V USA začaly rozhovory Srbska a Kosova o normalizaci vztahů

Ve Washingtonu se ve čtvrtek sešli zástupci Srbska a Kosova na jednání, které má vést k normalizaci vzájemných vztahů. Tématem je především ekonomika. Srbská strana sdělila, že odmítla překvapivý požadavek Spojených států na uznání Kosova. Priština zopakovala svou pozici, že normalizace vztahů nelze dosáhnout bez uznání kosovské nezávislosti ze strany Srbska.

Jednání v Bílém době se za Srbsko účastní prezident Aleksadar Vučić a za Kosovo premiér Avdullah Hoti. Jejich hostiteli jsou americký národní bezpečnostní poradce Robert O'Brien a vyslanec pro kosovsko-srbský dialog Richard Grenell.

Americká administrativa trvala na tom, že se rozhovory budou týkat výlučně hospodářských otázek, uvedla agentura AP. Srbská delegace nicméně v průběhu jednání sdělila médiím, že bod deset návrhu dohody o ekonomické normalizaci byl pro Bělehrad nepřijatelný, neboť obě strany zavazoval k "vzájemnému uznání a ochraně národnostních menšin". Podle srbského ministra zahraničí Ivici Dačiče se jednalo o vybočení z dohodnutého rámce rozhovorů. Vyslanec Grenell však popřel, že by Spojené státy srbského prezidenta s takovým požadavkem konfrontovaly.

Pазговори и даље трају, не знам да ли ће договор да буде постигнут. Људи из Трампове администрације били cy фер, саслушали су нас, тачке у којој се говори о међусобном признању више нема у документима. pic.twitter.com/mtGYdlwlOV

— Александар Вучић (@avucic) September 3, 2020

Šéf kosovské vlády Hoti ještě před začátkem rozhovorů uvedl, že normalizaci vztahů lze dosáhnout pouze tím, že Srbsko uzná nezávislost Kosova. "Věřím, že dohoda o hospodářské spolupráci, které můžeme dosáhnout, je krokem ke konečné normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, což znamená jedině vzájemné uznání," citovala Hotiho stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Jednání má pokračovat i v pátek. Vučić se poté s Hotim znovu setká hned v pondělí, na kdy je naplánováno jednání v Bruselu pod patronátem šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella a unijního zmocněnce pro tuto problematiku Miroslava Lajčáka. EU se snaží o zprostředkování kosovsko-srbského dialogu již zhruba desetiletí, více než Washington však klade důraz na jeho politickou rovinu.

Představitelé Albánců, kteří tvoří většinu obyvatelstva Kosova, v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této oblasti. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad nad svou provincií ztratil kontrolu po ozbrojeném konfliktu ukončeném nálety NATO na Srbsko. Jednání o normalizaci vztahů Bělehradu s Prištinou, přerušené před dvěma roky, bylo v červenci obnoveno.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně České republiky. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU.

Související

Aleksandr Vučič

Dohoda Srbsko-Kosovo podepsána. Co je jejím obsahem? Reakce jsou rozporuplné

V pátek uzavřená dohoda o ekonomické normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem obsahuje především závazky ohledně infrastrukturních projektů. Její součástí je ale i ujednání o útlumu diplomatických aktivit, které vedou obě země proti sobě navzájem. Americký prezident Donald Trump označil dohodu za "historický" okamžik, srbský prezident za "mimořádný krok kupředu".

Více souvisejících

Avdullah Hoti (Kosovo) Aleksandr Vučič (srbský prezident) kosovo Srbsko Robert O'Brien (poradce Trumpa) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 51 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy