Mučení a pojídání psů? V Číně se schyluje k občanské válce, varuje profesor

Proti západnímu kulturnímu imperialismu

Událost odsuzují lidé po celém světě a volají po zákazu obchodu s psím masem v Číně, konstatuje Li. Dodává, že i v zemi, kde je na psy stále častěji pohlíženo jako na mazlíčky než jako na jídlo, odpor vůči festivalu roste.

Kritika má dopad na představitele Jü-linu, kteří přijali opatření s cílem alespoň snížit kontroverzi, poukazuje profesor. Připomíná, že od roku 2013 úřady pořádají uzavřená setkání, na nichž prodejcům radí, aby se vyvarovali zabíjení na veřejnosti, v roce 2014 odstranily slovo pes z obchodního názvu a v minulých dvou letech nabádaly obchodníky a prodejce, aby se nepouštěli do konfliktů s aktivisty mířícími do města.

"Tento rok byly signály, že místní úřady chtějí festival zakázat," pokračuje odborník. Uvádí, že začátkem května vládní představitelé údajně obchodníkům "doporučili", aby během festivalu přestali psí maso prodávat, přičemž tento příkaz, proti němuž se však prodejci postavili, překvapil aktivisty, kteří ho vnímali jako krok správným směrem. Zákaz prodeje se však v důsledku protestů obchodníků změnil na "podmíněný prodej", píše Li. Dodává, že daný zvrat znamenal velké zklamání a situace naznačuje, že úřadu v Jü-linu se snaží najít střední cestu mezi střetem zájmů.

Otázka podle odborníka zní, proč místní úřady festival veřejně neodsoudí a nezakážou. "Zaprvé, konzumace psího masa není nelegální," vysvětluje Li. Konstatuje, že když k takové konzumaci dochází jinde v Číně, Jü-lin se proti ní stěží postaví. Zadruhé, postavení tohoto byznysu mimo zákon by od úřadů vyžadovalo hledat jinou práci pro obchodníky a jelikož existuje ohromný přebytek zemědělské pracovní síly, vždy se najdou lidé ochotní obchodovat se psy, uvádí profesor. Třetí důvod pak spatřuje v tom, že je levnější zůstat pasivní a doufat, že odvětví odumře samo, namísto urychlování jeho konce.    

Zásah proti festivalu by také mohl vystavit úřady v Jü-linu nacionalistickým obviněním, že se sklánějí před západním kulturním imperialismem, zdůrazňuje expert. Vysvětluje, že festival ale pomohl posílit západní stereotypy o Číně a Číňanech a mnoho těch, kdo masakry psů v Jü-linu odmítají, vidí zemi jako nelítostnou a její obyvatele coby kulturní nositele nelidské krutosti. Nevěří, že soucit kdysi býval oficiální politikou čínské dynastické éry, zahrnoval vegetariánství a propouštění chovaných zvířat z milosti, uvádí Li. Dodává, že dávní čínští učenci tyto akce používali k ilustraci toho, jak může fungovat soucit.

"V čínský minulosti bylo psí maso považováno za nechutné. Když prodejci psího masa v Jü-linu začali svůj festival, aktivisté z Číny byli první, kdo protestoval," zdůrazňuje odborník s tím, že v čele táto kampaně stála čínská mládež a vzdělané městské vrstvy.

Občanská válka    

Značná krutost celého byznysu je podle profesora nepopiratelná. Psi jsou totiž kradeni, což způsobuje emocionální bolest jim samotným i okradeným rodinám, následně jsou dlouhé dny nacpáni v drátěných klecích na cestě, bez jídla a vody, poté často utrpí zranění, když je s klecemi házeno o zem při vykládání, shrnuje expert. Připomíná, že porážka probíhá před jinými živými psy, kteří mnohdy pojdou jen z přihlížení takové brutalitě.

Je rozšířeným tvrzením, že mučení má zajistit lépe chutnající maso, ale expertův výzkum zjistil, že mučení zvířat nebylo součástí byznysu vždy. "Nemáme čas mučit každého psa, jelikož jich musíme zabít mnoho, ještě než přijedou časní ranní zákazníci," cituje Li výpověď jednoho z prodejců z roku 2015. Doplňuje, že prodejci nejsou ve skutečnosti žádná monstra od narození, ale pouze otupělí, nevzdělaní a nešikovní jedinci, kteří tuto práci dělají, aby se uživili, nikoliv pro potěšení z mučení zvířat.

Čína kvůli psům v občanské válce, nadsazuje odborník. Konstatuje, že rychlá urbanizace mění hodnoty  Číňanů jako nikdy dříve a rozpad tradičních rodinných struktur, nástup populace jedináčků a stoupající počet osamocených seniorů činí ve městech z mazlíčků náhradní zdroj potěšení. Psi jsou vnímáni jako společníci, nikoliv jídlo, avšak pro obchodníky, prodejce a jejich zákazníky - většinou lidi vesnického původu - je odpor vůči konzumaci psího masa a festivalu útokem na důstojnost venkovanů a jejich životní styl, tvrdí Li.

Čínské obyvatelstvo nyní žije z 56% ve městech a tento trend bude neustále posilovat, tudíž venkovské hodnoty budou marginalizovány a poptávka po psím mase jednou skončí, myslí si profesor. Uzavírá tím, že zvládnutí této "občanské války" způsobem, který nenaruší sociální stabilitu v době aktuální rychlé transformace společnosti je těžkým úkolem pro čínskou vládu.