Demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě, které místy doprovází násilí a ničení veřejného majetku, vyvolala smrt amerického černocha George Floyda, kterého koncem května udusil při zatýkání bělošský policista. Policista Derek Chauvin, který Floydovi klečel takřka devět minut na krku, čelí obvinění z vraždy. Další tři policisté jsou obviněni z napomáhání vraždě.
Ačkoliv byla většina protestů v posledních dnech poklidná, zejména v prvních dnech po Floydově smrti se demonstrace na mnoha místech zvrhly v násilné střety s policií, žhářství a rabování. Na 40 měst zavedlo dočasné zákazy nočního vycházení, policie zatkla po celé zemi přes 10.000 lidí.
Odlišují se nepokoje od podobných akcí v minulosti?
V uplynulých letech USA zažily několik případů, kdy po zásahu policistů zahynul černoch a zákrok vyvolal demonstrace, vlny rabování a násilí. Intenzita současných nepokojů se dá ale srovnat podle historiků jen s událostmi z let 1967 a 1992.
V roce 1967 se rozbuškou rasových nepokojů v Newarku ve státě New Jersey, které si vyžádaly 26 obětí, stal zákrok dvou bílých policistů proti černošskému taxikáři Johnu Weerdu Smithovi, který minul kontrolu. Byl zbit, zatčen a obviněn z napadení policistů. Situaci vyhrotila i fáma, že Smith ve vazbě zemřel, což se nepotvrdilo.
V roce 1992 byl na počátku nepokojů snímek zachycující surový zákrok policistů z Los Angeles proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. Brutální násilí bílých mužů zákona způsobilo v USA velký skandál. Následný ostře sledovaný proces a především pak zprošťující verdikt poroty vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly 60 obětí.
Co je ještě nového na současných nepokojích?
Více než kdy jindy v minulosti lze vidět mezi protestujícími bělošské obyvatele USA. Mění se také postoj Američanů k práci policie. Zatímco v roce 2016 se podle průzkumu Monmouthské univerzity domnívalo jen 25 procent dotázaných Američanů, že policie používá proti černošskému obyvatelstvu nadměrného násilí, podle současného průzkumu je to téměř 50 procent. Ještě před sedmi lety bylo hnutí a heslo Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) v době svého vzniku považováno za radikální postoj, nyní je tento termín používám i politiky.
V USA se podle agentury AP daly kvůli kauze také do pohybu procesy, jež byly ještě před dvěma týdny v podstatě nemyslitelné. Na mnoha místech byly odstraněny památníky a sochy upomínající na osobnosti Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví. USA už ale podobné události zažily dříve.
Změní se fungování policie?
Některé policejní sbory již sáhly ke změnám, které mají reputaci policie napravit. Reformy ale komplikuje skutečnost, že ve Spojených státech existuje podle agentury AFP téměř 18.000 autonomních policejních subjektů (federální policie, státní policie, úřady šerifa, městská policejní oddělení atd.), které mají svá vlastní pravidla pro nábor, výcvik či povolené postupy. Houstonský policejní šéf Art Acevedo tak při svém slyšení v Kongresu vyzval k přijetí "federálních standardů".
Jsou šance na prosazení reforem reálné?
Demokraté představili vlastní návrh policejní reformy, který by celostátně zakázal užívání škrticích chvatů při zatýkání a zavedl by centrální databázi nepřiměřených zákroků, aby policisté s minulostí tvrdých zákroků nemohli jen změnit svoje působiště, nebo by snížil právní ochranu příslušníků pořádkových sil stíhaných za profesní pochybení. Poslední z těchto bodů je však podle mluvčí Bílého domu nepřijatelný pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se postavil do role prezidenta zákona a pořádku a policisty před reformními snahami veskrze brání.
Demokratický návrh by musel kromě prezidenta schválit i republikány ovládaný Senát, který je Trumpovi silně nakloněn. Plán na zákaz užívání škrtících chvatů policisty představilo již několik amerických měst a států, zákaz plánuje i Francie.
Může kauza zasáhnou do prezidentských voleb?
Podpora Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, se nachází na jedné z nejnižších úrovní od začátku jeho prezidentství, naopak Joe Biden, Trumpův pravděpodobný demokratický sok, v průzkumech veřejného mínění opakovaně získává podporu nejméně 50 procent voličů. Pro Trumpa tak s ohledem na průzkumy bude podle některých analytiků obtížné volby vyhrát, pokud na svou stranu nezíská voliče, kteří nyní Bidena podporují.
CNN poznamenala, že v roce 2016 měl Trump snadnější pozici, neboť mu stačilo naklonit si jen ty nerozhodnuté. Podle serveru Politico se Trump nyní bude snažit o posílení zřejmě hlavního motivu jeho nadcházející kampaně , a to že nese zodpovědnost za ekonomické zotavení po pandemii nového typu koronaviru, jež uvrhla americkou ekonomiku do hluboké recese.
Trumpovi nyní podle politologů totiž uškodilo, že se prohlásil za prezidenta zákona a pořádku, část protestujících označil za zločince a krajně levicové anarchisty a hrozil některým guvernérům a starostům, že k nim vyšle armádu, pokud nepovolají do ulic národní gardu.
Související
V USA odsoudili vojáka, který zavraždil protestujícího na pochodu BLM
Exsparťan na Ostrovech odmítl před zápasem pokleknout. Následně uvedl proč
Black lives matter , Demonstrace v USA , Policie USA , rasismus , Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , George Floyd (černoch zabitý policistou v USA)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 44 minutami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 1 hodinou
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 1 hodinou
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 2 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 2 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 3 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 3 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 3 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 3 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 4 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 5 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 5 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 6 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.
Zdroj: Libor Novák