Brazilská vláda čelí mezinárodnímu tlaku a kritice kvůli lesním požárům v Amazonii, jejichž počet se v letošním roce výrazně zvýšil, mimo jiné i kvůli jejich nelegálnímu kácení. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil požáry za mezinárodní krizi a chce toto téma řešit i na víkendovém summitu skupiny G7 ve Francii.
Hnutí studentů Fridays For Future (Pátky pro budoucnost) chystá dnes demonstrace před brazilskými ambasádami ve světě.
"Náš dům hoří. Doslova. Amazonie, plíce naší planety, které produkují 20 procent našeho kyslíku, hoří. Je to mezinárodní krize. Členové G7, uvidíme se za dva dny, abychom o tom naléhavě hovořili," napsal ve čtvrtek na twitteru francouzský prezident. Obavy vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. "Uprostřed klimatické krize si nemůžeme dovolit další škody na hlavním zdroji kyslíku a biodiversity," uvedl šéf OSN.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který se netají upřednostňováním ekonomických zájmů před ekologickými, Macrona obvinil z toho, že se z "vnitřní záležitosti Brazílie a dalších amazonských zemí" snaží vytěžit osobní politické body.
Notre maison brûle. Littéralement. L’Amazonie, le poumon de notre planète qui produit 20% de notre oxygène, est en feu. C’est une crise internationale. Membres du G7, rendez-vous dans deux jours pour parler de cette urgence. #ActForTheAmazon pic.twitter.com/Og2SHvpR1P
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 22, 2019
"Senzacechtivý tón, který používá, problém nevyřeší," uvedl Bolsonaro, který tento týden vyjádřil podezření, že za požáry v Amazonii stojí nevládní organizace, protože z nich podle něj mají mediální prospěch a mstí se tak vládě za omezení státních příspěvků.
Mluvčí brazilské vlády ve čtvrtek uvedl, že evropské země vyjadřují ekologické obavy kvůli Amazonii, aby toho mohly využít v obchodních restrikcích vůči jeho zemi. Mluvčí rovněž řekl, že statistické údaje, které kritici vůči Brazílii používají, nejsou oficiální a jsou přehnané. "Reálně máme odlesňování, ale ne na takové úrovni, jak se říká," zopakoval tak dřívější vyjádření prezidenta Bolsonara, který nedávno označil za lživé údaje brazilského národního ústavu o odlesňování.
Požáry deštného pralesa v Amazonii, který leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za "zelené plíce" planety, vyvolávají obavy, protože tento les má klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Za větší počet požárů může podle expertů nejen sucho či klimatické změny, ale i ilegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.
Lesní požáry v Brazílii se tento týden dostaly na přední stránky novin celého světa, některá média k nim přidala titulky jako "Peklo v Amazonii". Brazilský národní ústav INPE v úterý zveřejnil statistiku, podle níž se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent. Od ledna INPE zaznamenal 71.500 ohnisek lesních požárů v Brazílii, z toho asi 52 procent v Amazonii.
Oblast Amazonie zaujímá asi třetinu území Jižní Ameriky, kromě Brazílie zasahuje do Peru (13 procent), Kolumbie (deset procent) a menší část leží též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.
Související
Počasí zabíjí víc, než si myslíme. Kácení tropických pralesů připravilo o život půl milionu lidí
Musk připojil izolovaný amazonský kmen k internetu. Za pár týdnů se změnil k nepoznání
Amazonský prales , požáry v Brazílii , Jair Bolsonaro , Brazílie , Emmanuel Macron , G7 , António Guterres , Požáry
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák