Americký šéf diplomacie se nebojí konfliktu s Čínou. A Čína má strach

Trumpova administrativa provokuje Čínu dvoudobě, zvláště v otázce politiky jedné Číny. Poslední „urážka“ jejího majestátu a suverenity vzbudila v čínských médií nebývalý hněv – a strach. „ Pokud bude Trumpův diplomatický tým utvářet budoucí čínsko-americké vztahy jako je tomu teď, obě stany by se měly lépe připravit na vojenský střet, " řekl jeden z redaktorů čínskou vládou podporovaných novin Global Times.

Tillerson přirovnal dominantní působení Číny v Jihočínském moři k aktivitě Ruska na Krymu. „ Budeme muset poslat jasný signál Číně. Zaprvé, že budování ostrovů přestane. A za druhé, že váš přístup na tyto ostrovy taktéž nebude dovolen,“ řekl. Tillerson neřekl přesně, jak chce omezení přístupu Číny dosáhnout, ale jeho výroky naznačují možnost blokády, což podle serveru Vox je obecně považováno za akt války. A, dodává Vox, čínská média to tak obecně vnímají.

„Neplánuje-li USA vést rozsáhlou válku v Jihočínském moři, jakékoli jiné postupy zabránit Číně k přístupu na ostrovy budou pošetilé,“ stojí v úvodníku Global Times. „ Tillerson by si měl raději osvěžit znalosti strategií jaderných sil, jestliže chce přinutit velkou jadernou mocnost se stáhnout z jejího vlastního území.“ Vox upozorňuje, že i když „jestřábí chvástání“ tohoto média nemusí nutně reflektovat oficiální politiku Číny, stále se jedná o noviny, keré jsou schvalovány státem. Čína nicméně oficiálně pouze diplomaticky uvedla, že Čína má právo „provádět veškeré zákonné aktivity v rámci své vlastní svrchované zóny."

 Washtingon slíbil pokračovat v podpoře svého námořnictva operujícího Jihočínském moři. V praxi však USA nepodnikla kroky k omezení agresivnímu záboru půdy v Jihočínském moři Pekingem a nepomohla ani prosadit nedávný výnos mezinárodního tribunálu, že tamní čínské územní nároky jsou nezákonné. Pokud by ale Amerika začala s námořní blokádou, mohla by Čína se jí přinejmenším snažit vzdorovat za použití omezené síly, pokud by se cítila skutečně ohrožena a chtěla by vyslat signál, tvrdí Jessica Chen Weiss, odbornice na čínské zahraniční vztahy. Bezpečnostní analytik Andor Šándor připomíná, že takové spory se ohledně této oblasti objevovaly vždy a budou se objevovat. „Řekl bych, že je to taková dělostřelecká příprava na obou stranách. Je to testování odhodlání. Ale že bychom měli mít eminentní obavu z jaderné války mezi Čínou a Spojenými státy, to je podle mě předčasné,“ řekl pro EuroZprávy.cz.

Jihočínské moře má obrovský význam. Prochází jím více než třetina celosvětové námořní dopravy a obsahuje zásoby ropy ve výši 7 miliónů barelů. Tato lákavá cena nepřitahuje jen Čínu, nicméně její agresivně prosazované nároky na tuto oblast odrazují většinu dalších aktérů. Jedním z mála, kdo se troufale pokusil urvat si z bohatých zásob pro sebe, byla ropná společnost ExxonMobil – a to, poukazuje Vox, když jejím generálním ředitelem byl Tillerson. Za jeho působení se pokusil ExxonMobil prozkoumat vody u vietnamského pobřeží, které si nárokuje Čína. Z tohoto nakonec sešlo díky intervenci Pekingu. Nicméně, dodává Vox, to ukazuje na ochotu Tillersona jít do rizika a střetnout se s Čínou.

Ze strany Číny se však nedá čekat, že by USA nějakým způsobem ustoupila v otázce této oblasti. Důvodem není pouze zahraniční reputace, ale též domácí situace. Dokonce pravidelné hlídkování amerického námořnictva v této oblasti vyvolává v Číně kritiku, že Peking nehájí dostatečně její zájmy, říká Weiss. V případě blokády by tato kritika mohla přejít v k větší nespokojenosti až nepokojům v Číně. Díky těmto obavám nebude Peking se ostýchat zaútočit tak tvrdě, jak bude moct, pokud se bude cítit ohrožena USA.