ROZHOVOR | To, co se děje v USA, není obvyklé. Ze strany jsem odešel, když Trump dostal nominaci, říká exkluzivně pro EZ Dan Angell

ROZHOVOR - Nálada v Republikánské straně houstne. Zatímco si Donald Trump užívá neoblomné podpory své voličské základny, jeho obliba mezi některými republikány a voliči v klíčových státech klesá. O tom, proč se rozhodl od republikánů odejít, promluvil v rozhovoru bývalý člen strany Dan Angell, který v minulosti sám na dvou republikánských kampaních pracoval.

Dane, co Vás přimělo vstoupit do řad Republikánské strany?

Stal jsem se Republikánem, protože jsem věřil v omezenou roli státu a ve volný obchod. Dodnes věřím, že tyto principy jsou klíčem k silné ekonomice, která vytváří dobrá pracovní místa a umožňuje Američanům rozhodovat se sami za sebe. Myslím, že o svém životě umím rozhodnout lépe než naše vláda, a Donald Trump mě v tom jen utvrdil. Neschopnějšího prezidenta jsem osobně nezažil. 

Zmínil jste, že jste v roce 2016 pracoval na dvou republikánských kampaních. Můžete to krátce přiblížit? 

V lednu 2016 jsem přišel o práci a musel jsem najít něco, co bych mohl dělat. Zároveň jsem chtěl dokázat, že Republikánská strana je lepší než Donald Trump, a tak jsem se připojil ke kampani Carly Florinové. Jako agitátor jsem strávil měsíc tím, že jsem chodil ode dveří ke dveřím a přesvědčoval voliče v Iowě, aby přišli k volbám. Když Florinová kampaň ukončila, obdržel jsem nabídku od Virginie Foxxové a podílel se na její kampani v pátém volebním obvodu v Severní Karolíně během primárek. Tehdy jsem stále věřil, že v boji o finální nominaci někdo Donalda Trumpa porazí. Už tehdy jsem věděl, že bych ho za žádných okolností nepodpořil, a to jsem dal najevo i voličům. Chtěl jsem, aby pochopili, že stále věřím v republikánské kandidáty jako byla sněmovní reprezentantka Foxxová, ale za Donalda Trumpa se nepostavím. Většina to pochopila, i když někteří tvrdili, že bych měl držet se stranou. To pro mě ale nebyla cesta a ze strany jsem oficiálně odešel poté, co Trump obdržel nominaci na stranickém sjezdu. 

V prezidentských primárkách 2020 jste podpořil bývalého starostu města South Bend, Peta Buttigiega. Ten se svými názory zamlouval nejen nestranickým voličům, poměrně silnou základnu si vybudoval i v klíčových státech. Co na něm konkrétně oslovilo Vás jakožto bývalého republikána věřícího v omezenou roli státu a ekonomické svobody oproti ostatním demokratům ?

Pete Buttigieg mě zaujal svými působivými zkušenostmi jakožto válečný veterán a demokratický starosta v republikánsky řízeném státě. Víte, u nás je dle mého názoru zásadní problém v tom, že to jediné co Kongres zajímá, je, kdo si za co připíše zásluhy namísto toho, aby přišli s konkrétním řešením daného problému. V Petovi jsem viděl někoho, kdo problémy chce opravdu řešit a ne někoho, kdo kandiduje jen proto, aby si zvedl ego.

Očividně se Vy osobně za demokrata nepovažujete, ale nadále podporujete Joe Bidena a Kamalu Harrisovou. Stále jsou tu však republikáni ale i nestraníci, pro které není tak jednoduché opustit své stranické ideály a volit demokrata, byť mají jisté pochybnosti. Hovoří se především o otázce ústavního soudnictví nebo práva na potrat. Co podle Vás v tomto ohledu hraje u politicky umírněnějších republikánů nejzásadnější roli?

Pravděpodobně rozsah role státu a možnost, že by se státní moc rozdělila mezi demokraty. Pak je tu také otázka skupinového povědomí. Nacházíme se v době, kdy politická scéna je tak rozdělená, že řadu lidí ani nezajímá, co vlastně prezident nebo Kongres dělají, pokud se jejich „tým“ stále drží včele. Znám spoustu lidí na straně pravice, kteří straší nastolením socialismu, přestože pořádně nevědí, co socialismus je. Vědí jedině to, že se mají stavit proti němu, a tak to dělají, ale podstata toho slova jim uniká.

Zaměřme se tedy na napětí uvnitř Kongresu. Pokud bude zvolen, doufá Joe Biden ve znovu nastolení bipartismu do Washingtonu. Mezi bývalými i současnými členy Republikánské strany se však najdou tací, kteří tvrdí, že „Trumpovi zprostředkovatelé musejí odejít.“ Čistě z Vašeho pohledu, může demokratická republika fungovat s jednou stranou kontrolující jak exekutivu, legislativu, tak i soudnictví? Nedochází tu pak k narušení systému „brzd a protivah“?

Není to obvyklé, aby jedna strana kontrolovala najednou všechny tři státní moci. Na druhou stranu v tomto politickém prostředí je to zřejmě nutné zlo. Dnešní Republikánská strana nebere vládnutí vážně a zdá se, že to jediné o co se zajímá, je, zda dokáže zablokovat cokoli, pro co se vyslovili demokraté bez ohledu na to, zda to lidem prospěje nebo ne. Potřebujeme novou středo-pravicovou stranu, která bude brát vládnutí vážně, a která bude ochotná s liberály spolupracovat a najít kompromis řešení. 

Myslíte si, že vláda sestavená Bidenem a Harrisovou může Ameriku tímto směrem navigovat? 

Ano. Podle mě je Joe Biden decentní a morální člověk, který respektuje Ústavu a který, ve snaze nalézt opravdová řešení, je ochoten spolupracovat s liberály, názorově umírněnějšími i konzervativci bez rozdílu. Zda jsou republikáni ochotni spolupracovat s ním, to už tak jisté není.

Související

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

Více souvisejících

Volby USA USA (Spojené státy americké) Donald Trump Joe Biden Republikánská strana (USA) rozhovor Dan Angell

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy