Nejjasnější varování. Světové ekonomice hrozí závažné problémy, tvrdí analytik

NÁZOR - Spolu s tím, jak druhá vlna koronavirové pandemie zjevně ohrožuje obnovu světové ekonomiky, politici, kteří o ekonomice rozhodují, by měli věnovat velkou pozornost poslednímu varování Mezinárodního měnového fondu (MMF) ohledně zranitelnosti globálního finančního systému. V komentáři pro server National Interest k tomu nabádá ekonom Desmond Lachman, analytik z think tanku American Enterprise Institute.

Zranitelnost finančních trhů stoupá

Politici by se v takovém případě mohli začít více zaměřovat na naléhavou potřebu schválit další silná fiskální a měnová opatření na podporu zotavení světové ekonomiky, věří Lachman. Odkazuje na varování MMF, nakolik rozsah současné pandemie zvyšuje zranitelnost finančních trhů v mnoha sektorech světové ekonomiky.  

Varování přichází ve chvíli, kdy mimořádná míra uvolňování měnové politiky pomáhá podpořit světovou ekonomiku, ale za cenu prohloubení těch zranitelností finančních trhů, které existovaly již před pandemií, upozorňuje autor komentáře. Poukazuje, že mezi tyto slabá místa řadí MMF především prudký nárůst zadlužení soukromého sektoru, který byl přinucen řešit nedostatek financí v důsledku pandemie většími půjčkami.

Další slabinou je výhled na zhoršování situace na rozvíjejících se trzích, konstatuje analytik. Vysvětluje, že velký počet nízkopříjmových zemí je silně zadlužen, v důsledku čehož čelí bezprostřednímu rozpočtovému tlaku, zatímco jiné jsou zasaženy totální ekonomickou bouří.

K těmto slabým místům se přidává rostoucí nesoulad mezi bujícími světovými akciovými trhy a stavem světové ekonomiky, zdůrazňuje Lachman. Dodává, že k tomu dochází v důsledku ochoty investorů podstupovat větší rizika a jejich honby za výnosy v prostředí bohaté globální likvidity.  

"MMF nyní varuje nejjasnějšími slovy, že jakékoliv zpomalení světového ekonomického zotavení může vyvolat závažné problémy světového finančního systému," pokračuje ekonom. Obává se, že takové zpomalení by mohlo přeměnit problémy soukromého sektoru a rozvíjejících se trhů s likviditou v problém se solvencí.

To by zároveň mohlo vést k prudkému propadu světových cen akcií v rámci zmenšování současné propasti mezi jejich hodnotou a stavem světové ekonomiky, myslí si analytik. Odkazuje též na varování, které MMF vyslal světovým politikům, aby přespříliš nespoléhali na schopnost světového finančního systému přečkat obnovený ekonomický propad.

Načasované varování

MMF především varuje, že při nepříznivém makroekonomickém scénáři se mohou některé bankovní systémy začít potýkat s podstatným nedostatkem kapitálu, vysvětluje Lachman. Doplňuje, že to by mohlo nastat kvůli neschopnosti velkého počtu firem a domácností splácet půjčky.

"Zdálo by se, že varování MMF je ještě načasovanější, vzhledem k tomu, že existují rostoucí signály, že zotavení světové ekonomiky zadrhává, a objevují se i znepokojivé signály o druhé vlně pandemie," pokračuje odborník. Připomíná, že velké evropské země jako Francie, Španělsko a Británie jsou nuceny opět zavádět restrikce, jelikož počet nakažených převyšuje jarní čísla.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Ani jiné velké země jako Spojené státy, Brazílie či Mexiko, které mají jedny z nejhorších pandemických statistik, zatím nepřišly s ucelenými programy, jak pandemii řešit, upozorňuje Lachman. Připomíná, že také světová finanční krize v roce 2008 po krachu banky Lehman Brothers zastihla světové politiky nepřipravené.  

Dnes se ve světle jasného varování MMF zdá, že politici nemají žádnou výmluvu a musejí přijmou veškerá opatření potřebná k zamezení opakovanému zpomalení světové ekonomiky, deklaruje expert. Dodává, že toto zpomalení může potenciálně spustit přesně ty problémy finančních trhů, na které MMF momentálně upozorňuje.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika Ekonomická krize Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 7 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 8 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 9 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 10 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 10 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 11 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 14 hodinami

včera

včera

Zemřel Jaroslav Feyereisl. Dlouhá léta šéfoval Ústavu pro péči o matku a dítě

Českou lékařskou obec zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 72 let zemřel Jaroslav Feyereisl, uznávaný odborník a dlouholetý ředitel pražského Ústavu pro péči o matku a dítě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy