NÁZOR - Americká vládní nadstranická agentura Congressional Budget Office (CBO) minulý týden zpřesnila odhad vývoje deficitu federálního rozpočtu USA, připomíná Tom Campbell v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor ekonomie z Chapman University poukazuje, že nyní se počítá s tím, že příští rok rozpočtový deficit Spojených států přesáhne bilion dolarů (zhruba 23 bilion korun) a nejinak tomu bude po celé příští desetiletí.
Největší dluh od konce druhé světové války
V praxi to znamená, že z každého dolaru, který vláda Spojených států utratí, je 21 centů na dluh, na čemž se dalších deset let nic nezmění, vysvětluje odborník. Konstatuje, že každoroční deficit se přičítá k celkovému dluhu federální vlády, který dnes dosahuje 22 bilionů dolarů (přes půl trilionu korun), z čehož 6 bilionů připadá na federální svěřenecké fondy, například sociální zabezpečení.
Na konci 20. let tedy zadlužení USA vzroste o 12 bilionů dolarů a jestliže tento veřejný dluh dnes činí 79 % ročního HDP země, za 10 let to podle odhadů CBO bude až 95 %, což je největší poměr vůči HDP od konce druhé světové války, uvádí Campbell.
"Proč na tomto zadlužení země záleží?" ptá se profesor. Odpovídá, že Spojené státy stále více dluží Číně a ze současných 16 bilionů dolarů, tedy dluhu bez svěřeneckých fondů, drží Čína 1,2 bilionu a pokud by se rozhodla nabídnou tento dluh naráz trhům, může způsobit značné škody americké ekonomice.
Americká vláda tedy bude muset najít jiného zájemce o své dluhopisy, které momentálně nakupuje Čína, očekává ekonom. Nastiňuje, že bez velkého kupce cena těchto dluhopisů klesne, což bude znamenat, že Spojené státy budou platit větší úroky, což se přenese do celé americké ekonomiky.
Tato hrozba není brána vážně, protože Čína by tímto krokem hodně prodělala, přiznává expert. Varuje však, že autokracie se dokážou s domácími dopady vypořádat lépe než demokracie a kdyby Čína cítila, že je v sázce něco, co považuje za klíčové, například statut Tchaj-wanu, není důvod si myslet, že by nevyužila této zbraně, kterou jí USA svěřily do rukou.
Dluh by byl také důležitý, pokud by na Spojené státy dopadla celostátní krize, která by vyžadovala navýšení federálních výdajů, poukazuje Campbell. Dodává, že pokud by USA již nerozprodaly tolik dluhopisů, měly by větší prostor, aniž by docházelo k růstu úroku, za který si Washington půjčuje.
Reaganova poučka
"Je zde také morální rozměr rostoucího amerického dluhu, ač se mu dostává menší pozornosti," pokračuje ekonom. Konstatuje, že dluh existuje kvůli tomu, že se Američané rozhodli utrácet nyní a účet mají zaplatit jejich děti v budoucnu, přestože další generace budou čelit vlastním krizím, zřejmě těm spojeným s klimatickou změnou, která nyní akceleruje, ale její vážné dopady se projeví až později.
Pokud by bylo zadlužení využito k vytváření trvalých hodnot pro další generaci - zlepšování veřejných univerzit, silnic, letišť či posilování armády s cílem udržet otevřenost mezinárodních obchodních cest -, bylo by ospravedlnitelné, připouští Campbell. Doplňuje, že palčivý deficit ale nevzniká trvalejšími investicemi, ale díky daňovým úlevám, růstu mandatorních výdajů a nákladům na války v Iráku a Afghánistánu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Na základě dosavadního chování politiků by bylo nerealistické očekávat, že těmto nebezpečím věnují pozornost, domnívá se profesor. Připomíná, že CBO upravila své odhady po dohodě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, v jejímž důsledku se zvýšil výdajový strop nastavený v roce 2011, který země v posledních 8 letech nedokáže plnit, a tak musí vždy zasáhnout Kongres.
"Reagan dokázal, že na deficitu nezáleží," cituje ekonom slova amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho z roku 2003, s nimiž, jak se zdá, politici z obou amerických stran v posledních 16 letech souhlasí.
Pokud měl v minulosti deficit růst, kroutili hlavou alespoň někteří fiskálně konzervativní republikáni, poukazuje Campbell. Vysvětluje, že toto již neplatí, a protože dohoda o uvolnění výdajových stropů odvrátila uzavření amerických federálních úřadů, ocenil ji nejen Trump, ale i vůdčí představitelé Republikánů a Demokratů v obou komorách Kongresu.
Nikdo z těchto politiků si na důsledky amerického zadlužení nestěžoval, konstatuje ekonom. Soudí, že pokud na americké politické scéně existuje nějaká shoda, pak se zdá, že jde o ochotu ignorovat ekonomická a bezpečnostní rizika vyplývající z rostoucích deficitů a státního dluhu i v dohledné budoucnosti.
Související
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
USA (Spojené státy americké) , Ekonomika , státní dluh , peníze
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák