Lidstvo radikálně změní jídelníček? Vědci promluvili o škodlivosti masa

Největší problém? Dobytek

Klimatická aktivistka Greta Thunbergová přijela promluvit na klimatický summit OSN v New Yorku na bezemisní jachtě, aby ukázala, že zaoceánské lety produkují značné množství skleníkových plynů, poukazují vědci. Kvitují, že zpráva zabrala a lidé si začínají stanovovat limit na množství letů, které ročně podniknou.

Agenda summitu ovšem poněkud opomíjela dopad potravinového systému na emise skleníkových plynů a poškozování životního prostředí, kritizují odborníci. Odkazují na poslední studie, které tvrdí, že pokud chce svět řešit klimatickou krizi, musí tento systém radikálně modifikovat.

"Způsob, jakým produkujeme jídlo, způsob, jakým se s jídlem nakládá a pohybuje po světě, a co se jako občané rozhodneme dát si na svůj talíř, jsou pro klimatickou krizi podstatné," pokračují experti. Vysvětlují, že potravinový systém produkuje 21-37 % všech skleníkových plynů a výrazně přispívá k odlesňování, ztrátě biodiverzity a nedostatku vody a je přímo spojen s požáry Amazonského deštného pralesa.

Zřejmě největším problémem je dobytek, který využívá třetinu světové zemědělské plochy a produkuje 15 % světových emisí skleníkových plynů, upozorňují Fanzoová a Herrero. Podotýkají, že za každými dvěma kilogramy hovězího, které zkonzumujeme, se nachází stejný počet skleníkových plynů, jaký připadá na let z New Yorku do Londýna, přičemž průměrný Američan takové množství sní za měsíc.

Červené maso je obecně považováno za co do zdrojů nejnáročnější potravinu na planetě, ale faktory, které určují, zda je jeho produkce udržitelná, jsou složité, konstatují vědci. Deklarují, že produkce masa totiž může být environmentálně přívětivá a efektivní, pokud k ní dochází na málo výnosné půdě, která se nehodí k pěstování plodin či zachytávání uhlíku.

Produkce masa může být také efektivní v intenzivních chovech, kde se dbá na pohodu zvířat, jako je chov vepřů a drůbeže ve volných výbězích, tvrdí Herrero a Fanzoová. Vysvětlují, že chov může být environmentálně šetrný ve chvíli, kdy se zvířata krmí plodinami, které nemůže konzumovat člověk.

Na tom, co jíme, záleží     

Spolu s tím jako producenti zavádějí nové technologie, aby zajistili udržitelnost chovu zvířat, musí i jednotlivci měnit své chování, apelují odborníci. Zdůrazňují, že mnoho lidí konzumuje více červeného a zpracovaného masa, než je nutné, navíc za situace, kdy existuje mnoho neznámých ohledně jeho dopadu na zdraví i životní prostředí.

"Konzumace červeného masa na hlavu je od 90. let stejná. Proti tomu vidíme prudký růst konzumace vepřového a drůbežího na hlavu (až o 300 % v posledních 25 letech)," pokračují experti. Připomínají, že rychlý růst světové populace žene poptávku po živočišné potravě a některé země, především ty jihoamerické a sdružené v OECD, mají vysokou míru spotřeby červeného masa, zatímco jiné, například africké a jihoasijské, tohoto masa spotřebovávají málo.

Konzumace červeného masa je nižší v chudých zemích a poslední studie Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu doporučují, aby ti, kdo jedí hodně masa, zvážili polovegetariánskou stravu, poukazují Fanzoová a Herrero. Vysvětlují, že ta se skládá především ze zeleniny a ovoce, celozrnných potravin, luštěnin, ořechů a nesaturovaných olejů, ale zahrnuje i vysoce kvalitní maso, mléčné výrobky a cukry, nicméně v mnohem menší míře, než je běžné v bohatých zemích.

"Jak by se měli zákazníci změnit?" pokládají otázku odborníci. Doporučují, aby se lidé přes den stravovali vegetariánsky a večer si dopřáli menší množství živočišné stravy, dodržovali bezmasá pondělí a přešli na chutnou asijskou kuchyni, která je více založená na rostlinných ingrediencích, případně zkoušeli alternativní zdroje proteinů, například rostlinné burgery.

Důležité je začít u dětí, protože školní strava není ani zdaleka zdravá a udržitelná, konstatují vědci. Nabádají, aby se lidé zajímali, odkud jejich jídlo pochází, kdo jej produkuje a jak, a podporovali ty producenty, jejichž maso má malý environmentální dopad. V případě červeného masa by měli lidé preferovat kvalitu nad kvantitou, jíst více porcovaného než zpracovaného masa a neplýtvat, apelují Herrero a Fanzoová.

Aby svět učinil tuto změnu, je třeba, aby ji vlády a potravinový průmysl usnadnily, deklarují experti. Dodávají, že je nutné investovat do informovanosti o zdraví a prosazovat opatření podporující zdravé stravování, které je dostupné, bezpečné a co je nejdůležitější, chutné.

"Na tom, co jíme, záleží," píšou Fanzoová a Herrera. Nejde podle nich pouze o nás a Zemi, ale také o mladé, kteří minulý týden pochodovali v ulicích za svou budoucnost a právo žít na této planetě.