Velký přehled: Současné nepokoje v USA se odlišují od těch minulých

Demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě, které místy doprovází násilí a ničení veřejného majetku, vyvolala smrt amerického černocha George Floyda, kterého koncem května udusil při zatýkání bělošský policista. Policista Derek Chauvin, který Floydovi klečel takřka devět minut na krku, čelí obvinění z vraždy. Další tři policisté jsou obviněni z napomáhání vraždě.

Ačkoliv byla většina protestů v posledních dnech poklidná, zejména v prvních dnech po Floydově smrti se demonstrace na mnoha místech zvrhly v násilné střety s policií, žhářství a rabování. Na 40 měst zavedlo dočasné zákazy nočního vycházení, policie zatkla po celé zemi přes 10.000 lidí.

Odlišují se nepokoje od podobných akcí v minulosti?

V uplynulých letech USA zažily několik případů, kdy po zásahu policistů zahynul černoch a zákrok vyvolal demonstrace, vlny rabování a násilí. Intenzita současných nepokojů se dá ale srovnat podle historiků jen s událostmi z let 1967 a 1992.

V roce 1967 se rozbuškou rasových nepokojů v Newarku ve státě New Jersey, které si vyžádaly 26 obětí, stal zákrok dvou bílých policistů proti černošskému taxikáři Johnu Weerdu Smithovi, který minul kontrolu. Byl zbit, zatčen a obviněn z napadení policistů. Situaci vyhrotila i fáma, že Smith ve vazbě zemřel, což se nepotvrdilo.

V roce 1992 byl na počátku nepokojů snímek zachycující surový zákrok policistů z Los Angeles proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. Brutální násilí bílých mužů zákona způsobilo v USA velký skandál. Následný ostře sledovaný proces a především pak zprošťující verdikt poroty vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly 60 obětí.

Co je ještě nového na současných nepokojích?

Více než kdy jindy v minulosti lze vidět mezi protestujícími bělošské obyvatele USA. Mění se také postoj Američanů k práci policie. Zatímco v roce 2016 se podle průzkumu Monmouthské univerzity domnívalo jen 25 procent dotázaných Američanů, že policie používá proti černošskému obyvatelstvu nadměrného násilí, podle současného průzkumu je to téměř 50 procent. Ještě před sedmi lety bylo hnutí a heslo Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) v době svého vzniku považováno za radikální postoj, nyní je tento termín používám i politiky.

V USA se podle agentury AP daly kvůli kauze také do pohybu procesy, jež byly ještě před dvěma týdny v podstatě nemyslitelné. Na mnoha místech byly odstraněny památníky a sochy upomínající na osobnosti Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví. USA už ale podobné události zažily dříve.

Změní se fungování policie?

Některé policejní sbory již sáhly ke změnám, které mají reputaci policie napravit. Reformy ale komplikuje skutečnost, že ve Spojených státech existuje podle agentury AFP téměř 18.000 autonomních policejních subjektů (federální policie, státní policie, úřady šerifa, městská policejní oddělení atd.), které mají svá vlastní pravidla pro nábor, výcvik či povolené postupy. Houstonský policejní šéf Art Acevedo tak při svém slyšení v Kongresu vyzval k přijetí "federálních standardů".

Jsou šance na prosazení reforem reálné?

Demokraté představili vlastní návrh policejní reformy, který by celostátně zakázal užívání škrticích chvatů při zatýkání a zavedl by centrální databázi nepřiměřených zákroků, aby policisté s minulostí tvrdých zákroků nemohli jen změnit svoje působiště, nebo by snížil právní ochranu příslušníků pořádkových sil stíhaných za profesní pochybení. Poslední z těchto bodů je však podle mluvčí Bílého domu nepřijatelný pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se postavil do role prezidenta zákona a pořádku a policisty před reformními snahami veskrze brání.

Demokratický návrh by musel kromě prezidenta schválit i republikány ovládaný Senát, který je Trumpovi silně nakloněn. Plán na zákaz užívání škrtících chvatů policisty představilo již několik amerických měst a států, zákaz plánuje i Francie.

Může kauza zasáhnou do prezidentských voleb?

Podpora Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, se nachází na jedné z nejnižších úrovní od začátku jeho prezidentství, naopak Joe Biden, Trumpův pravděpodobný demokratický sok, v průzkumech veřejného mínění opakovaně získává podporu nejméně 50 procent voličů. Pro Trumpa tak s ohledem na průzkumy bude podle některých analytiků obtížné volby vyhrát, pokud na svou stranu nezíská voliče, kteří nyní Bidena podporují.

CNN poznamenala, že v roce 2016 měl Trump snadnější pozici, neboť mu stačilo naklonit si jen ty nerozhodnuté. Podle serveru Politico se Trump nyní bude snažit o posílení zřejmě hlavního motivu jeho nadcházející kampaně , a to že nese zodpovědnost za ekonomické zotavení po pandemii nového typu koronaviru, jež uvrhla americkou ekonomiku do hluboké recese.

Trumpovi nyní podle politologů totiž uškodilo, že se prohlásil za prezidenta zákona a pořádku, část protestujících označil za zločince a krajně levicové anarchisty a hrozil některým guvernérům a starostům, že k nim vyšle armádu, pokud nepovolají do ulic národní gardu.

Související

Juraj Kucka (ještě v dresu Sparty)

Exsparťan na Ostrovech odmítl před zápasem pokleknout. Následně uvedl proč

Před víkendovým ligovým zápasem anglické nejvyšší fotbalové soutěže mezi Leeds a Watfordem se udál moment, který jistě zaujal nejednoho fanouška a vůbec člověka z anglické fotbalové veřejnosti. V dresu Watfordu totiž nastoupil slovenský fotbalista bývalý sparťan Juraj Kucka a právě on před tímto vzájemným duelem nepoklekl na podporu hnutí "Black Lives Matter". A kupodivu nebyl tehdy jediný. Stát zůstal i jeho spoluhráč tmavé pleti Emmanuel Dennis.

Více souvisejících

Black lives matter Demonstrace v USA Policie USA rasismus Donald Trump USA (Spojené státy americké) George Floyd (černoch zabitý policistou v USA)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy