Před pěti lety byl zabit Usáma bin Ládin, džihád proti Západu pokračuje

Jeho nástupce v čele Al-Káidy Ajmán Zavahrí poté prohlásil, že muslimská svatá válka (džihád) "smrtí velitele nebo vůdce nekončí". Podle něj byl bin Ládin čestný, velkorysý a dobrotivý člověk.

Radikální islamista, který vyhlásil v 90. letech "svatou válku" USA a Západu, vedl nejprve boj proti sovětské okupaci Afghánistánu, aby se posléze obrátil proti Západu. Usáma bin Ládin si pak vytyčil dva hlavní nepřítele - arabské a muslimské režimy, které vládnou na základě mylné interpretace islámu, a Západ ohrožující islámské hodnoty. Boj proti oběma měl být veden souběžně. Po zahájení válek v Afghánistánu a Iráku se začala Al-Káida získávat nováčky nejenom na náboženské, ale i národní ideologii, a to v zemích okupovaných západními vojsky. Bin Ládin tak mohl založit odnože v mnoha muslimských zemích a opřít se o místní radikální skupiny, jejichž hlavním cílem byl hlavně boj proti vlastním vládám.

Usáma bin Ládin se narodil 10. března 1957 v Rijádu jako 17. z 55 dětí v bohaté rodině stavebního magnáta Muhammada bin Ládina, který pocházel z Jemenu. Na univerzitě v Džiddě studoval ekonomii a management a patřil k pilným studentům; později začal podnikat. Na univerzitě se poprvé setkal s učením radikálních islamistů, což vyústilo v jeho odchod do Afghánistánu po sovětské invazi v roce 1979. Zde organizoval dobrovolníky, zakládal výcvikové tábory a v boji proti sovětské okupaci země spolupracoval i s americkou CIA.

Již v roce 1988 založil síť Al-Káida (Základna), kterou vedl a které poskytoval finance na zbraně a komunikační techniku. Původně malá skupina se začala rychle rozrůstat v polovině 90. let údajně na popud jedné Usámovy myšlenky: když se globalizuje svět, musí se globalizovat i teroristické hnutí. Vůdcem sítě nebyl ale Usáma sám, řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím a dalšími veliteli.

Po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a vypuknutí první války v Perském zálivu v roce 1991 se Usáma obrátil proti USA a vyhlásil "svatou válku" (džihád) Spojeným státům, Západu a "sionisticko-křižácké alianci". Od roku 1991 měl zakázán pobyt v Saúdské Arábii (byl zbaven saúdskoarabského občanství), do roku 1996 žil v Súdánu, pak se vrátil do Afghánistánu (pod ochranu tehdejšího vládnoucího hnutí Taliban).

Spolu se 150 radikálními duchovními vytvořil v únoru 1998 Světovou islámskou frontu džihádu proti Židům a křižákům a vyhlásil fatvu proti Američanům: "Zabíjení Američanů a jejich civilních a vojenských spojenců je náboženskou povinností pro každého muslima, ať jsou v jakékoli zemi, až do doby, než bude od těchto skupin osvobozena (jeruzalémská) mešita Al-Aksá a než jejich armády opustí muslimskou půdu."

Kromě útoků ze září 2001 v USA byl Usáma spojován i s útoky proti americkým základnám v Saúdské Arábii, s útokem v egyptském Luxoru v listopadu 1997 (58 mrtvých), pumovými útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 (224 mrtvých), atentátem na americký torpédoborec USS Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 (17 mrtvých), atentátem na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002 (202 mrtvých) či se sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004 (191 mrtvých).

Podle dostupných údajů se majetek Usámy odhadoval na nejméně 270 milionů dolarů, i když jej v roce 1994 jeho miliardářská rodina prý vydědila. Velkou část jmění získal Usáma údajně obchodem s drogami.

Usáma bin Muhammad bin Avad bin Ládin, jenž proslul výroky jako "Řešením je džihád a svištění kulek" či "Našim cílem je každý americký muž. Vyzýváme muslimy, aby využili majetek k džihádu a pro hnutí odhodlaná zabíjet Židy a křižáky", měl údajně čtyři až pět manželek a na 20 dětí. Poprvé se oženil již v 17 letech se svou sestřenicí ze Sýrie, popáté se údajně oženil koncem července 2000 s jemenskou dívkou v Afghánistánu.