Tuleni rozvířili v USA debatu, mnozí je považují za škodnou

Nick Muto rybaří podél celého pobřeží Nové Anglie a nic ho nerozlítí tak, jako pohled na tuleně. Muto, jehož dvě rybářské lodě loví hlavně ryby a korýše žijící u mořského dna jako jsou platýsi nebo humři, patří k rostoucí skupině rybářů, milovníků pláží i činitelů, kteří na místní narůstající tulení populaci bez zaváhání svedou všechno od nízkého stavu ryb po zvýšený počet žraloků, píše agentura AP.

"Oblasti, kde jsme tradičně rybařili, kde byl úlovek v podstatě zaručený, jsou teď úplně bez ryb. A ty ryby odtamtud vyhnali tuleni," tvrdí Muto. "Jedí nám ryby ze sítí. Zaplétají se nám do sítí. Jsou všude," dodává.

Diskuze o ploutvonožcích se v oblasti severovýchodního pobřeží Spojených států a jihovýchodu Kanady rozhořela v červenci, kdy po napadení žralokem bílým zemřela v moři u města Harpswell ve státě Maine žena. Tuleni jsou oblíbenou potravou žraloků a odborníci věří, že si plavkyni s tuleněm mohli splést, píše AP.

Není pochyb, že tuleňů i žraloků ve vodách Nové Anglie přibývá; a to hlavně kvůli ochraně, kterou jim poskytují federální zákony. Odhaduje se, že v oblasti žije okolo 50.000 tuleňů kuželozubých a o něco méně tuleňů obecných. Před několika desetiletími byla přitom tato zvířata kvůli lovu na pokraji vyhubení.

Podle odborníků však neexistují dostatečná data na to, aby se určilo, zda je současná populace příliš velká; případné nařízení redukce počtu tuleňů by se tak neopíralo o pevný základ. Na řádných datech nestojí ani domněnky, že tuleni jsou původcem neúspěšného rybolovu a lákají do míst žraloky. Odborníci se domnívají, že roli může hrát i oteplování mořské vody a další faktory. Mainský záliv, který se rozkládá od mysu Cape Cod po kanadskou provincii Nové Skotsko, se ohřívá rychleji než 99 procent světových oceánů.

Rostoucí počty ploutvonožců donutily americký Národní úřad pro oceán a ovzduší (NOAA) navrhnout směrnice, které by lidem na úkor mořských savců pomohly ochránit jejich působiště, a to včetně fyzických bariér.

"Frustrace rybářů a majitelů pozemků pramenící z konfliktu s mořskými savci roste," píše se v návrhu NOAA.

Ekolog David Johnston z univerzity v Severní Karolíně a bioložka Stephanie Woodová z univerzity v Bostonu se domnívají, že veřejnost by měla tuleně vnímat spíše jako úspěch péče o zachování přírody, než jako problém. Tuleni, kteří na začátku 20. století byli kvůli lovcům na pokraji vyhubení, získali v roce 1972 federální ochranu. Vracet se do Nové Anglie začali v 80. a 90. letech minulého století a od té doby prospívají - svá mláďata často vychovávají na chráněných ostrovech, které dříve sloužily jako základny pro lov a rybaření.

"Tuleni získali přirozené prostředí, což je opak toho, co většinou vídáme u jiných živočišných druhů, které mají problém populaci obnovit," uvádí Woodová, podle které potíže s návratem do dřívějších působišť mají další mořští savci, jako jsou velryby nebo jiné druhy tuleňů.

Kritici však tuleně vnímají jako ekologickou a bezpečnostní krizi a varují, že žraločích útoků bude jenom přibývat, pokud nikdo nezasáhne. Navíc podle nich utrpí i turismus.

"Nečinně přihlížet je pro mě i pro obyvatele Cape Cod nepřijatelné," říká člen okresního výboru ve městě Barnstable Ron Beaty, a dodává, že tuleni jsou "středem problémů".

"Kvalita zdejšího života, naše schopnost udržet si živobytí a naše ekonomika půjdou do háje," domnívá se. "Respektuji divoká zvířata a ty, kteří věří, že se musí tuleni i žraloci vrátit. Ale my máme taky právo na přežití a existenci," říká Beaty.

Z útoku žraloka na plavkyni však tuleně viní jen málo lidí. Průvodce a organizátor výletů na pozorování velryb Zack Klyver říká, že množství tuleňů přispívá k ekoturistice. "Raději bych, abychom se přizpůsobili a nepožadovali, aby se všechno přizpůsobilo nám," říká. "A spousta lidí má o tuleně zájem, chtějí je vidět," uzavírá.

Související

Ilustrační fotografie

EU schválila povinné čipování psů a koček, zavádí minimální standardy pro jejich chov

Začátek období letních dovolených znamená pro útulky jediné: zaplní se opuštěnými domácími mazlíčky, jejichž majitelé je při plánování cest odložili. Dosud bylo téměř nemožné původní majitele takových zvířat dohledat, což vedlo k přeplněným kapacitám mnoha zařízení. Brzy však tato praxe narazí na nová legislativní omezení z Bruselu. Evropská unie se totiž rozhodla zavést přísnější pravidla pro ochranu psů a koček. Kromě povinného čipování, které v Česku v případě psů platí už řadu let, zavádí také závazné minimální standardy pro jejich chov.

Více souvisejících

Zvířata USA (Spojené státy americké) Moře Příroda žraloci

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Donald Tusk

Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit

Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát

Ruské zbrojní a bezpečnostní firmy využívají dodavatelské řetězce v Indii k dovozu tisíců položek citlivé technologie pocházející z Evropy. Analýza společnosti Strider Technologies ukazuje, že od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 prošlo přes Indii do Ruska přibližně padesát tisíc položek regulovaného či citlivého zboží. Tento vývoj staví Spojené království i Evropskou unii do složité situace, neboť obě entity se s Novým Dillí snaží rozvíjet hlubší obchodní i bezpečnostní vztahy.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem

Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 5 hodinami

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 6 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 6 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 9 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové

V Česku začíná další vlna veder a není vyloučeno, že teploty opět překonají hranici 40 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle předpovědi se má sice na víkend ochladit, ale příští týden dorazí další oteplení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy