Začala deglobalizace světa? Známý politolog upozorňuje na znepokojivé trendy

Dobře patrný posun

"Podívejte se po světě a uvidíte - Trump a trumpismus se stali normou," upozorňuje Zakaria. Připomíná, že fórum v Davosu přitom bývalo místem, kde jednotlivé země ukazovaly své odhodlání otevřít se ekonomicky i společensky, protože tato otevřenost vedla k růstu globální ekonomiky a vyvedla stovky milionů lidí z chudoby.

Hvězdou fóra se tak zpravidla každý rok stávala jiná země a byl oceňován její ministr financí, coby architekt boomu, poukazuje komentátor. Dodává, že nejenergetičtějším propagátorem podvojné myšlenky ekonomické otevřenosti a politické svobody byly Spojené státy.

Dnes však davoské fórum vypadá jinak, konstatuje politolog. Podotýká, že ekonomický růst ve světě sice zůstává solidní a země se rozvíjejí, ale hlas doby se změnil a tam, kde byla hlavním tématem globalizace, dnes vidíme populistický odpor proti ní, zatímco pevné přesvědčení o cestě kupředu nahradily nejistota a úzkost.

"To není pouze atmosféra a rétorika," pokračuje Zakaria. Odkazuje na vlivného investora Ruchira Sharmu, který tvrdí, že v roce 2008 začala fáze "deglobalizace", kdy globální obchod, který od 70. let prakticky nepřetržitě rostl, začal stagnovat, poklesl tok kapitálu a snížila se migrace z chudších zemí do bohatých - v roce 2018 byla například příliv imigrantů do USA nejnižší za celou dekádu.

Posun je dobře patrný na příkladu Indie, uvádí politolog. Připomíná, že v roce 2018 tamní premiér Naréndra Módí přijel do Davosu, aby odsoudil skutečnost, že mnoho zemí se uzavírá do sebe a globalizace slábne, ale od té doby jeho vláda sama zvyšuje cla a podniká kroky, které mají chránit indické farmáře, prodejce, digitální společnosti a další odvětví před riziky mezinárodní konkurence.

Americký obchodní úřad nedávno dokonce konstatoval, že Indie má nejvyšší cla ze všech velkých světových ekonomik, upozorňuje komentátor. Poukazuje, že indičtí představitelé si dříve agresivně předcházeli zahraniční investice, které byly nutné k nastartování růstu, ale ačkoliv indická ekonomika silně zpomaluje, tamní ministr financí minulý týden napadl záměr miliardáře Jeffa Bezose investovat v zemi miliardu dolarů, když prohlásil, že Bezosův Amazon Indii příliš neprospívá, protože si počíná monopolně a predátorsky.

Indická protekcionalistická opatření přitom pomáhají upřednostňovaným místním producentům, nastiňuje Zakaria. Konstatuje, že malajsijský premiér Mahathir Mohamad nedávno kritizoval některá Módího opatření proti muslimům, načež indická vláda prakticky zastavila dovoz malajsijského palmového oleje, z čehož - dle známého vzorce - nejvíce profitoval místní miliardář dlouhodobě spojovaný s indickým předsedou vlády.

Historie se opakuje

Týdeník Economist nedávno uvedl, že Evropa, která bývala jedním z hlavních motorů ekonomické a politické otevřenosti, také znovuobjevuje státní zásahy, jejichž cílem je podpořit místní průmysl, upozorňuje politolog. Dodává, že těmto tendencím se nevymyká ani internet, jelikož podle Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomiku hned 64 zemí zavedlo po roce 2008 protekcionalistická opatření, která mají "lokalizovat" digitální ekonomiku.  

"Je důležité nezveličovat odpor proti globalizaci," apeluje Zakaria. Odkazuje na loňskou zprávu mezinárodní přepravní společnosti DHL, která ukazuje, že globalizace je stále silná, dle některých ukazatelů se prohlubuje a lidé chtějí obchodovat, cestovat a činit transakce po světě.

Často se ale mění vládní politika, která se kdysi řídila ekonomickou logikou, upozorňuje komentátor. Připomíná, že podle ekonoma Nouriela Roubiniho je kumulativním dopadem těchto opatření na ochranu místních podniků, dotací pro domácí vlajkové firmy či omezování migrace propad růstu, méně pracovních míst a méně efektivní ekonomika.

To se stalo již mnohokrát v minulosti, například právě v Indii, která trpěla desetiletími stagnace v důsledku vlastního protekcionalismu, což se může opět projevit v nadcházejících letech, jelikož nacionalismus a protekcionalismus jsou znovu na vzestupu, varuje Zakaria. Soudí, že fáze "deglobalizce" je nastolována shora, protože trendy vždy určují přední světové země.    

Příkladem je Čína, která si chrání část trhu, a přesto rapidně roste, což učinilo velký dojem na zbytek světa, míní politolog. Za ještě jasnější příklad považuje Spojené státy, které jsou nadále největším propagátorem svobody a otevřenosti, ale mají prezidenta volajícího po restrikci obchodu, omezení imigrace a protekcionalistických opatřeních. "V Davosu Trump vyzval všechny země, aby tento příklad následovaly. Stále víc na to slyší," uzavírá komentátor.