Zelené plíce planety mizí. Odlesňování Amazonie je nejrychlejší za 11 let

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

19. listopadu 2019 7:40

Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů?
Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů? Foto: Pixabay

Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).

Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.

Státní ústav INPE v pondělí oznámil, že od srpna 2018 do letošního července zmizelo v brazilské Amazonii na 9800 kilometrů čtverečních lesa, což je o 30 procent více než o rok dříve. Tento údaj zahrnuje sedm měsíců, kdy stojí v čele krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro. Ministr životního prostředí jeho vlády Ricardo Salles proto prezidenta částečně hájil s tím, že k tomuto odlesnění přispěla politika předchozí vlády.

INPE / Notícias - A estimativa da taxa de desmatamento por corte raso para a Amazônia Legal em 2019 é de 9.762 km² https://t.co/uFMsnTJUNs

— INPE (@inpe_mct) November 18, 2019

Salles nicméně nyní poprvé připustil, že situace je alarmující a že je třeba nová strategie v boji s nelegální těžaři a těmi, kdo ilegálně kácí a vypalují lesy v Amazonii kvůli získání půdy pro chov dobytka. Salles proto také na středu svolal schůzku s guvernéry amazonských států, aby se o taktice s nimi poradil. Uvedl, že na stole jsou všechny možnosti, včetně nasazení armády.

Nejnovější údaje nezahrnují další odlesnění Amazonie, které způsobily letošní lesní požáry. S těmi se Brazílie a některé další země, na jejichž území amazonský deštný prales leží, potýkala letos zejména v červenci a v srpnu. Podle srpnové statistiky INPE se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent.

Brazilská vláda si v létě vysloužila širokou mezinárodní kritiku kvůli vlažnému přístupu k tomuto problému. Nejvýrazněji ji kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování se do vnitřních záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení. Kvůli neekologické politice Bolsonarovy vlády v létě oznámilo Německo, že omezí financování ekologických projektů v Amazonii.

Bolsonaro pak německé kancléřce Angele Merkelové vzkázal, ať si peníze nechá a použije je na zalesňování své země. Po Německu oznámilo zastavení financování nových projektů v Amazonii i Norsko, které objem peněz omezilo už loni.

Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za "zelené plíce" planety. Hraje totiž významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.

Odlesňování Amazonie v Brazílii dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29.000 kilometrů čtverečních lesa. Naopak nejnižší bylo od té doby v roce 2012, kdy zmizelo "jen" na 4500 kilometrů čtverečních. Tento pokles byl podle deníku El País způsoben opatřeními tehdejší levicové vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, která zákonem omezila rozlohu půdy využitelné v amazonských rezervacích pro zemědělství a zvýšila kontroly i pokuty za ekologické delikty.

včera

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Související

Amazonský prales, ilustrační fotografie

Počasí zabíjí víc, než si myslíme. Kácení tropických pralesů připravilo o život půl milionu lidí

Mýcení lesů v tropických oblastech, jako jsou Amazonie, Kongo a jihovýchodní Asie, vedlo za posledních dvacet let k úmrtí více než půl milionu lidí. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change je příčinou zejména lokální zvyšování teploty, které je přímým důsledkem odlesňování. Odlesňování totiž snižuje stín, omezuje srážky a zvyšuje riziko lesních požárů.

Více souvisejících

Amazonský prales ,  Brazílie ,  Jair Bolsonaro ,  Ekologie ,  Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy