Maduro omilostnil přes 100 opozičních politiků. Výsledek zákulisních dohod, tvrdí analytik

Venezuelská vláda v pondělí oznámila, že udělila milost více než stovce opozičních politiků, včetně desítek těch, kteří jsou ve vězení, ukrývají se na zahraničních ambasádách, nebo utekli ze země, protože byli pronásledováni za údajné spiknutí proti prezidentovi Nicolásovi Madurovi.

Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o pokus vládnoucí socialistické strany posílit volební účast v prosincových volbách, jež se chystá opozice bojkotovat.

Podle nevládní organizace Foro Penal je asi 50 z omilostněných politiků z řad těch, které jsou podle opozice pronásledováni z politických důvodů. Na seznamu však chybí významní opoziční vůdci Leopoldo López, který pobývá na cizí ambasádě v Caracasu, a Julio Borges, který se nachází v sousední Kolumbii.

Vládní mluvčí Jorge Rodríguez uvedl, že milost dostane celkem 110 lidí, neuvedl však, za jakých podmínek. Šéfové opozice podle agentury AFP uvedli, že se na svobodu již dostal Roberto Morrero, šéf kabinetu hlavního prezidentova politického oponenta Juana Guaidóa. Z vězení vyšli rovněž další dva členové opozicí ovládaného parlamentu.

[#AHORA] Las primeras imágenes de los diputados Gilber Caro y Renzo Prieto tras ser excarcelados por orden de Nicolás Maduro https://t.co/McKhTS91JkFotos: @luisgonzaloprz pic.twitter.com/5d0C94asbC

— NTN24 Venezuela (@NTN24ve) September 1, 2020

Madurova vláda svůj krok představila jako gesto dobré vůle, jehož cílem je posílit volební účast v kontroverzních nadcházejících parlamentních volbách. "Úmyslem vlády je prohloubit proces usmíření v zájmu národní jednoty, aby mohly být urovnány politické problémy mírovou a volební cestou," řekl Rodríguez.

Podle amerického pozorovatele Geoffa Ramzeyho je milost zřejmě výsledkem zákulisní dohody mezi Madurem a umírněnou části opozice, do níž se neřadí Guaidó. Jednání, jež se konají za zády Spojených států a šéfa opozice, jsou podle něj znamením toho, že někteří opozičníci mají již dost politického patu v zemi a jsou schopni přijmout i dílčí politické kompromisy, které nutně nepředpokládají Madurovo okamžité odstoupení z funkce.

Venezuela se po letech Madurovy vlády nachází v hluboké ekonomické a politické krizi, ze země uteklo již asi 5 milionů obyvatel. Chybí tam totiž základní potraviny, léky, a vysoká inflace uvrhla řadu lidí do chudoby. Guaidó se loni v lednu z pozice předsedy Národního shromáždění prohlásil prozatímním prezidentem poté, co opozice odmítla uznat výsledky voleb z roku 2018. Za právoplatnou hlavu státu jej považuje asi 50 států, zejména USA, evropské země včetně ČR, či latinskoameričtí sousedé Venezuely. Za Madurem však nadále stojí venezuelská armáda, která je hlavním pilířem jeho setrvání u moci.

Organizace hájící lidská práva tvrdě kritizují Madurovu vládu za to, že svévolně zatýká své názorové odpůrce, často bez důkazů a bez řádného soudního procesu. Režim však trvá na tom, že politické vězně nedrží a že zprávy o nich jsou jen součástí kampaně USA za svržení prezidenta.

Související

Více souvisejících

Nicolas Maduro Venezuela Juan Guaidó volby ve Venezuele

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy