Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na 10.000 lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na dnešek.
Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzín a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.
#Ecuador Protestors at the @AsambleaEcuador #ParoNacionalEcuador pic.twitter.com/78Mke4lCwo
— nonouzi (@Gerrrty) October 8, 2019
Po vniknutí demonstrantů do ekvádorského parlamentu vyhlásil prezident Lenín Moreno noční zákaz vycházení v okolí veřejných budov a dalších strategických míst, které určí vedení ozbrojených sil. Kvůli protestům vyhlásil prezident už ve čtvrtek dvouměsíční výjimečný stav, který ale v úterý ústavní soud zkrátil na 30 dnů.
Poslanci v úterý v budově parlamentu v Quitu nebyli, protože už v pondělí kvůli sílícím protestům přerušili zasedání. Také vláda spolu s prezidentem, který se od roku 1998 pohybuje na invalidním vozíku, už v pondělí přesídlila z Quita do 400 kilometrů vzdáleného přístavu Guayaquil.
Prezident v úterý znovu vyzval k národnímu dialogu a k dodržování ústavního pořádku. Už dříve uvedl, že je ochoten s demonstranty jednat, nikoli však o zrušení dotací na pohonné hmoty. Ty fungovaly v zemi podle serveru BBC Mundo od 70. let minulého století a státní rozpočet stály ročně přes miliardu dolarů (asi 23 miliard Kč).
Protesty zažehla série úsporných ekonomických opatření, které Moreno vyhlásil minulý týden v úterý a které vláda přijímá kvůli únorové dohodě s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru. Ekvádor má od MMF během tří let dostat 4,2 miliardy dolarů (asi 98 miliard Kč). Některé z úsporných opatření ještě vyžadují schválení parlamentem, zrušení dotací na benzín a naftu už ale začalo platit 3. října.
V čele protestů stojí organizace domorodých národů. Jeden z jejich lídrů Yaku Pérez v pondělí serveru BBC Mundo řekl, že cílem demonstrací je sociální spravedlnost pro lid, který podle něj všechny vlády opomíjely. Demonstranti "neodpustí ani Morenovi, ani Correovi", uvedl Pérez s odkazem i na exprezidenta Rafaela Correu. Ten stál v čele země 10 let do května 2017, než se úřadu ujal Moreno, jenž byl v Correově vládě několik let viceprezidentem.
Podle Morena stojí za nynějšími sílícími protesty právě Correa, který se ho tak prý snaží svrhnout. Correa před prezidentskými volbami v roce 2017 Morena podporoval, později se ale oba začali vzájemně kritizovat. Correa nyní žije v Belgii, odkud pochází jeho manželka, a od loňska je v Ekvádoru stíhán za pokus o únos politického oponenta v roce 2012. Correa obvinění odmítá s tím, že je politicky motivované.
Související
Trump na 90 dní zrušil americkou zahraniční pomoc. Republikáni vysvětlili, na co cílí
V Ekvádoru zavraždili prokurátora, který vyšetřoval útok ozbrojenců v živém vysílání
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
před 1 hodinou
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
před 2 hodinami
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
před 3 hodinami
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
před 4 hodinami
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
před 4 hodinami
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
před 5 hodinami
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
před 6 hodinami
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
před 7 hodinami
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
před 8 hodinami
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
před 8 hodinami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 9 hodinami
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 10 hodinami
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 11 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 11 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 12 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 13 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 14 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Zdroj: Libor Novák