Arménie opouští CSTO. Zřejmě s vědomím Moskvy ji zradilo Bělorusko, které ji mělo bránit

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem (nejen) o Náhorní Karabach se opět vyostřuje. Ještě loni jejich konflikt přerostl v plnohodnotnou válku, kdy Ázerbájdžánci celou oblast úspěšně obsadili.

Podle zjištění serveru Politico ale krize zasahuje daleko hlouběji, než jen do vzájemných arménsko-ázerbájdžánských vztahů. „Podle uniklých dokumentů, které viděl server POLITICO, dodalo Bělorusko arménskému úhlavnímu nepříteli moderní zbraně, přestože obě země jsou údajně spojenci v rámci mezinárodního obranného paktu vedeného Ruskem,“ píše uznávaný web.

To mohla být pro arménské dilema, jestli zůstat či nezůstat v Ruskem ovládaném CSTO. Arménie totiž zřejmě dodávky zbraní z Běloruska považuje za „hořkou zradu“.

„Vláda zahájí proces vystoupení z bloku. Jeho členové neplní smluvní závazky, ale plánují proti nám s Ázerbájdžánem válku,“ vylíčil arménský premiér Nikol Pašinjan.

Bělorusko mělo do Ázerbájdžánu vyvézt nejmodernější dělostřelecké zaměřovací zařízení či mobilní bojové stanice Groza-S pro boj s drony. Právě dělostřelectvo a drony jsou klíčovým prvkem bojů mezi Jerevanem a Baku.

„Toto vybavení bylo použito s ničivým účinkem proti arménským jednotkám a bylo poskytnuto zemi, která má být spojencem Arménie. Z formálního hlediska se jedná o naprosté porušení aliance CSTO, ale v praxi jsme vždy viděli, že blok více podporuje Ázerbájdžán,“ vysvětlil vojenský analytik Eduard Arakeljan.

Podle analytičky Ivany Stranderové běloruské dodávky nemohly probíhat bez vědomí Moskvy. „Je směšné si myslet, že tyto transfery mohly proběhnout bez vědomí Moskvy a že by je Rusko nemohlo zastavit, kdyby chtělo. Pokud jde o Moskvu, nic takového jako loajalita neexistuje – jde jí o zachování vlastní bezpečnosti, i kdyby to mělo být na úkor vlastních spojenců,“ upozornila.

Separatistický region Náhorního Karabachu byl už od brutálního konfliktu následujícího po rozpadu Sovětského svazu pod správou arménského obyvatelstva. Od té doby se zde strhlo ještě několik válek, ty nejnovější v letech 2020, 2022 a 2023.

Arménie žádala o pomoc CSTO, později ale blok obvinila z nedodržení závazků. Organizace totiž nabídla jen vyslání vyšetřovací delegace. Pašinjan tak uzavřel dohodu o rozšíření monitorovací mise Evropské unie a pozval americké vojáky na společná cvičení.