NÁZOR - Katastrofální výsledek klimatické konference v Madridu ukazuje, co se stane, když Spojené státy rezignují na svou vůdčí roli. S tímto varováním vystoupil editorial prestižního serveru Washington Post.
Desetiletí frustrací
Ještě před pouhými čtyřmi lety byl přitom americký prezident oddán myšlence vůdčí role USA ve světě, připomíná renomovaný deník. Dodává, že Barack Obama, předchůdce stávajícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, byl také vůči veřejnosti upřímný ohledně klimatické změny.
Po desetiletích frustrujících nadějí se na pařížské konferenci světové vlády zavázaly společně omezovat emise skleníkových plynů, které ohrožují lidskou civilizaci, poukazuje Washington Post. Do kontrastu s tím staví to, k čemu došlo nedávno v Madridu.
"Nejenže američtí představitelé odmítli vůdčí roli, ale ve skutečnosti tlačili (jednání) špatným směrem, kola se odklánějí od pařížské dohody," kritizuje prestižní server. Vysvětluje, že madridská konference, která skončila minulou neděli, byla dalším ze série jednání o klimatu pod záštitou OSN, která měla připravit země na úpravu závazků k omezování emisí plynoucích z pařížské dohody, plánovanou na příští rok.
Rok 2020 je pro pařížská ujednání klíčový, upozorňuje editorial. Připomíná, že dohoda je postavena tak, že země nebudou pouze jednorázově snižovat emise na úroveň, k níž se zavázaly, ale také se budou pravidelně scházet a své závazky prohlubovat.
Podobně jako dohoda GATT úspěšně podnítila v minulém století globální ekonomickou integraci, pařížský proces měl vytvořit mezinárodní očekávání, že zhruba každých pět let se velké ekonomiky světa vrátí k jednacímu stolu a přijmou hlubší závazky, nastiňuje americký deník.
Namísto toho Spojené státy, Čína a Indie odmítly výzvu, aby se země světa příští rok zavázaly k přísnějším, pozměněným emisním cílům, konstatuje washingtonský server. Kritizuje, že podrývat madridskou konferenci se rozhodly také vlády Austrálie a Brazílie, které prosazovaly formulační skuliny, které by jim umožnily vyhnout se v praxi skutečnému snižování emisí.
Trump není jediný faktor
Madridská konference tak skončila, aniž by vyřešila klíčové otázky týkající se pařížského systému, uvádí vlivný deník. Doplňuje, že možnost, že by příští rok došlo k výraznému zlepšení ochrany klimatu, se nyní jeví jako velmi nepravděpodobná.
"Zatím pouze 80 zemí, které vytvářejí jednu desetinu světových emisí, oznámilo své ambicióznější emisní závazky," připomíná editorial. Podotýká, že Evropská unie sice připravuje velké kroky v dané oblasti, ale při absenci podobných opatření v USA se Čína zřejmě nechce zavázat k čemukoliv, co jde nad rámec jejích dosavadních příslibů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Trumpova rezignace na ochranu klimatu je pouze jedním z faktorů, upozorňuje americký deník. Připomíná, že také v Brazílii po masivních korupčních skandálech politiků hlavního proudu v prezidentských volbách zvítězil konzervativní populista, snižování emisí odmítající Jair Bolsonaro.
Podobně křehká je také klimatická politika Austrálie, jelikož ekonomika země silně závisí na těžbě nerostů, konstatuje Washington Post. Doplňuje, že Čína se zase za každou cenu snaží udržet svůj ekonomický růst, kterým tamní autoritářská vláda ospravedlňuje represe.
I v roce 2015 ale mnohé země čelily podobným problémům, připomíná renomovaný deník. Za změnu označuje skutečnost, že Spojené státy se momentálně nezajímají o palčivé problémy světa.
Barack Obama a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se před pařížskou konferencí dohodli na velké redukci emisí, čímž vydláždili cestu pro širší mezinárodní úmluvu, konstatuje prestižní server. "Trump (ovšem) žádné obavy o budoucnost planety neprojevuje," uzavírá editorial.
Související

Rozbili jsme počasí. Nejteplejší leden v historii ukázal, že La Niña už globální oteplování nezpomalí

Lámání rekordů pokračuje. Počasí je rok od roku extrémnější, kam až mohou teploty vystoupat?
Klimatické změny , Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , pařížská klimatická dohoda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Macron uspořádá druhé jednání o Ukrajině. Tentokrát pozve i Česko
před 2 hodinami

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové
před 3 hodinami

Falešný mír nemá smysl. Jednáte za zády Ukrajiny, žádné ruské ultimátum nepřijmeme, vzkazuje Kyjev
před 4 hodinami

Brutalista načrtává robustní fresku mužského ega a umělecké identity
před 4 hodinami

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme
před 5 hodinami

Hamás propustí více rukojmích, než bylo zamýšleno. Zvažuje, že se vzdá Pásma Gazy
před 6 hodinami

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem
před 7 hodinami

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?
před 7 hodinami

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem
před 8 hodinami

Trump a Putin se zatím nesetkají. USA po jednání s Ruskem sdělily, jaké budou další kroky
před 9 hodinami

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO
Aktualizováno před 9 hodinami

Jednání USA s Ruskem o Ukrajině skončilo. Rusové jej chválí, Ukrajinu v NATO ale odmítají
před 10 hodinami

Mrazivé počasí trvá. Meteorologové už ale v nejnovější výstraze slibují oteplení
před 11 hodinami

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal
před 11 hodinami

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
před 12 hodinami

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
před 12 hodinami

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
před 13 hodinami

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
před 13 hodinami

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
před 13 hodinami
USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.
Zdroj: Libor Novák