OSN odložila misi, která měla v Chile zkoumat porušování práv

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové odložil misi, která měla od tohoto pondělí prověřovat podezření z porušování lidských práv v Chile při nynějších protivládních demonstracích. Informoval o tom deník La Tercera.

Protesty v Chile přitom v pondělí opět zesílily a dnes se chystá další velká demonstrace před prezidentským palácem v metropoli. K demonstrantům se dnes připojili vyhlášením stávky zaměstnanci dolu Escondida, který je největším měděným dolem na světě.

Protivládní protesty v Chile vypukly před dvěma týdny původně kvůli dalšímu zdražení cen jízdného v metru v metropoli a poté se rozšířily do dalších měst země. Chilané demonstrují kvůli zvyšujícím se životním nákladům a dlouhodobé neochotě vlády řešit sociální nerovnost v zemi. Kvůli protestům vláda vyhlásila výjimečný stav, který následně tuto neděli zrušila. Při potlačování manifestací, které se mnohde zvrhly v ničení veřejného majetku a rabování obchodů, zemřelo dosud 20 lidí.

Většina obětí protestů zemřela při požárech způsobených při ničení obchodů, autobusů, metra či jedné z továren, několik lidí se ale stalo obětí střelby ze strany bezpečnostních složek. Jednoho Peruánce zastřelil nešťastnou náhodou majitel obchodu, když se bránil rabování.

Kromě úmrtí by měla mise OSN, která má podle nového oznámení dorazit v "příštích dnech", prověřit zranění více než 200 osob, včetně desítek vojáků a policistů.

Chilský úřad pro lidská práva INDH dostal k pondělku na 350 oznámení na policisty a vojáky kvůli podezření z nezákonného zadržení, zneužití síly, mučení či sexuálního násilí.

K uklidnění největších protestů v Chile od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta v roce 1990 nepomohl ani balíček sociálních opatření ohlášených minulý týden vládou, ani výměna několika ministrů, kterou prezident Sebastián Piňera oznámil o víkendu. Demonstranti požadují strukturální sociální reformy, zejména ve zdravotnictví a systému penzí.

S možným řešením přišli tento týden opoziční senátoři, kteří navrhují, aby prezident vyhlásil referendum o nové ústavě. Podle serveru deníku El Mercurio senátoři chtějí, aby bylo už v prosinci. V Chile nyní platí ústava z roku 1980, tedy ještě z doby diktátora Pinocheta, který vládl v letech 1973 až 1990, i když od té doby byla několikrát upravena. Nynější ústava podle expertů komplikuje změnu zákonů v některých oblastech, protože stanoví kvóra pro jejich schválení.

Související

August Pinochet Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Více souvisejících

Chile OSN lidská práva

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy