V USA začaly rozhovory Srbska a Kosova o normalizaci vztahů

Jednání v Bílém době se za Srbsko účastní prezident Aleksadar Vučić a za Kosovo premiér Avdullah Hoti. Jejich hostiteli jsou americký národní bezpečnostní poradce Robert O'Brien a vyslanec pro kosovsko-srbský dialog Richard Grenell.

Americká administrativa trvala na tom, že se rozhovory budou týkat výlučně hospodářských otázek, uvedla agentura AP. Srbská delegace nicméně v průběhu jednání sdělila médiím, že bod deset návrhu dohody o ekonomické normalizaci byl pro Bělehrad nepřijatelný, neboť obě strany zavazoval k "vzájemnému uznání a ochraně národnostních menšin". Podle srbského ministra zahraničí Ivici Dačiče se jednalo o vybočení z dohodnutého rámce rozhovorů. Vyslanec Grenell však popřel, že by Spojené státy srbského prezidenta s takovým požadavkem konfrontovaly.

Pазговори и даље трају, не знам да ли ће договор да буде постигнут. Људи из Трампове администрације били cy фер, саслушали су нас, тачке у којој се говори о међусобном признању више нема у документима. pic.twitter.com/mtGYdlwlOV

Šéf kosovské vlády Hoti ještě před začátkem rozhovorů uvedl, že normalizaci vztahů lze dosáhnout pouze tím, že Srbsko uzná nezávislost Kosova. "Věřím, že dohoda o hospodářské spolupráci, které můžeme dosáhnout, je krokem ke konečné normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, což znamená jedině vzájemné uznání," citovala Hotiho stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Jednání má pokračovat i v pátek. Vučić se poté s Hotim znovu setká hned v pondělí, na kdy je naplánováno jednání v Bruselu pod patronátem šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella a unijního zmocněnce pro tuto problematiku Miroslava Lajčáka. EU se snaží o zprostředkování kosovsko-srbského dialogu již zhruba desetiletí, více než Washington však klade důraz na jeho politickou rovinu.

Představitelé Albánců, kteří tvoří většinu obyvatelstva Kosova, v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této oblasti. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad nad svou provincií ztratil kontrolu po ozbrojeném konfliktu ukončeném nálety NATO na Srbsko. Jednání o normalizaci vztahů Bělehradu s Prištinou, přerušené před dvěma roky, bylo v červenci obnoveno.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně České republiky. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU.