Jedli jsme hady krysy a červy. Vstávali jsme v pět, bili nás a mučili. Ani dnes nejsou pracovní tábory minulostí, upozorňují vězni

Bývalí zajatci vězněni severokorejským režimem se zúčastnili diskuze organizované skupinami bojujícími za lidská práva s cílem zvýšit povědomí o nelidských podmínkách ve věznicích KLDR. Na akci pořádané John Hopkins University v Baltimore bývalí vězni popisovali, co vše museli snášet.

Jedním z řečníků byl King Chol-Hwan, muž, který uprchl ze Severní Koreje v roce 1992 poté, co strávil deset let v koncentračním táboře Jodok, kde byl vězněn jako dítě i se svou rodinou. Bývalý vězeň, který se po útěku stal aktivistou, promluvil o hrozných podmínkách uvnitř tábora, kde jsou podle odhadů i dnes v zajetí drženy tisíce lidí, kteří pracují až do doby, než zemřou.

Chol-Hwan popsal, jak on a jeho rodina přežívali jen díky pojídání škůdců, zatímco byli nuceni vykonávat otrockou práci. Zároveň však jeho rodina prý budovala podzemní tunely „Každodenní život v pracovních táborech je velmi světský. Vstáváme v 5 hodin a musíme pracovat až do západu slunce. Pak jsme dostávali lekce o Kim Ir-senovi a Čučche. Byli jsme nuceni sledovat veřejné popravy," vzpomínal Severokorejec.

„Byli jsme fyzicky zneužíváni – biti a mučeni. Myslím, že je to jen jiná forma Osvětimi. Tyto pracovní tábory jsou obdobné těm nacistickým, vláda zneužívající lidi potřebuje takové prvky, jako jsou nacistické koncentrační tábory. Oni prostě mají různé způsoby zabíjení lidí," cituje slova někdejšího vězně server Express.

Chol-Hwan také řekl uprchlíci z takových táborů obvykle dostanou pryč s pomocí jihokorejské vlády nebo misionářů. „Misionáři přišli a modlili se za nás. Nebesa mi pomohla a já byl schopen nastoupit na loď, která mě vzala z Číny do Jižní Koreje."

V roce 2014 komise Organizace spojených národů, která se zabývala stavem lidských práv v Severní Koreji (COI), zveřejnila shrnující zprávu, která hovořila o „nevyslovitelných krutostech", které jsou v Severní Koreji páchány.

Režim v Pchjongjangu je podle tohoto dokumentu zodpovědný za „úmyslné hladovění, nucené práce, popravy, mučení, znásilňování a odpírání reprodukčních práv či nucené potraty a vraždy novorozeňat." Právě na tyto problémy se asi desítka organizací značila akcí upozornit.