Protesty v Ekvádoru sílí, demonstranti vtrhli do parlamentu

Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na 10.000 lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na dnešek.

Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzín a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.

#Ecuador Protestors at the @AsambleaEcuador #ParoNacionalEcuador pic.twitter.com/78Mke4lCwo

— nonouzi (@Gerrrty) October 8, 2019

Po vniknutí demonstrantů do ekvádorského parlamentu vyhlásil prezident Lenín Moreno noční zákaz vycházení v okolí veřejných budov a dalších strategických míst, které určí vedení ozbrojených sil. Kvůli protestům vyhlásil prezident už ve čtvrtek dvouměsíční výjimečný stav, který ale v úterý ústavní soud zkrátil na 30 dnů.

Poslanci v úterý v budově parlamentu v Quitu nebyli, protože už v pondělí kvůli sílícím protestům přerušili zasedání. Také vláda spolu s prezidentem, který se od roku 1998 pohybuje na invalidním vozíku, už v pondělí přesídlila z Quita do 400 kilometrů vzdáleného přístavu Guayaquil.

Prezident v úterý znovu vyzval k národnímu dialogu a k dodržování ústavního pořádku. Už dříve uvedl, že je ochoten s demonstranty jednat, nikoli však o zrušení dotací na pohonné hmoty. Ty fungovaly v zemi podle serveru BBC Mundo od 70. let minulého století a státní rozpočet stály ročně přes miliardu dolarů (asi 23 miliard Kč).

Protesty zažehla série úsporných ekonomických opatření, které Moreno vyhlásil minulý týden v úterý a které vláda přijímá kvůli únorové dohodě s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru. Ekvádor má od MMF během tří let dostat 4,2 miliardy dolarů (asi 98 miliard Kč). Některé z úsporných opatření ještě vyžadují schválení parlamentem, zrušení dotací na benzín a naftu už ale začalo platit 3. října.

V čele protestů stojí organizace domorodých národů. Jeden z jejich lídrů Yaku Pérez v pondělí serveru BBC Mundo řekl, že cílem demonstrací je sociální spravedlnost pro lid, který podle něj všechny vlády opomíjely. Demonstranti "neodpustí ani Morenovi, ani Correovi", uvedl Pérez s odkazem i na exprezidenta Rafaela Correu. Ten stál v čele země 10 let do května 2017, než se úřadu ujal Moreno, jenž byl v Correově vládě několik let viceprezidentem.

Podle Morena stojí za nynějšími sílícími protesty právě Correa, který se ho tak prý snaží svrhnout. Correa před prezidentskými volbami v roce 2017 Morena podporoval, později se ale oba začali vzájemně kritizovat. Correa nyní žije v Belgii, odkud pochází jeho manželka, a od loňska je v Ekvádoru stíhán za pokus o únos politického oponenta v roce 2012. Correa obvinění odmítá s tím, že je politicky motivované.

Související

Více souvisejících

ekvádor Lenín Moreno Demonstrace

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy