NÁZOR - Americká vládní nadstranická agentura Congressional Budget Office (CBO) minulý týden zpřesnila odhad vývoje deficitu federálního rozpočtu USA, připomíná Tom Campbell v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor ekonomie z Chapman University poukazuje, že nyní se počítá s tím, že příští rok rozpočtový deficit Spojených států přesáhne bilion dolarů (zhruba 23 bilion korun) a nejinak tomu bude po celé příští desetiletí.
Největší dluh od konce druhé světové války
V praxi to znamená, že z každého dolaru, který vláda Spojených států utratí, je 21 centů na dluh, na čemž se dalších deset let nic nezmění, vysvětluje odborník. Konstatuje, že každoroční deficit se přičítá k celkovému dluhu federální vlády, který dnes dosahuje 22 bilionů dolarů (přes půl trilionu korun), z čehož 6 bilionů připadá na federální svěřenecké fondy, například sociální zabezpečení.
Na konci 20. let tedy zadlužení USA vzroste o 12 bilionů dolarů a jestliže tento veřejný dluh dnes činí 79 % ročního HDP země, za 10 let to podle odhadů CBO bude až 95 %, což je největší poměr vůči HDP od konce druhé světové války, uvádí Campbell.
"Proč na tomto zadlužení země záleží?" ptá se profesor. Odpovídá, že Spojené státy stále více dluží Číně a ze současných 16 bilionů dolarů, tedy dluhu bez svěřeneckých fondů, drží Čína 1,2 bilionu a pokud by se rozhodla nabídnou tento dluh naráz trhům, může způsobit značné škody americké ekonomice.
Americká vláda tedy bude muset najít jiného zájemce o své dluhopisy, které momentálně nakupuje Čína, očekává ekonom. Nastiňuje, že bez velkého kupce cena těchto dluhopisů klesne, což bude znamenat, že Spojené státy budou platit větší úroky, což se přenese do celé americké ekonomiky.
Tato hrozba není brána vážně, protože Čína by tímto krokem hodně prodělala, přiznává expert. Varuje však, že autokracie se dokážou s domácími dopady vypořádat lépe než demokracie a kdyby Čína cítila, že je v sázce něco, co považuje za klíčové, například statut Tchaj-wanu, není důvod si myslet, že by nevyužila této zbraně, kterou jí USA svěřily do rukou.
Dluh by byl také důležitý, pokud by na Spojené státy dopadla celostátní krize, která by vyžadovala navýšení federálních výdajů, poukazuje Campbell. Dodává, že pokud by USA již nerozprodaly tolik dluhopisů, měly by větší prostor, aniž by docházelo k růstu úroku, za který si Washington půjčuje.
Reaganova poučka
"Je zde také morální rozměr rostoucího amerického dluhu, ač se mu dostává menší pozornosti," pokračuje ekonom. Konstatuje, že dluh existuje kvůli tomu, že se Američané rozhodli utrácet nyní a účet mají zaplatit jejich děti v budoucnu, přestože další generace budou čelit vlastním krizím, zřejmě těm spojeným s klimatickou změnou, která nyní akceleruje, ale její vážné dopady se projeví až později.
Pokud by bylo zadlužení využito k vytváření trvalých hodnot pro další generaci - zlepšování veřejných univerzit, silnic, letišť či posilování armády s cílem udržet otevřenost mezinárodních obchodních cest -, bylo by ospravedlnitelné, připouští Campbell. Doplňuje, že palčivý deficit ale nevzniká trvalejšími investicemi, ale díky daňovým úlevám, růstu mandatorních výdajů a nákladům na války v Iráku a Afghánistánu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Na základě dosavadního chování politiků by bylo nerealistické očekávat, že těmto nebezpečím věnují pozornost, domnívá se profesor. Připomíná, že CBO upravila své odhady po dohodě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, v jejímž důsledku se zvýšil výdajový strop nastavený v roce 2011, který země v posledních 8 letech nedokáže plnit, a tak musí vždy zasáhnout Kongres.
"Reagan dokázal, že na deficitu nezáleží," cituje ekonom slova amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho z roku 2003, s nimiž, jak se zdá, politici z obou amerických stran v posledních 16 letech souhlasí.
Pokud měl v minulosti deficit růst, kroutili hlavou alespoň někteří fiskálně konzervativní republikáni, poukazuje Campbell. Vysvětluje, že toto již neplatí, a protože dohoda o uvolnění výdajových stropů odvrátila uzavření amerických federálních úřadů, ocenil ji nejen Trump, ale i vůdčí představitelé Republikánů a Demokratů v obou komorách Kongresu.
Nikdo z těchto politiků si na důsledky amerického zadlužení nestěžoval, konstatuje ekonom. Soudí, že pokud na americké politické scéně existuje nějaká shoda, pak se zdá, že jde o ochotu ignorovat ekonomická a bezpečnostní rizika vyplývající z rostoucích deficitů a státního dluhu i v dohledné budoucnosti.
Související
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
USA (Spojené státy americké) , Ekonomika , státní dluh , peníze
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 4 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 7 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák