Velký přehled: Současné nepokoje v USA se odlišují od těch minulých

Demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě, které místy doprovází násilí a ničení veřejného majetku, vyvolala smrt amerického černocha George Floyda, kterého koncem května udusil při zatýkání bělošský policista. Policista Derek Chauvin, který Floydovi klečel takřka devět minut na krku, čelí obvinění z vraždy. Další tři policisté jsou obviněni z napomáhání vraždě.

Ačkoliv byla většina protestů v posledních dnech poklidná, zejména v prvních dnech po Floydově smrti se demonstrace na mnoha místech zvrhly v násilné střety s policií, žhářství a rabování. Na 40 měst zavedlo dočasné zákazy nočního vycházení, policie zatkla po celé zemi přes 10.000 lidí.

Odlišují se nepokoje od podobných akcí v minulosti?

V uplynulých letech USA zažily několik případů, kdy po zásahu policistů zahynul černoch a zákrok vyvolal demonstrace, vlny rabování a násilí. Intenzita současných nepokojů se dá ale srovnat podle historiků jen s událostmi z let 1967 a 1992.

V roce 1967 se rozbuškou rasových nepokojů v Newarku ve státě New Jersey, které si vyžádaly 26 obětí, stal zákrok dvou bílých policistů proti černošskému taxikáři Johnu Weerdu Smithovi, který minul kontrolu. Byl zbit, zatčen a obviněn z napadení policistů. Situaci vyhrotila i fáma, že Smith ve vazbě zemřel, což se nepotvrdilo.

V roce 1992 byl na počátku nepokojů snímek zachycující surový zákrok policistů z Los Angeles proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. Brutální násilí bílých mužů zákona způsobilo v USA velký skandál. Následný ostře sledovaný proces a především pak zprošťující verdikt poroty vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly 60 obětí.

Co je ještě nového na současných nepokojích?

Více než kdy jindy v minulosti lze vidět mezi protestujícími bělošské obyvatele USA. Mění se také postoj Američanů k práci policie. Zatímco v roce 2016 se podle průzkumu Monmouthské univerzity domnívalo jen 25 procent dotázaných Američanů, že policie používá proti černošskému obyvatelstvu nadměrného násilí, podle současného průzkumu je to téměř 50 procent. Ještě před sedmi lety bylo hnutí a heslo Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) v době svého vzniku považováno za radikální postoj, nyní je tento termín používám i politiky.

V USA se podle agentury AP daly kvůli kauze také do pohybu procesy, jež byly ještě před dvěma týdny v podstatě nemyslitelné. Na mnoha místech byly odstraněny památníky a sochy upomínající na osobnosti Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví. USA už ale podobné události zažily dříve.

Změní se fungování policie?

Některé policejní sbory již sáhly ke změnám, které mají reputaci policie napravit. Reformy ale komplikuje skutečnost, že ve Spojených státech existuje podle agentury AFP téměř 18.000 autonomních policejních subjektů (federální policie, státní policie, úřady šerifa, městská policejní oddělení atd.), které mají svá vlastní pravidla pro nábor, výcvik či povolené postupy. Houstonský policejní šéf Art Acevedo tak při svém slyšení v Kongresu vyzval k přijetí "federálních standardů".

Jsou šance na prosazení reforem reálné?

Demokraté představili vlastní návrh policejní reformy, který by celostátně zakázal užívání škrticích chvatů při zatýkání a zavedl by centrální databázi nepřiměřených zákroků, aby policisté s minulostí tvrdých zákroků nemohli jen změnit svoje působiště, nebo by snížil právní ochranu příslušníků pořádkových sil stíhaných za profesní pochybení. Poslední z těchto bodů je však podle mluvčí Bílého domu nepřijatelný pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se postavil do role prezidenta zákona a pořádku a policisty před reformními snahami veskrze brání.

Demokratický návrh by musel kromě prezidenta schválit i republikány ovládaný Senát, který je Trumpovi silně nakloněn. Plán na zákaz užívání škrtících chvatů policisty představilo již několik amerických měst a států, zákaz plánuje i Francie.

Může kauza zasáhnou do prezidentských voleb?

Podpora Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, se nachází na jedné z nejnižších úrovní od začátku jeho prezidentství, naopak Joe Biden, Trumpův pravděpodobný demokratický sok, v průzkumech veřejného mínění opakovaně získává podporu nejméně 50 procent voličů. Pro Trumpa tak s ohledem na průzkumy bude podle některých analytiků obtížné volby vyhrát, pokud na svou stranu nezíská voliče, kteří nyní Bidena podporují.

CNN poznamenala, že v roce 2016 měl Trump snadnější pozici, neboť mu stačilo naklonit si jen ty nerozhodnuté. Podle serveru Politico se Trump nyní bude snažit o posílení zřejmě hlavního motivu jeho nadcházející kampaně , a to že nese zodpovědnost za ekonomické zotavení po pandemii nového typu koronaviru, jež uvrhla americkou ekonomiku do hluboké recese.

Trumpovi nyní podle politologů totiž uškodilo, že se prohlásil za prezidenta zákona a pořádku, část protestujících označil za zločince a krajně levicové anarchisty a hrozil některým guvernérům a starostům, že k nim vyšle armádu, pokud nepovolají do ulic národní gardu.

Související

Juraj Kucka (ještě v dresu Sparty)

Exsparťan na Ostrovech odmítl před zápasem pokleknout. Následně uvedl proč

Před víkendovým ligovým zápasem anglické nejvyšší fotbalové soutěže mezi Leeds a Watfordem se udál moment, který jistě zaujal nejednoho fanouška a vůbec člověka z anglické fotbalové veřejnosti. V dresu Watfordu totiž nastoupil slovenský fotbalista bývalý sparťan Juraj Kucka a právě on před tímto vzájemným duelem nepoklekl na podporu hnutí "Black Lives Matter". A kupodivu nebyl tehdy jediný. Stát zůstal i jeho spoluhráč tmavé pleti Emmanuel Dennis.

Více souvisejících

Black lives matter Demonstrace v USA Policie USA rasismus Donald Trump USA (Spojené státy americké) George Floyd (černoch zabitý policistou v USA)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 2 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy