Maduro ignoruje lidská práva. Venezuelské bezpečnostní složky letos zabily přes 2000 lidí

Venezuelské bezpečnostní složky letos při operacích v chudších čtvrtích měst zabily přes 2000 lidí, zejména mladých. Uvádí to zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Komisařka při prezentaci zprávy v Ženevě rovněž kritizovala autoritářský režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura za porušování lidských práv a represe vůči opozici i novinářům. Informovala o tom dnes agentura AFP.

"Znepokojují mě vysoké počty mrtvých mladých lidí ve znevýhodněných čtvrtích, které jsou výsledkem operací bezpečnostních složek. Můj úřad zaregistroval od června do srpna 711 úmrtí, čímž celkový počet mrtvých od letošního ledna překročil dva tisíce," uvedla Bacheletová. Celkem zemřelo při operacích bezpečnostních složek 2039 lidí, jejichž průměrný věk byl 26 let.

#Venezuela: UN Human Rights Chief @mbachelet urges the Venezuelan authorities to protect the civic & democratic space, while reiterating her call for the lifting of economic sanctions to facilitate the allocation of resources during #COVID19 ? https://t.co/TXckDPvNbg#HRC45 pic.twitter.com/yKbbhzH1bG

— UN Human Rights (@UNHumanRights) September 25, 2020

Bacheletová dnes také řekla, že její úřad pokračuje i v monitorování represí a svévolného zadržování lidí venezuelskými bezpečnostními složkami. "Ve Venezuele pokračuje omezování svobody slova a represe na základě 'zákona o nenávisti'," uvedla komisařka OSN. Připomněla tak zákon umožňující poslat až na 20 let do vězení kritiky Madurova režimu za projevy "nenávistné vůči venezuelskému lidu", zveřejněné i v médiích či na sociálních sítích. Zákon schválilo v roce 2017 Ústavodárné shromáždění, které Madurova vláda ustavila jako svůj zákonodárný sbor, protože parlament ovládá od voleb z roku 2015 opozice.

Zpráva Bacheletové přichází necelé dva týdny poté, co nezávislí vyšetřovatelé v dokumentu vypracovaném pro Radu OSN pro lidská práva (UNHRC) uvedli, že Maduro a někteří členové jeho vlády jsou osobně zodpovědní za zločiny proti lidskosti, včetně zabíjení a mučení, jichž se od roku 2014 dopouštěly bezpečnostní složky a tajná služba.

Bacheletová též vyjádřila znepokojení, že nadcházející prosincové volby ve Venezuele nebudou svobodné, mimo jiné kvůli několika verdiktům nejvyššího soudu. Ten jmenoval členy ústřední volební komise, ač to má podle ústavy udělat parlament, či dosadil do čela několika opozičních stran režimu nakloněné politiky, když tyto strany oznámily bojkot voleb.

Kvůli podmínkám voleb jedná nyní v Caracasu mise takzvané kontaktní skupiny EU, uvedla ve čtvrtek španělská agentura Europa Press s odkazem na své zdroje. Podle ní je cílem jednání této mise se zástupci režimu odklad voleb a změna podmínek tak, aby byly volby demokratické. EU totiž jinak odmítla na volby poslat své pozorovatele, o něž požádal Maduro.

Související

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.
Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů?

Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, píše brazilský tisk. To kritizují ekologové. 

Více souvisejících

Venezuela Nicolas Maduro Michelle Bacheletová OSN lidská práva

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy