NÁZOR - Americká vládní nadstranická agentura Congressional Budget Office (CBO) minulý týden zpřesnila odhad vývoje deficitu federálního rozpočtu USA, připomíná Tom Campbell v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor ekonomie z Chapman University poukazuje, že nyní se počítá s tím, že příští rok rozpočtový deficit Spojených států přesáhne bilion dolarů (zhruba 23 bilion korun) a nejinak tomu bude po celé příští desetiletí.
Největší dluh od konce druhé světové války
V praxi to znamená, že z každého dolaru, který vláda Spojených států utratí, je 21 centů na dluh, na čemž se dalších deset let nic nezmění, vysvětluje odborník. Konstatuje, že každoroční deficit se přičítá k celkovému dluhu federální vlády, který dnes dosahuje 22 bilionů dolarů (přes půl trilionu korun), z čehož 6 bilionů připadá na federální svěřenecké fondy, například sociální zabezpečení.
Na konci 20. let tedy zadlužení USA vzroste o 12 bilionů dolarů a jestliže tento veřejný dluh dnes činí 79 % ročního HDP země, za 10 let to podle odhadů CBO bude až 95 %, což je největší poměr vůči HDP od konce druhé světové války, uvádí Campbell.
"Proč na tomto zadlužení země záleží?" ptá se profesor. Odpovídá, že Spojené státy stále více dluží Číně a ze současných 16 bilionů dolarů, tedy dluhu bez svěřeneckých fondů, drží Čína 1,2 bilionu a pokud by se rozhodla nabídnou tento dluh naráz trhům, může způsobit značné škody americké ekonomice.
Americká vláda tedy bude muset najít jiného zájemce o své dluhopisy, které momentálně nakupuje Čína, očekává ekonom. Nastiňuje, že bez velkého kupce cena těchto dluhopisů klesne, což bude znamenat, že Spojené státy budou platit větší úroky, což se přenese do celé americké ekonomiky.
Tato hrozba není brána vážně, protože Čína by tímto krokem hodně prodělala, přiznává expert. Varuje však, že autokracie se dokážou s domácími dopady vypořádat lépe než demokracie a kdyby Čína cítila, že je v sázce něco, co považuje za klíčové, například statut Tchaj-wanu, není důvod si myslet, že by nevyužila této zbraně, kterou jí USA svěřily do rukou.
Dluh by byl také důležitý, pokud by na Spojené státy dopadla celostátní krize, která by vyžadovala navýšení federálních výdajů, poukazuje Campbell. Dodává, že pokud by USA již nerozprodaly tolik dluhopisů, měly by větší prostor, aniž by docházelo k růstu úroku, za který si Washington půjčuje.
Reaganova poučka
"Je zde také morální rozměr rostoucího amerického dluhu, ač se mu dostává menší pozornosti," pokračuje ekonom. Konstatuje, že dluh existuje kvůli tomu, že se Američané rozhodli utrácet nyní a účet mají zaplatit jejich děti v budoucnu, přestože další generace budou čelit vlastním krizím, zřejmě těm spojeným s klimatickou změnou, která nyní akceleruje, ale její vážné dopady se projeví až později.
Pokud by bylo zadlužení využito k vytváření trvalých hodnot pro další generaci - zlepšování veřejných univerzit, silnic, letišť či posilování armády s cílem udržet otevřenost mezinárodních obchodních cest -, bylo by ospravedlnitelné, připouští Campbell. Doplňuje, že palčivý deficit ale nevzniká trvalejšími investicemi, ale díky daňovým úlevám, růstu mandatorních výdajů a nákladům na války v Iráku a Afghánistánu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Na základě dosavadního chování politiků by bylo nerealistické očekávat, že těmto nebezpečím věnují pozornost, domnívá se profesor. Připomíná, že CBO upravila své odhady po dohodě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, v jejímž důsledku se zvýšil výdajový strop nastavený v roce 2011, který země v posledních 8 letech nedokáže plnit, a tak musí vždy zasáhnout Kongres.
"Reagan dokázal, že na deficitu nezáleží," cituje ekonom slova amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho z roku 2003, s nimiž, jak se zdá, politici z obou amerických stran v posledních 16 letech souhlasí.
Pokud měl v minulosti deficit růst, kroutili hlavou alespoň někteří fiskálně konzervativní republikáni, poukazuje Campbell. Vysvětluje, že toto již neplatí, a protože dohoda o uvolnění výdajových stropů odvrátila uzavření amerických federálních úřadů, ocenil ji nejen Trump, ale i vůdčí představitelé Republikánů a Demokratů v obou komorách Kongresu.
Nikdo z těchto politiků si na důsledky amerického zadlužení nestěžoval, konstatuje ekonom. Soudí, že pokud na americké politické scéně existuje nějaká shoda, pak se zdá, že jde o ochotu ignorovat ekonomická a bezpečnostní rizika vyplývající z rostoucích deficitů a státního dluhu i v dohledné budoucnosti.
Související
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
USA (Spojené státy americké) , Ekonomika , státní dluh , peníze
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
před 2 hodinami
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
před 4 hodinami
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
před 5 hodinami
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
před 6 hodinami
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
před 7 hodinami
Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník
před 8 hodinami
Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie
před 9 hodinami
Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice
před 10 hodinami
Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO
před 10 hodinami
Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI
před 11 hodinami
V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí
před 11 hodinami
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
před 12 hodinami
Policie potvrdila informace ohledně závažného zločinu na Semilsku
před 13 hodinami
Pavel a Babiš se konečně znovu sešli. Řešil se projev pro Valné shromáždění OSN
před 14 hodinami
Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel
před 14 hodinami
Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun
před 15 hodinami
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
před 16 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové nadále slibují nadprůměrné teploty
včera
Britskou budoucnost vévodkyně Meghan provázejí nejasnosti a spekulace
včera
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.
Zdroj: Jan Hrabě