Premiér Haiti prohlásil v OSN, dokdy budou lidé migrovat

Lidé budou vždycky chtít utéct před chudobou a násilím a dokud budou na světě přetrvávat aktuální nerovnosti, bude jeho součástí i migrace. Ve svém příspěvku do všeobecné rozpravy na zasedání Valného shromáždění OSN to dnes řekl premiér Haiti Ariel Henry. Způsob, jakým se v posledních dnech nakládalo s haitskými migranty u americko-mexické hranice, označil za šokující, do přímé kritiky Spojených států se nicméně nepustil.

Henryho vystoupení přišlo poté, co na obou stranách hranice u texaského města Del Rio vyvolal krizi příchod desetitisíců migrantů, z nichž většinu podle médií tvořili lidé právě z Haiti. Pod přeshraničním mostem vznikl na americké straně rozsáhlý utečenecký tábor a vláda prezidenta Joea Bidena tento týden čelila mezinárodní kritice kvůli zásahu jezdecké jednotky pohraniční stráže a kvůli hromadnému vyhošťování běženců zpět na Haiti.

"Během posledních dní mnohé z nás šokovaly snímky toho, s jakým zacházením se u hranice mezi Mexikem a Spojenými státy setkalo vícero mých krajanů," citovala Henryho agentura AFP. Zásah, při kterém minulou neděli příslušníci pohraniční stráže na břehu řeky Rio Grande na koních honili migranty přicházející z Mexika, v pátek odsoudil i prezident Biden.

Haitský premiér se vyjádřil i k otázce vracení běženců na Haiti. "Aniž bychom chtěli zpochybňovat právo svrchovaného státu kontrolovat příchody cizinců na jeho území nebo posílat zpět do jejich zemí ty, kdo přišli nelegálně, máme za to, že mnohé dnes prosperující státy byly vybudovány díky postupným vlnám migrantů a uprchlíků," řekl. Migrace podle něj nevymizí, dokud bude většina světové populace žít v chudobě, zatímco některé oblasti jsou bohaté. "Lidské bytosti, otcové a matky, kteří mají děti, budou vždy prchat před chudobou a konflikty," dodal Henry.

Mluvil přitom z pozice premiéra země, která patří k nejchudším na světě a od července se zmítá v hluboké politické krizi způsobené vraždou prezidenta Jovenela Moïseho. Podle různých pozorovatelů i výpovědí samotných Haiťanů je situace v zemi bezútěšná, stát prakticky zkolaboval a v ulicích působí násilné gangy.

Za těchto okolností se tisíce Haiťanů, z nichž část v posledních letech žila v jiných latinskoamerických zemích včetně Mexika, vydaly k jižní hranici USA hledat lepší životní podmínky. Podle agentury AP k migrační vlně přispěly dezinformace sdílené na sociálních sítích a nepochopení imigrační politiky Bidenovy administrativy.

Výsledkem byl mimo jiné vznik tábora u Del Ria, jehož populace minulý víkend narostla až na zhruba 15.000 lidí. Americké úřady pak začaly migranty vystěhovávat a nejméně 2000 Haiťanů poslaly letecky zpět do vlasti, zatímco mnozí další se dobrovolně vraceli do Mexika, aby se vyhnuli deportaci. V pátek americký ministr vnitřní bezpečnosti oznámil, že v táboře už nikdo nezůstal a že asi 12.400 lidí bylo v této souvislosti alespoň dočasně ponecháno v USA.

Na dnešní odpoledne místního času (v noci na neděli SELČ) bylo naplánované částečné obnovení provozu na hraničním přechodu mezi městy Del Rio a Ciudad Acuña na mexické straně, informuje AP. Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) přechod uzavřel 17. září.

Související

Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.
Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci OSN Haiti

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy