Velký přehled: Současné nepokoje v USA se odlišují od těch minulých

Demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě, které místy doprovází násilí a ničení veřejného majetku, vyvolala smrt amerického černocha George Floyda, kterého koncem května udusil při zatýkání bělošský policista. Policista Derek Chauvin, který Floydovi klečel takřka devět minut na krku, čelí obvinění z vraždy. Další tři policisté jsou obviněni z napomáhání vraždě.

Ačkoliv byla většina protestů v posledních dnech poklidná, zejména v prvních dnech po Floydově smrti se demonstrace na mnoha místech zvrhly v násilné střety s policií, žhářství a rabování. Na 40 měst zavedlo dočasné zákazy nočního vycházení, policie zatkla po celé zemi přes 10.000 lidí.

Odlišují se nepokoje od podobných akcí v minulosti?

V uplynulých letech USA zažily několik případů, kdy po zásahu policistů zahynul černoch a zákrok vyvolal demonstrace, vlny rabování a násilí. Intenzita současných nepokojů se dá ale srovnat podle historiků jen s událostmi z let 1967 a 1992.

V roce 1967 se rozbuškou rasových nepokojů v Newarku ve státě New Jersey, které si vyžádaly 26 obětí, stal zákrok dvou bílých policistů proti černošskému taxikáři Johnu Weerdu Smithovi, který minul kontrolu. Byl zbit, zatčen a obviněn z napadení policistů. Situaci vyhrotila i fáma, že Smith ve vazbě zemřel, což se nepotvrdilo.

V roce 1992 byl na počátku nepokojů snímek zachycující surový zákrok policistů z Los Angeles proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. Brutální násilí bílých mužů zákona způsobilo v USA velký skandál. Následný ostře sledovaný proces a především pak zprošťující verdikt poroty vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly 60 obětí.

Co je ještě nového na současných nepokojích?

Více než kdy jindy v minulosti lze vidět mezi protestujícími bělošské obyvatele USA. Mění se také postoj Američanů k práci policie. Zatímco v roce 2016 se podle průzkumu Monmouthské univerzity domnívalo jen 25 procent dotázaných Američanů, že policie používá proti černošskému obyvatelstvu nadměrného násilí, podle současného průzkumu je to téměř 50 procent. Ještě před sedmi lety bylo hnutí a heslo Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) v době svého vzniku považováno za radikální postoj, nyní je tento termín používám i politiky.

V USA se podle agentury AP daly kvůli kauze také do pohybu procesy, jež byly ještě před dvěma týdny v podstatě nemyslitelné. Na mnoha místech byly odstraněny památníky a sochy upomínající na osobnosti Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví. USA už ale podobné události zažily dříve.

Změní se fungování policie?

Některé policejní sbory již sáhly ke změnám, které mají reputaci policie napravit. Reformy ale komplikuje skutečnost, že ve Spojených státech existuje podle agentury AFP téměř 18.000 autonomních policejních subjektů (federální policie, státní policie, úřady šerifa, městská policejní oddělení atd.), které mají svá vlastní pravidla pro nábor, výcvik či povolené postupy. Houstonský policejní šéf Art Acevedo tak při svém slyšení v Kongresu vyzval k přijetí "federálních standardů".

Jsou šance na prosazení reforem reálné?

Demokraté představili vlastní návrh policejní reformy, který by celostátně zakázal užívání škrticích chvatů při zatýkání a zavedl by centrální databázi nepřiměřených zákroků, aby policisté s minulostí tvrdých zákroků nemohli jen změnit svoje působiště, nebo by snížil právní ochranu příslušníků pořádkových sil stíhaných za profesní pochybení. Poslední z těchto bodů je však podle mluvčí Bílého domu nepřijatelný pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se postavil do role prezidenta zákona a pořádku a policisty před reformními snahami veskrze brání.

Demokratický návrh by musel kromě prezidenta schválit i republikány ovládaný Senát, který je Trumpovi silně nakloněn. Plán na zákaz užívání škrtících chvatů policisty představilo již několik amerických měst a států, zákaz plánuje i Francie.

Může kauza zasáhnou do prezidentských voleb?

Podpora Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, se nachází na jedné z nejnižších úrovní od začátku jeho prezidentství, naopak Joe Biden, Trumpův pravděpodobný demokratický sok, v průzkumech veřejného mínění opakovaně získává podporu nejméně 50 procent voličů. Pro Trumpa tak s ohledem na průzkumy bude podle některých analytiků obtížné volby vyhrát, pokud na svou stranu nezíská voliče, kteří nyní Bidena podporují.

CNN poznamenala, že v roce 2016 měl Trump snadnější pozici, neboť mu stačilo naklonit si jen ty nerozhodnuté. Podle serveru Politico se Trump nyní bude snažit o posílení zřejmě hlavního motivu jeho nadcházející kampaně , a to že nese zodpovědnost za ekonomické zotavení po pandemii nového typu koronaviru, jež uvrhla americkou ekonomiku do hluboké recese.

Trumpovi nyní podle politologů totiž uškodilo, že se prohlásil za prezidenta zákona a pořádku, část protestujících označil za zločince a krajně levicové anarchisty a hrozil některým guvernérům a starostům, že k nim vyšle armádu, pokud nepovolají do ulic národní gardu.

Související

Juraj Kucka (ještě v dresu Sparty)

Exsparťan na Ostrovech odmítl před zápasem pokleknout. Následně uvedl proč

Před víkendovým ligovým zápasem anglické nejvyšší fotbalové soutěže mezi Leeds a Watfordem se udál moment, který jistě zaujal nejednoho fanouška a vůbec člověka z anglické fotbalové veřejnosti. V dresu Watfordu totiž nastoupil slovenský fotbalista bývalý sparťan Juraj Kucka a právě on před tímto vzájemným duelem nepoklekl na podporu hnutí "Black Lives Matter". A kupodivu nebyl tehdy jediný. Stát zůstal i jeho spoluhráč tmavé pleti Emmanuel Dennis.

Více souvisejících

Black lives matter Demonstrace v USA Policie USA rasismus Donald Trump USA (Spojené státy americké) George Floyd (černoch zabitý policistou v USA)

Aktuálně se děje

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

včera

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

včera

včera

včera

Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit

Počasí se v závěru probíhajícího týdne obejde většinou beze srážek. Meteorologové je očekávají až v neděli večer, přičemž může jít o déšť i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy