Situace je horší, než se myslelo. Vedra hrozící v Asii budou k nevydržení

Nejohroženějším regionem na planetě je kromě Východní Asie také oblast Perského zálivu. Pokud se nepřijmou žádná opatření k omezení dopadů klimatické změny, tamní státy a společnosti se postupně rozloží. Důvodem bude zejména zastavení zemědělské produkce v důsledku vysokých teplot a vlhkosti.

Nová studie vědeckého časopisu Science Advances varuje před dopady klimatické změny v Jižní Asii. Pokud světové společenství nepřijme žádné význačné opatření v boji s klimatickou změnou, teploty v jedné z nejhustěji osídlených částí planety stoupnou na takovou úroveň, která by pro lidstvo byla neobyvatelná.

Podle výzkumu vědců dojde v roce 2100 k takové situace, kdy celá čtyři procenta obyvatel Jižní Asie kvůli nadměrným teplotám a vlhkosti nebudou moci v dané části světa přežít. Pro 75 procent obyvatel budou nové podmínky velmi nebezpečné, i když ne takové, aby v nich nemohli přežít.

Nekontrolovatelný růst teploty bude mít za následek nárůst onemocnění a zdravotních komplikací, které vznikají z nadměrně vysokých teplot. Dopadem takového stavu bude také to, že dělníci a pracovníci nebudou moci vykonávat v tak ztížených klimatických podmínkách svou práci a ekonomika regionu i zemědělská produkce poklesne na kritickou mez.

„S narušením zemědělské produkce nebude vlna vedra to, co zabije lidi,“ říká autor studie Elfatih Eltahir, který působí jako profesor na Institutu Technologie v Massachusetts. „Produkce půjde dolů a potenciálně každý tak bude trpět,“ míní.

V současnosti trápí nadměrně vysoké teploty oblast Indie, Pákistánu a Bangladéše neblaze ovlivňují asi 15 procent obyvatelstva. V roce 2015 dokonce na následky extrémních vln veder zemřelo v téže oblasti 2 500 lidí. Scénář, ke kterému se schyluje, nicméně nemusí být nevyhnutelným. Státy musí dodržet závazky, které vyplývají z Pařížské klimatické dohody. V ní se zavazují, že přijmou opatření, která povedou k tomu, že teplota do roku 2100 nestoupne o víc než 2 stupně Celsia. K tomu by mělo vést zejména snížení produkce skleníkových plynů a emisí.

I když je Jižní Asie jedním z nejohroženějších regionů na planetě, ještě hůře na tom jsou státy v oblasti Perského zálivu, kde hrozí kolaps struktury tamních společností. Profesor Eltahir v roce 2015 ve své studii předpokládal, že podobné neobyvatelné teploty zasáhnou státy tohoto regionu také to do roku 2100.

 „Vybudovali jsme celou infrastrukturu regionu  pro podmínky určitých teplot, pokud teploty opravdu stoupnou, nemáme materiální kapacity na to se s tím vypořádat,“ sdělil pro deník Time Matthew Huber z Syracuse University.

Související

Češi se nechávají testovat na covid-19

S teplotami roste i jejich dopad na lidské zdraví. Lékaři už se potýkají s problémy

Dlouhodobý nárůst průměrné teploty na Zemi může mít pro miliony lidí tragický dopad. V důsledku selhání termoregulace může nastat nebezpečí přehřátí či selhání organismu. Nejvíce ohrožení jsou farmáři z rozvojových zemí nebo stavební dělníci a lidé z továren, ale v současné době se riziko přehřátí týká i zaměstnanců nemocnic, kteří kvůli covid-19 musí nosit ochranné obleky.
Počasí

Oteplování se projevuje i v peněženkách Čechů, každý rok zaplatíme miliardy

Lidé budou muset ze svých kapes vytáhnout miliardy korun. To jsou částky, které naši republiku každoročně stojí vlny veder. Oteplování Země totiž nemá dopady jen na klimatické změny a zemědělství, ale přeneseně i na ekonomiku jako takovou. Kvůli suchu navíc v blízké budoucnosti hrozí, že se v Česku přestane dařit některým plodinám, a může dojít například ke zdražení piva nebo některých potravin. Porostou rovněž ceny za zdravotní péči a za energie.

Více souvisejících

oteplování globální oteplování Počasí věda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy