Uplynul rok od vpádu příznivců ve volbách poraženého amerického prezidenta Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Je příliš brzy na to, abychom dokázali říct, nakolik bude datum 6. ledna 2021, kdy se dav pokusil zvrátit výsledek prezidentského klání, pro dějiny Spojených států z dlouhodobé perspektivy významné. Již nyní je ale zřejmé, že násilnosti na Capitol Hill ukázaly, jakou hrozbu pro demokracii představuje současný politický populismus v kombinaci s konspiračními teoriemi.
Vpád do jednoho ze dvou hlavních sídel americké demokracie vyslal silné poselství o jejím stavu: menší, ale nepřehlédnutelná část americké společnosti se neztotožňuje se současným zřízením v zemi, odmítá zavedené, dosud víceméně nezpochybnitelné tradice, procedury a instituce, a to do takové míry, že je ochotná přistoupit k násilí.
Teprve vývoj v dalších letech rozhodne, jak budou loňské události ve Washingtonu zaznamenány v budoucích učebnicích dějepisu. Byly izolovaným varováním, které sice šokovalo Spojené státy a s nimi prakticky celý svět, ale celkové směřování země výrazněji neovlivnily? Nebo šlo o symbolický začátek hlubších změn provázených společenskou a politickou nestabilitou?
Úzká optika současných dnů naznačuje spíše první možnost. V Bílém domě sedí legitimní prezident, který zvítězil ve volbách dle platných pravidel. Klíčové politické bitvy se vedou na půdě Kongresu prostřednictvím slov, nikoliv v ulicích pomocí rozzuřených fanatických davů. Část agresorů byla za své jednání z 6. ledna 2021 odsouzena ve standardních soudních procesech.
Aktuální letmý pohled na institucionální fungování demokracie ve Spojených státech by neznalému pozorovateli zřejmě neprozradil, že střídání v prezidentském křesle v loňském roce neproběhlo zcela standardně. Leckdo by mohl být sveden myšlenkou, že vpád do Kongresu nebyl ničím jiným než výstřední a teatrální tečkou za funkčním obdobím jednoho výstředního a teatrálního prezidenta.
Při podrobnějším pohledu zjistíme, že jde o zavádějící perspektivu. Americké demokratické instituce sice prokázaly svou stabilitu a odolnost, obsah politické debaty je však procesy, které k vpádu do Kongresu vedly, silně poznamenán. Nedošlo k zasypání příkopů v americké společnosti. Náročné výzvy a problémy, které v důsledku pandemie, boje s klimatickou změnou a demografickými proměnami Spojené státy čekají, mají naopak potenciál je prohloubit.
Na události ve Washingtonu nahlížejme s ročním odstupem v tomto světle. Výše zmíněné složité problémy nemají jednoduchá východiska, mnohdy budou řešení kontroverzní a bolestivá. Zajisté přinesou vítěze i poražené. Populistická hnutí, jejichž je Donald Trump nejbytostnějším zhmotněním, budou poraženým i nadále namlouvat, že složitost doby je konstruktem od běžných lidí odtržených elit, proti kterým je nutné bojovat. Jednoduché vysvětlení komplikovaných jevů budou nepochybně nabízet i divoké konspirační teorie, jakou je například QAnon, jejíž příznivci tvořili jádro davu, který do Kongresu vtrhl.
Stručně řečeno, dění v americké metropoli před rokem světu poodhalilo nebezpečný potenciál politického populismu 21. století v kombinaci s konspiračními teoriemi, které vyvolávají pocit existenčního ohrožení, čímž podněcují radikální protireakci. V rámci západního světa se momentálně jedná o největší hrozbu pro liberální demokracii.
Česká republika není výjimkou. Veřejné debatě nyní dominuje zjednodušené tvrzení, že loňské parlamentní volby vyvedly zemi „ze scestí“, a pokud rovnou nezachránily polistopadovou demokracii, přinejmenším symbolicky odstranily jejího proklamativně největšího nepřítele, komunistickou stranu. Pod naleštěným povrchem se ovšem nachází méně euforický obraz.
Znepokojivý je především pohled do opozičních poslaneckých lavic, které obsadili výhradně členové dvou populistických hnutí. V jednom případě jde o hnutí oligarchy, který se sám stylizoval do českého Trumpa. V druhém případě se jedná o národovecké populisty opírající se o elektorát, jehož myšlenkový svět není až tak vzdálen útočníkům z Capitol Hill.
Výzvy a problémy, kterým bude Česká republika v nadcházejících letech čelit, se pochopitelně v mnohém odlišují od výzev a problémů, které stojí před Spojenými státy. Rozdílná ale nebude jejich složitost, palčivost a bolestivost. Vláda premiéra Petra Fialy v tomto směru není v lepší pozici než vláda prezidenta Joe Bidena (s ohledem na celkovou sílu Spojených států a České republiky spíše naopak).
Nadcházející krizové období a nepopulární vládní kroky budou živnou půdou pro opozici, která byla v českém prostření redukována na populisty, a to v mnohem větší míře než za oceánem. I proto ve světle loňského dění ve Washingtonu nepodceňujme jejich sílu a nepodlehněme líbivým iluzím.
Autor je historik
Související
Muž, který zaútočil na Kapitol v USA, byl odsouzen na 18 let
Lídr Proud Boys jde za vpád do Kapitolu na 17 let do vězení
vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021) , USA (Spojené státy americké) , populismus , demokracie , Konspirační teorie
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
před 1 hodinou
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 1 hodinou
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 1 hodinou
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 2 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 3 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 3 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 3 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 4 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 5 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 5 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 6 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 6 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 6 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 6 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 7 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 7 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 8 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 8 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 9 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
Rusko podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse vyrábí více zbraní a munice, než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Uvedl to v televizi ARD.
Zdroj: Libor Novák