V chilské metropoli Santiagu de Chile byl v noci na dnešek vyhlášen výjimečný stav poté, co několikadenní protesty proti zdražení jízdenek na metro přerostly v násilí. V ulicích města dnes poprvé od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta hlídkují vojáci, informovaly zahraniční agentury.
Demonstranti - z velké části z řad středoškolských a vysokoškolských studentů - v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Úřady provoz podzemní dráhy zastavily, což postihlo statisíce lidí vracejících se z práce domů, napsala agentura AP.
Na televizních záběrech bylo vidět, jak nespokojenci napadají policejní vozidla, házejí kameny a zapalují autobus. Pořádková policie demonstranty rozháněla slzným plynem a obušky. Podle úřadů bylo zraněno 156 policistů, 11 civilistů a více než 300 lidí zatčených.
Chilský prezident Sebastián Piňera nakonec vyhlásil v postižených oblastech výjimečný stav, a dal tak úřadům možnost omezit svobodu shromažďování a pohybu.
Zatímco během dnešního rána se situace ve městě uklidnila, okolo poledne v metropoli znovu propukly nepokoje. Demonstranti se střetli s policí, která proti nim použila slzný plyn, informovala agentura AP. Vláda do ulic také poprvé od roku 1990 nasadila vojáky. Podle generála Javiera Iturriagy del Campa budou vojáci hlídkovat "v oblastech nejvíce stižených konflikty", zákaz vycházení ale zatím zavést nehodlají. Obyvatelům města doporučuje, aby šli domů ke svým rodinám a zůstali v klidu.
Přítomnost vojáků je podle del Campa čistě preventivní, přesto se rozhodnutí v zemi, která 17 let žila pod vojenským režimem, setkalo s odporem.
Provozovatel metra uvedl, že všechny trasy zůstanou kvůli rozsáhlým škodám nejméně dva dny mimo provoz, protože nelze zajistit jejich bezpečné fungování. Škody byly odhadnuty na 700.000 dolarů (16,1 milionu Kč).
Metro v chilském hlavním městě patří v Latinské Americe k nejmodernějším, má 140 kilometrů linek a 136 stanic, uvedl server BBC News. Chilská vláda tento měsíc zvýšila jízdné až o 1,17 dolaru (27 Kč) za jízdu v dopravní špičce. Svůj krok zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny.
Chile patří mezi nejbohatší země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno. Frustrace z vysokých životních nákladů v hlavním městě se stala citlivým politickým tématem a vyvolala výzvy k reformám prakticky všeho, od daňových a pracovních zákonů po důchodový systém.
Protesty chilská vláda odsoudila a označila je za "projevy násilí a vandalismu páchané organizovanými skupinami". Od zvýšení jízdného kabinet ustoupit nehodlá. Ministryně dopravy Gloria Huttová novinářům řekla, že vláda subvencuje téměř polovinu nákladů na provoz metra.
Un breve resumen de las "protestas" en #Chile. Hay quienes piensan que democracia es dejar a todos hacer lo que les da la gana, incluso destruir, democracia no es eso. Dejo esto y no digo nada más, palabras sobran. pic.twitter.com/WKoQzOSAm3
— Cristian Crespo F. (@cristiancrespoj) October 19, 2019
Vláda podle ministra vnitra Andrése Chadwicka podala podle zákona o státní bezpečnosti stížnost na lidi, kteří poškozují systém metra nebo brání jeho běžnému provozu. Podle zákon pachatelům hrozí tři až pět let ve vězení.
Protesty studentů začaly v pondělí, kdy se stovky mladých lidí na protest proti zdražení jízdného v Santiagu nahrnuly do několika stanic, skákaly přes turnikety nebo je podlézaly. Do konce týdne protesty zesílily, studenti mimo jiné začali rozbíjet vstupní branky a sklo a házet suť na koleje a na některých stanicích zapálili ohně. Protesty rozdělují obyvatele hlavního města. Jedna část se domnívá, že protesty jsou oprávněné, druhá je rozčílená kvůli problémům s dojížděním.
Související
Při nehodě vrtulníku zemřel významný exprezident Chile Sebastián Piňera
50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa
Chile , Sebastian Piñera , Demonstrace
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 3 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 5 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 6 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 7 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 10 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 11 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 13 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák