V chilské metropoli Santiagu de Chile byl v noci na dnešek vyhlášen výjimečný stav poté, co několikadenní protesty proti zdražení jízdenek na metro přerostly v násilí. V ulicích města dnes poprvé od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta hlídkují vojáci, informovaly zahraniční agentury.
Demonstranti - z velké části z řad středoškolských a vysokoškolských studentů - v pátek večer zaútočili na několik stanic metra, zapalovali ohně a blokovali dopravu. Úřady provoz podzemní dráhy zastavily, což postihlo statisíce lidí vracejících se z práce domů, napsala agentura AP.
Na televizních záběrech bylo vidět, jak nespokojenci napadají policejní vozidla, házejí kameny a zapalují autobus. Pořádková policie demonstranty rozháněla slzným plynem a obušky. Podle úřadů bylo zraněno 156 policistů, 11 civilistů a více než 300 lidí zatčených.
Chilský prezident Sebastián Piňera nakonec vyhlásil v postižených oblastech výjimečný stav, a dal tak úřadům možnost omezit svobodu shromažďování a pohybu.
Zatímco během dnešního rána se situace ve městě uklidnila, okolo poledne v metropoli znovu propukly nepokoje. Demonstranti se střetli s policí, která proti nim použila slzný plyn, informovala agentura AP. Vláda do ulic také poprvé od roku 1990 nasadila vojáky. Podle generála Javiera Iturriagy del Campa budou vojáci hlídkovat "v oblastech nejvíce stižených konflikty", zákaz vycházení ale zatím zavést nehodlají. Obyvatelům města doporučuje, aby šli domů ke svým rodinám a zůstali v klidu.
Přítomnost vojáků je podle del Campa čistě preventivní, přesto se rozhodnutí v zemi, která 17 let žila pod vojenským režimem, setkalo s odporem.
Provozovatel metra uvedl, že všechny trasy zůstanou kvůli rozsáhlým škodám nejméně dva dny mimo provoz, protože nelze zajistit jejich bezpečné fungování. Škody byly odhadnuty na 700.000 dolarů (16,1 milionu Kč).
Metro v chilském hlavním městě patří v Latinské Americe k nejmodernějším, má 140 kilometrů linek a 136 stanic, uvedl server BBC News. Chilská vláda tento měsíc zvýšila jízdné až o 1,17 dolaru (27 Kč) za jízdu v dopravní špičce. Svůj krok zdůvodnila zdražováním energií a oslabením chilské měny.
Chile patří mezi nejbohatší země Latinské Ameriky, ale bohatství je zde nestejnoměrně rozděleno. Frustrace z vysokých životních nákladů v hlavním městě se stala citlivým politickým tématem a vyvolala výzvy k reformám prakticky všeho, od daňových a pracovních zákonů po důchodový systém.
Protesty chilská vláda odsoudila a označila je za "projevy násilí a vandalismu páchané organizovanými skupinami". Od zvýšení jízdného kabinet ustoupit nehodlá. Ministryně dopravy Gloria Huttová novinářům řekla, že vláda subvencuje téměř polovinu nákladů na provoz metra.
Un breve resumen de las "protestas" en #Chile. Hay quienes piensan que democracia es dejar a todos hacer lo que les da la gana, incluso destruir, democracia no es eso. Dejo esto y no digo nada más, palabras sobran. pic.twitter.com/WKoQzOSAm3
— Cristian Crespo F. (@cristiancrespoj) October 19, 2019
Vláda podle ministra vnitra Andrése Chadwicka podala podle zákona o státní bezpečnosti stížnost na lidi, kteří poškozují systém metra nebo brání jeho běžnému provozu. Podle zákon pachatelům hrozí tři až pět let ve vězení.
Protesty studentů začaly v pondělí, kdy se stovky mladých lidí na protest proti zdražení jízdného v Santiagu nahrnuly do několika stanic, skákaly přes turnikety nebo je podlézaly. Do konce týdne protesty zesílily, studenti mimo jiné začali rozbíjet vstupní branky a sklo a házet suť na koleje a na některých stanicích zapálili ohně. Protesty rozdělují obyvatele hlavního města. Jedna část se domnívá, že protesty jsou oprávněné, druhá je rozčílená kvůli problémům s dojížděním.
Související
Při nehodě vrtulníku zemřel významný exprezident Chile Sebastián Piňera
50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa
Chile , Sebastian Piñera , Demonstrace
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
před 1 hodinou
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
před 4 hodinami
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
před 5 hodinami
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
před 6 hodinami
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
před 6 hodinami
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
před 7 hodinami
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
před 8 hodinami
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
před 8 hodinami
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
před 9 hodinami
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
před 10 hodinami
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
před 11 hodinami
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
před 12 hodinami
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
před 12 hodinami
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
před 13 hodinami
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
před 14 hodinami
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
včera
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
včera
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
včera
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
včera
Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump
Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.
Zdroj: Libor Novák