Maduro ničí poslední zbytky demokracie. Soud vyměnil vedení další opoziční strany

Madurova vláda totiž prostřednictvím soudu vyměnila vedení tří opozičních stran a také oznámila, že na volby budou dohlížet vojáci, kteří "se postarají o veřejné zdraví" kvůli pandemii covidu-19.

"Budou plné záruky... a bude to svátek demokracie," prohlásil tento týden s odkazem na volby vyhlášené na 6. prosince Maduro, jehož vládu nevládní organizace, řada zemí i orgány OSN kritizují za represe vůči opozici i za porušování lidských práv. Z Venezuely kvůli tomu a kvůli ekonomické krizi uteklo v předchozích několika letech na pět milionů lidí.

Dvacet čtyři exprezidentů a španělský expremiér José María Aznar ve středu vydalo prohlášení, v němž kritizují Madurovu vládu za diktátorské zasahování do volebního procesu. Kromě nasazení armády pro dohlížení na volby odmítli i verdikty venezuelského nejvyššího soudu z posledních tří týdnů, jimiž režim vyměnil vedení opoziční stran Demokratická akce (AD), Nejdříve spravedlnost (PJ) a Vůle lidu (VP), k níž patřil i Juan Guaidó, považovaný šesti desítkami zemí od loňska za prozatímní hlavu Venezuely.

Nejvyšší soud do vedení těchto tří stran dosadil politiky nakloněné Madurovi a považované opozicí za odpadlíky. Vedení první z těchto stran (AD) vyměnil soud v polovině června krátce poté, co několik opozičních stran oznámilo, že se nehodlají účastnit parlamentních voleb, protože na ně bude dohlížet soudem jmenovaná ústřední volební komise. Její členy má přitom podle ústavy jmenovat parlament. Ten od roku 2016 ovládá opozice a Maduro jeho činnost pomocí soudu blokuje.

"Když soudní moc, poplatná Madurovi, odstraňuje vedení politických stran, které zastupují hlas lidu, porušuje tím práva všech Venezuelanů," komentoval tento týden zástupce HRW pro Ameriku José Miguel Vivanco úterní verdikt, jímž soud odstranil z vedení VP Leopolda Lópeze a další lídry. Podle Vivanka už ve Venezuele nezůstala "ani fasáda demokracie".

Cuando la Corte Suprema, apéndice de Maduro, descabeza a partidos políticos opositores que representan voces disidentes, vulnera los derechos de todos los venezolanos y deja en evidencia que ya no queda ni una fachada democrática en ese país. Comunicado.?https://t.co/lLMoB7n2Bs

Zdání demokracie nezachovává podle opozice ani ministr obrany Padrino López, který tento týden prohlásil, že dokud bude existovat v zemi "taková armáda jako nyní - protiimperialistická a revoluční, nedostane se opozice k politické moci". Opoziční lídry označil ministr obrany za "frakci zločinců a politikářů". Jeho slova jako "diktátorská a protiústavní" odsoudil parlament i jeho šéf Guaidó, který vyzval vojáky, aby se od diktátorského postoje ministra obrany distancovali.

Guiadó se snaží už od loňského ledna přimět armádu, aby se postavila na jeho stranu a pomohla uspořádat demokratické prezidentské volby. Výsledky těch předchozích, z května 2018, v nichž Maduro jasně porazil kandidáta části opozice Henriho Falcóna a které většina opozice bojkotovala jako nesvobodné, parlament neuznal. Za prozatímní hlavu státu proto od loňského ledna většina opozice považuje Guaidóa, stejně jako ho v této funkci uznává na 60 zemí, v čele s USA. Naopak Rusko, Čína, Írán nebo Turecko podporují stále Madura, který se drží u moci díky jejich ekonomické pomoci a díky armádě. I řada vojáků, včetně důstojníků se od loňska postavila za Guaidóa, někteří ale utekli ze země a jiní skončili ve vězení.