Vlna uprchlíků se šíří. O víkendu přešlo z Kolumbie do Ekvádoru 10 tisíc Venezuelanů

Mezinárodní hraniční přechod Rumichaca zaplavily o víkendu tisíce Venezuelanů, kteří prchají ze své země před chudobou a autoritářským režimem prezidenta Nicoláse Madura. A zatímco před týdnem jich přes hranici přešlo asi 2500, tuto sobotu jich bylo 6945 a v neděli jen do poledne hranici přešlo 3100 Venezuelanů, uvedl kolumbijský rozhlas.

Podle nového nařízení, které podepsal minulý měsíc ekvádorský prezident Lenín Moreno, musí ode dneška Venezuelané před vstupem do Ekvádoru zažádat o humanitární vízum, zaplatit 50 dolarů (asi 1200 Kč) a absolvovat pohovor na ekvádorském konzulátu.

"Vízum stojí 50 dolarů...ale my nemáme ani na jídlo," postěžovala si agentuře EFE jedna z venezuelských emigrantek. V její zemi je už několik let hluboká ekonomická krize, lidem se nedostává základních potravin a léků, časté jsou tam výpadky elektřiny i dodávek vody. Minimální mzda tam podle EFE činí tři dolary měsíčně.

Kvůli krizi a porušování lidských práv utekly z Venezuely od roku 2015 podle OSN na čtyři miliony lidí, z toho asi 1,3 milionu do sousední Kolumbie. Zhruba 750.000 Venezuelanů je nyní v Peru, v Ekvádoru jich žije odhadem 300.000.

Podle kolumbijského ministra zahraničí Carlose Holmese Trujilla nové nařízení neodradí migranty od toho, aby z Venezuely utíkali. Spíše se naopak zvýší počet lidí, kteří budou využívat nelegální hraniční přechody. "Průchod migrantů nepovolenými oblastmi, takzvanými zkratkami, navýšení kriminality a počtu případů pašování lidí, mnohem více lidí se ocitne v ohrožení," vyjmenoval Trujillo dopady ekvádorského opatření.

Na rozdíl od jiných sousedních zemí Kolumbie žádná přísnější pravidla pro venezuelské migranty nezavedla. Naopak dokonce Venezuelany, kteří do země vstoupí nelegálně, vyzývá, aby se registrovali u místních úřadů a získali tak přístup ke zdravotní péči a vzdělávacím zařízením. Kolumbie rovněž oznámila, že tento měsíc udělí občanství více než 24.000 dětí, které se v zemi narodili venezuelským migrantům. Chce tak zabránit tomu, aby tyto děti zůstaly bez státní příslušnosti.

Z ekonomické krize viní venezuelská opozice i řada expertů tamní socialistickou vládu, jejíž autoritářský režim se opozice snaží už několik let svrhnout. Letos zesílil i mezinárodní tlak na Madurovu vládu. Více než padesát zemí, v čele s USA, uznalo šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem země poté, co parlament ovládaný opozicí neuznal nový Madurův mandát vzešlý z loňských nesvobodných voleb.