EU spoléhá na Turecko, na koho ale spoléhá Turecko? Západ to není, upozorňuje analýza

Kdo nahradí USA?

Analýza upozorňuje, že společně s tím, jak Spojené státy omezují svou aktivitu na Středním východě, nové mocnosti se budou snažit vstoupit na jejich místo. Nahradit se je podle ní bude snažit Turecko, Írán a aliance sunnitských států Perského zálivu pod vedením Saúdské Arábie.

Spojené státy se ale nehodlají stáhnout úplně – mají v úmyslu podporovat své místní partnery a zároveň se chtějí snažit udržet v regionu rovnováhu tím, že žádný stát nezíská nad ostatními převahu.

Tomu se ale ostatní mocnosti podle analýzy nepodřídí. „Írán již začal budovat svůj vliv upevňováním vztahů s převážně šiítskými státy, včetně Sýrie, Iráku a Libanonu. Teherán také využil vliv sna šiítské menšiny k oslabení svých sunnitských rivalů tím, že rozdmýchal protesty v šiitských komunitách v Bahrajnu a Saúdské Arábii."

Írán také v poslední době upevnil své vztahy se Spojenými státy, což zneklidnilo sunnitské arabské státy. Ty tak na oplátku posílily bezpečnostní a ekonomickou spolupráci například s Egyptem a Jordánskem.

Turecko hledá spojence

Proti rostoucímu vlivu Íránu je ale podle analýzy i Turecko, jehož vztahy se Spojenými státy po skončení studené války upadly.

„Ačkoliv je sunnitská arabská koalice rivalem Turecka, zároveň je v některých oblastech i logickým partnerem. Ankara už nyní s Rijádem spolupracuje v rámci syrské protiteroristické koalice a saúdské letouny své nálety v Sýrii startují z tureckých základen. Turecko navíc staví leteckou základnu v Kataru a snaží se posílit své vztahy i s ostatními státy zálivu," vysvětluje analýza.

Zároveň ale také upozorňuje, že se společné zájmy Turecka a skupiny států vedených Saúdskou Arábií, shodují pouze v širším slova smyslu. Bližší spolupráci by podle ní Turecko mohlo navázat s Izraelí.

Udobří se Turecko a Izrael?

Turecko-izraelské vztahy jsou přitom velmi složité. „Po tureckých volbách v roce 2007 a izraelské válce v Gaze v letech 2008-2009 začala Ankara na Středním východě více podporovat skupiny napojené na Muslimské bratrstvo. Tím se Turecko dostalo do přímého konfliktu s Izraelskými zájmy."

Ještě více se pak vzájemné vztahy zhoršily v roce 2010, kdy izraelské jednotky napadly loď Mavi Marmara plující pod tureckou vlajkou. Při incidentu zahynulo 10 Turků a veškerá vojenská i diplomatická spolupráce mezi oběma zeměmi byla přerušena.

To by se ale v dohledné budoucnosti podle analýzy mělo změnit. Poukazuje například na fakt, že v prosinci loňského roku začaly obě strany jednat o obnovení diplomatických styků, a přiblížil se i konec izraelské blokády Gazy, která je, jak analýza uvádí, „překážkou v normalizaci vztahů".

„Turecko trvá na tom, aby jeho humanitární pomoc mohla projít do Gazy; Izrael tvrdí, že by to ohrozilo jeho národní bezpečnost," vysvětluje analýza.

Pokud ale k napravení diplomatických vztahů dojde, mohlo by to znamenat obnovení starého spojenectví. Analýza na závěr dodává, že vzhledem k překrývajícím se zájmům je takové spojenectví eventuálně „nevyhnutelné".