Vědci spočítali, jaký má covid-19 vliv na planetu. Emise oxidu uhličitého rapidně klesly

Nedávno publikovaná studie, která vyšla v časopise Nature Climate Change, významný pokles emisí oxidu uhličitého během letošního dubna. Řečí konkrétních čísel jde o 17% pokles emisí oproti stejnému období v roce 2019. Jinak řečeno, každý dubnový den roku 2020 byly průměrné emise nižší o 18,7 miliónu metrů krychlových. Stejných hodnot dosahovaly emise v roce 2006.

Výhled na tento rok nově počítá se 4% snížením emisí oproti loňskému roku. Ale v případě dlouhodobějšího dopadu karanténních opatření očekávají vědci pokles až o 8 %. V obou případech se jedná o největší snížení emisí od počátku druhé světové války.

Vědci pracovali s daty z 69 zemí, 50 států USA a 30 Čínských provincií. Studie tedy pokryla zhruba 85 % celosvětové populace a 97 % veškerých emisí CO2. Proto je možné tvrdit, že se jedná značně reprezentativní vzorek, který má vypovídající hodnotu. Opatření, které státy zavedly v důsledku vypuknutí pandemie onemocnění COVID-19, postihly 89 % oblastí, v nichž dochází k emisím skleníkových plynů.

Jednotlivé země a oblasti je možné rozdělit do tří kategorií, podle intenzity omezení. Tam, kde byl režim opatření nejpřísnějším a zahrnoval také plošnou karanténu s výjimkou nezbytně nutných profesí, došlo k poklesu emisí o pětinu. K tomu přispěla především pozemní doprava, jejíž objem se snížil na polovinu, což mělo za následek 36 % pokles emisí. Letecká doprava zažila strmý pád o tři čtvrtiny a jí produkované emise se tak snížily o 60 %. Největší dopad na pokles produkovaného oxidu uhličitého měla pozemní doprava, která je zodpovědná za čtvrtinu veškerých emisí. Letecká doprava se na nich podílí jen necelými 3 %.

Zpráva dále předpokládá, že v období od ledna do poloviny dubna byl celkový kumulativní pokles vypuštěného CO2 okolo 1 mld. metrů krychlových v porovnání s průměrem za loňský rok.

Průměrný pokles o 17 % je bezprecedentní, ale odhaluje také druhou stranu mince. K zamyšlení je i to, že takto masivní výpadek snížil emise pouze na úroveň, která byla v tomto období v roce 2006, což názorně ukazuje, jak dramatický nárůst se udál během posledních čtrnácti let. Ročně se totiž úroveň emisí zvedala zhruba o 1 %.

Pokud by se vyplnily optimistické předpoklady a výroba a pohyb lidí by se do poloviny června dostal na hodnoty, které byly před vypuknutím pandemie, pak by došlo k ročnímu snížení emisí o 4 %. Pokud však některé omezení zůstanou v platnosti, pak by roční emise CO2 mohly klesnout až o 7 %. To je hodnota nezbytná k tomu, aby bylo možné dodržet Pařížskou dohodu, jejímž cílem bylo udržet nárůst průměrné roční teploty pod 1,5 °C.

Nikdo zatím s určitostí neví, jak dlouho budou omezení trvat. Rovněž je velkou neznámou, za jak dlouho se doprava vrátí na původní hodnoty.