Uplynulo 65 let od svržení atomové bomby na Hirošimu

Hirošima – Pondělí ráno 6. srpna 1945 nebylo ničím zvláštní. Město se probouzelo do nového dne. V 8 hodin a patnáct minut místního času však propukla operace, jež nemá obdoby do dnes. Právě před 65 lety byla zahájena nová éra. Krutá etapa lidských dějin, která stále ještě trvá - doba nukleárních zbraní.

Americký jaderný program „Manhattan“ byl původně koncipován jako protipól německého programu vývoje atomové bomby. První zkouška se uskutečnila 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. O operačním užití atomové pumy s názvem Little Boy rozhodl sám prezident Harry Truman. Podle všeho se domníval, že přispěje k rychlému ukončení války a umlčení Japonců. Do operace byla zapojena bombardovací námořní flotila B-29 Enola Gay, pod vedením pilota pl. Paula Tibbetse. Od letecké základny Tinian byla doprovázena dvěma dalšími B29 – Great Artiste (vedena mjr. Charles W. Sweeneyem) a Necessary Evil (vedena kpt. Georgem Marquardtem), sloužící jako fotografické letadlo. V 8:15, jak bylo plánováno, byla první atomová bomba známá jako „Little Boy“, naplněna 60 kilogramy uranu 235, shozena z letadla a 57 sekund padala k předurčenému místu exploze ve výšce asi 600 metrů nad městem. Výbuch je možné přirovnat k asi 13 kilotunám TNT (54 TJ). Celkem byla zničena oblast v okruhu 11 km2. ukázka z dokumentárního filmu Hiroshima (YouTube.com)

Kolem 80 000 lidí neboli 30% populace Hirošimy, bylo zabito okamžitě, dalších 70 000 podlehlo svým zraněním v několika příštích dnech. Během následujících měsíců vzrostl počet úmrtí na popáleniny a nemoc z ozáření způsobenou radiací. Většinou se jednalo o civilisty. Dodnes jsou zaznamenávány úmrtí v důsledku bombového útoku.

Vedou se rozsáhlé diskuze, o tom, zdá-li tak velký zásah byl nezbytně nutný. Vojenští odborníci, kteří se na této akci podíleli, popisují situaci s ledovým klidem. Samotný výbuch se prý podobal oslnivému záblesku, po němž následovala nárazová vlna. Co se týče účelu akce a jejích následků, se jejich názory shodují na jediném. „Bylo to nevyhnutelné a přispělo k záchraně životů dalších stovek tisíc lidí. Mise byla velmi snadná a účinná“ míní poručík Moriss Jeppson. Právě ten byl posledním „společníkem“ bomby.

Použití jaderných zbraní přispělo k významnému zkrácení druhé světové války, což můžeme jistě zařadit mezi hlavní pozitiva. Morální hledisko je již věc druhá. Naše generace by se měla především postarat o to, aby se historie již nikdy neopakovala.

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely

Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi obvinil čínské stíhací letouny, že během dvou oddělených incidentů nad mezinárodními vodami poblíž ostrova Okinawa namířily svůj střelecký (fire-control) radar na japonská letadla. Koizumi v neděli ráno na sociální síti X uvedl, že Tokio podalo „silný protest“ kvůli těmto dvěma incidentům a vzneslo „důrazný požadavek na opatření k zabránění opakování“ takových činů.

Více souvisejících

Japonsko hirošima Atomová bomba

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy