Maduro omilostnil přes 100 opozičních politiků. Výsledek zákulisních dohod, tvrdí analytik

Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o pokus vládnoucí socialistické strany posílit volební účast v prosincových volbách, jež se chystá opozice bojkotovat.

Podle nevládní organizace Foro Penal je asi 50 z omilostněných politiků z řad těch, které jsou podle opozice pronásledováni z politických důvodů. Na seznamu však chybí významní opoziční vůdci Leopoldo López, který pobývá na cizí ambasádě v Caracasu, a Julio Borges, který se nachází v sousední Kolumbii.

Vládní mluvčí Jorge Rodríguez uvedl, že milost dostane celkem 110 lidí, neuvedl však, za jakých podmínek. Šéfové opozice podle agentury AFP uvedli, že se na svobodu již dostal Roberto Morrero, šéf kabinetu hlavního prezidentova politického oponenta Juana Guaidóa. Z vězení vyšli rovněž další dva členové opozicí ovládaného parlamentu.

[#AHORA] Las primeras imágenes de los diputados Gilber Caro y Renzo Prieto tras ser excarcelados por orden de Nicolás Maduro https://t.co/McKhTS91JkFotos: @luisgonzaloprz pic.twitter.com/5d0C94asbC

Madurova vláda svůj krok představila jako gesto dobré vůle, jehož cílem je posílit volební účast v kontroverzních nadcházejících parlamentních volbách. "Úmyslem vlády je prohloubit proces usmíření v zájmu národní jednoty, aby mohly být urovnány politické problémy mírovou a volební cestou," řekl Rodríguez.

Podle amerického pozorovatele Geoffa Ramzeyho je milost zřejmě výsledkem zákulisní dohody mezi Madurem a umírněnou části opozice, do níž se neřadí Guaidó. Jednání, jež se konají za zády Spojených států a šéfa opozice, jsou podle něj znamením toho, že někteří opozičníci mají již dost politického patu v zemi a jsou schopni přijmout i dílčí politické kompromisy, které nutně nepředpokládají Madurovo okamžité odstoupení z funkce.

Venezuela se po letech Madurovy vlády nachází v hluboké ekonomické a politické krizi, ze země uteklo již asi 5 milionů obyvatel. Chybí tam totiž základní potraviny, léky, a vysoká inflace uvrhla řadu lidí do chudoby. Guaidó se loni v lednu z pozice předsedy Národního shromáždění prohlásil prozatímním prezidentem poté, co opozice odmítla uznat výsledky voleb z roku 2018. Za právoplatnou hlavu státu jej považuje asi 50 států, zejména USA, evropské země včetně ČR, či latinskoameričtí sousedé Venezuely. Za Madurem však nadále stojí venezuelská armáda, která je hlavním pilířem jeho setrvání u moci.

Organizace hájící lidská práva tvrdě kritizují Madurovu vládu za to, že svévolně zatýká své názorové odpůrce, často bez důkazů a bez řádného soudního procesu. Režim však trvá na tom, že politické vězně nedrží a že zprávy o nich jsou jen součástí kampaně USA za svržení prezidenta.