KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií

Uplynul rok od vpádu příznivců ve volbách poraženého amerického prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Je příliš brzy na to, abychom dokázali říct, nakolik bude datum 6. ledna 2021, kdy se dav pokusil zvrátit výsledek prezidentského klání, pro dějiny Spojených států z dlouhodobé perspektivy významné. Již nyní je ale zřejmé, že násilnosti na Capitol Hill ukázaly, jakou hrozbu pro demokracii představuje současný politický populismus v kombinaci s konspiračními teoriemi.

Vpád do jednoho ze dvou hlavních sídel americké demokracie vyslal silné poselství o jejím stavu: menší, ale nepřehlédnutelná část americké společnosti se neztotožňuje se současným zřízením v zemi, odmítá zavedené, dosud víceméně nezpochybnitelné tradice, procedury a instituce, a to do takové míry, že je ochotná přistoupit k násilí.

Teprve vývoj v dalších letech rozhodne, jak budou loňské události ve Washingtonu zaznamenány v budoucích učebnicích dějepisu. Byly izolovaným varováním, které sice šokovalo Spojené státy a s nimi prakticky celý svět, ale celkové směřování země výrazněji neovlivnily? Nebo šlo o symbolický začátek hlubších změn provázených společenskou a politickou nestabilitou?

Úzká optika současných dnů naznačuje spíše první možnost. V Bílém domě sedí legitimní prezident, který zvítězil ve volbách dle platných pravidel. Klíčové politické bitvy se vedou na půdě Kongresu prostřednictvím slov, nikoliv v ulicích pomocí rozzuřených fanatických davů. Část agresorů byla za své jednání z 6. ledna 2021 odsouzena ve standardních soudních procesech.

Aktuální letmý pohled na institucionální fungování demokracie ve Spojených státech by neznalému pozorovateli zřejmě neprozradil, že střídání v prezidentském křesle v loňském roce neproběhlo zcela standardně. Leckdo by mohl být sveden myšlenkou, že vpád do Kongresu nebyl ničím jiným než výstřední a teatrální tečkou za funkčním obdobím jednoho výstředního a teatrálního prezidenta.

Při podrobnějším pohledu zjistíme, že jde o zavádějící perspektivu. Americké demokratické instituce sice prokázaly svou stabilitu a odolnost, obsah politické debaty je však procesy, které k vpádu do Kongresu vedly, silně poznamenán. Nedošlo k zasypání příkopů v americké společnosti. Náročné výzvy a problémy, které v důsledku pandemie, boje s klimatickou změnou a demografickými proměnami Spojené státy čekají, mají naopak potenciál je prohloubit.

Na události ve Washingtonu nahlížejme s ročním odstupem v tomto světle. Výše zmíněné složité problémy nemají jednoduchá východiska, mnohdy budou řešení kontroverzní a bolestivá. Zajisté přinesou vítěze i poražené. Populistická hnutí, jejichž je Donald Trump nejbytostnějším zhmotněním, budou poraženým i nadále namlouvat, že složitost doby je konstruktem od běžných lidí odtržených elit, proti kterým je nutné bojovat. Jednoduché vysvětlení komplikovaných jevů budou nepochybně nabízet i divoké konspirační teorie, jakou je například QAnon, jejíž příznivci tvořili jádro davu, který do Kongresu vtrhl.

Stručně řečeno, dění v americké metropoli před rokem světu poodhalilo nebezpečný potenciál politického populismu 21. století v kombinaci s konspiračními teoriemi, které vyvolávají pocit existenčního ohrožení, čímž podněcují radikální protireakci. V rámci západního světa se momentálně jedná o největší hrozbu pro liberální demokracii.

Česká republika není výjimkou. Veřejné debatě nyní dominuje zjednodušené tvrzení, že loňské parlamentní volby vyvedly zemi „ze scestí“, a pokud rovnou nezachránily polistopadovou demokracii, přinejmenším symbolicky odstranily jejího proklamativně největšího nepřítele, komunistickou stranu. Pod naleštěným povrchem se ovšem nachází méně euforický obraz.

Znepokojivý je především pohled do opozičních poslaneckých lavic, které obsadili výhradně členové dvou populistických hnutí. V jednom případě jde o hnutí oligarchy, který se sám stylizoval do českého Trumpa. V druhém případě se jedná o národovecké populisty opírající se o elektorát, jehož myšlenkový svět není až tak vzdálen útočníkům z Capitol Hill.

Výzvy a problémy, kterým bude Česká republika v nadcházejících letech čelit, se pochopitelně v mnohém odlišují od výzev a problémů, které stojí před Spojenými státy. Rozdílná ale nebude jejich složitost, palčivost a bolestivost. Vláda premiéra Petra Fialy v tomto směru není v lepší pozici než vláda prezidenta Joe Bidena (s ohledem na celkovou sílu Spojených států a České republiky spíše naopak).

Nadcházející krizové období a nepopulární vládní kroky budou živnou půdou pro opozici, která byla v českém prostření redukována na populisty, a to v mnohem větší míře než za oceánem. I proto ve světle loňského dění ve Washingtonu nepodceňujme jejich sílu a nepodlehněme líbivým iluzím.

Autor je historik

Související

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 
Donald Trump Analýza

Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

Více souvisejících

vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021) USA (Spojené státy americké) populismus demokracie Konspirační teorie

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 1 hodinou

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 2 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 4 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

včera

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

včera

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy