Proč se nedaří zastavit klimatickou změnu? Z Washingtonu zní nepříjemná slova

Desetiletí frustrací

Ještě před pouhými čtyřmi lety byl přitom americký prezident oddán myšlence vůdčí role USA ve světě, připomíná renomovaný deník. Dodává, že Barack Obama, předchůdce stávajícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, byl také vůči veřejnosti upřímný ohledně klimatické změny.  

Po desetiletích frustrujících nadějí se na pařížské konferenci světové vlády zavázaly společně omezovat emise skleníkových plynů, které ohrožují lidskou civilizaci, poukazuje Washington Post. Do kontrastu s tím staví to, k čemu došlo nedávno v Madridu.

"Nejenže američtí představitelé odmítli vůdčí roli, ale ve skutečnosti tlačili (jednání) špatným směrem, kola se odklánějí od pařížské dohody," kritizuje prestižní server. Vysvětluje, že madridská konference, která skončila minulou neděli, byla dalším ze série jednání o klimatu pod záštitou OSN, která měla připravit země na úpravu závazků k omezování emisí plynoucích z pařížské dohody, plánovanou na příští rok.

Rok 2020 je pro pařížská ujednání klíčový, upozorňuje editorial. Připomíná, že dohoda je postavena tak, že země nebudou pouze jednorázově snižovat emise na úroveň, k níž se zavázaly, ale také se budou pravidelně scházet a své závazky prohlubovat.

Podobně jako dohoda GATT úspěšně podnítila v minulém století globální ekonomickou integraci, pařížský proces měl vytvořit mezinárodní očekávání, že zhruba každých pět let se velké ekonomiky světa vrátí k jednacímu stolu a přijmou hlubší závazky, nastiňuje americký deník.  

Namísto toho Spojené státy, Čína a Indie odmítly výzvu, aby se země světa příští rok zavázaly k přísnějším, pozměněným emisním cílům, konstatuje washingtonský server. Kritizuje, že podrývat madridskou konferenci se rozhodly také vlády Austrálie a Brazílie, které prosazovaly formulační skuliny, které by jim umožnily vyhnout se v praxi skutečnému snižování emisí.

Trump není jediný faktor

Madridská konference tak skončila, aniž by vyřešila klíčové otázky týkající se pařížského systému, uvádí vlivný deník. Doplňuje, že možnost, že by příští rok došlo k výraznému zlepšení ochrany klimatu, se nyní jeví jako velmi nepravděpodobná.

"Zatím pouze 80 zemí, které vytvářejí jednu desetinu světových emisí, oznámilo své ambicióznější emisní závazky," připomíná editorial. Podotýká, že Evropská unie sice připravuje velké kroky v dané oblasti, ale při absenci podobných opatření v USA se Čína zřejmě nechce zavázat k čemukoliv, co jde nad rámec jejích dosavadních příslibů.   

Trumpova rezignace na ochranu klimatu je pouze jedním z faktorů, upozorňuje americký deník. Připomíná, že také v Brazílii po masivních korupčních skandálech politiků hlavního proudu v prezidentských volbách zvítězil konzervativní populista, snižování emisí odmítající Jair Bolsonaro.

Podobně křehká je také klimatická politika Austrálie, jelikož ekonomika země silně závisí na těžbě nerostů, konstatuje Washington Post. Doplňuje, že Čína se zase za každou cenu snaží udržet svůj ekonomický růst, kterým tamní autoritářská vláda ospravedlňuje represe.

I v roce 2015 ale mnohé země čelily podobným problémům, připomíná renomovaný deník. Za změnu označuje skutečnost, že Spojené státy se momentálně nezajímají o palčivé problémy světa.

Barack Obama a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se před pařížskou konferencí dohodli na velké redukci emisí, čímž vydláždili cestu pro širší mezinárodní úmluvu, konstatuje prestižní server. "Trump (ovšem) žádné obavy o budoucnost planety neprojevuje," uzavírá editorial.