něco z chaotických a špatně řízených jednání v Kodani" a USA nakonec společně s dalšími zeměmi slíbily začít přispívat chudým státům 100 miliard dolarů ročně (necelých 2,2 bilionu Kč) na ekologickou transformaci společnosti. Roční příspěvky se měly na tuto hranici dostat do loňského roku, to se ovšem nestalo. I o "klimatických financích" se nyní jedná na summitu v největším městě Skotska, který potrvá do pátku.

Související

Barack Obama, 44. prezident Spojených států amerických Rozhovor

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Více souvisejících

Barack Obama COP 26 (klimatická konference Glasgow) Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 52 minutami

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu

Každoročně státní svátky posouvají výplatní termíny důchodů. Letos poprvé se tak stane v květnu, v jehož úvodu jsou rovnou dva svátky. Kvůli jednomu z nich přijdou některým důchodcům peníze s jednodenním předstihem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy