Situace je horší, než se myslelo. Vedra hrozící v Asii budou k nevydržení

Nejohroženějším regionem na planetě je kromě Východní Asie také oblast Perského zálivu. Pokud se nepřijmou žádná opatření k omezení dopadů klimatické změny, tamní státy a společnosti se postupně rozloží. Důvodem bude zejména zastavení zemědělské produkce v důsledku vysokých teplot a vlhkosti.

Nová studie vědeckého časopisu Science Advances varuje před dopady klimatické změny v Jižní Asii. Pokud světové společenství nepřijme žádné význačné opatření v boji s klimatickou změnou, teploty v jedné z nejhustěji osídlených částí planety stoupnou na takovou úroveň, která by pro lidstvo byla neobyvatelná.

Podle výzkumu vědců dojde v roce 2100 k takové situace, kdy celá čtyři procenta obyvatel Jižní Asie kvůli nadměrným teplotám a vlhkosti nebudou moci v dané části světa přežít. Pro 75 procent obyvatel budou nové podmínky velmi nebezpečné, i když ne takové, aby v nich nemohli přežít.

Nekontrolovatelný růst teploty bude mít za následek nárůst onemocnění a zdravotních komplikací, které vznikají z nadměrně vysokých teplot. Dopadem takového stavu bude také to, že dělníci a pracovníci nebudou moci vykonávat v tak ztížených klimatických podmínkách svou práci a ekonomika regionu i zemědělská produkce poklesne na kritickou mez.

„S narušením zemědělské produkce nebude vlna vedra to, co zabije lidi,“ říká autor studie Elfatih Eltahir, který působí jako profesor na Institutu Technologie v Massachusetts. „Produkce půjde dolů a potenciálně každý tak bude trpět,“ míní.

V současnosti trápí nadměrně vysoké teploty oblast Indie, Pákistánu a Bangladéše neblaze ovlivňují asi 15 procent obyvatelstva. V roce 2015 dokonce na následky extrémních vln veder zemřelo v téže oblasti 2 500 lidí. Scénář, ke kterému se schyluje, nicméně nemusí být nevyhnutelným. Státy musí dodržet závazky, které vyplývají z Pařížské klimatické dohody. V ní se zavazují, že přijmou opatření, která povedou k tomu, že teplota do roku 2100 nestoupne o víc než 2 stupně Celsia. K tomu by mělo vést zejména snížení produkce skleníkových plynů a emisí.

I když je Jižní Asie jedním z nejohroženějších regionů na planetě, ještě hůře na tom jsou státy v oblasti Perského zálivu, kde hrozí kolaps struktury tamních společností. Profesor Eltahir v roce 2015 ve své studii předpokládal, že podobné neobyvatelné teploty zasáhnou státy tohoto regionu také to do roku 2100.

 „Vybudovali jsme celou infrastrukturu regionu  pro podmínky určitých teplot, pokud teploty opravdu stoupnou, nemáme materiální kapacity na to se s tím vypořádat,“ sdělil pro deník Time Matthew Huber z Syracuse University.

Související

Češi se nechávají testovat na covid-19

S teplotami roste i jejich dopad na lidské zdraví. Lékaři už se potýkají s problémy

Dlouhodobý nárůst průměrné teploty na Zemi může mít pro miliony lidí tragický dopad. V důsledku selhání termoregulace může nastat nebezpečí přehřátí či selhání organismu. Nejvíce ohrožení jsou farmáři z rozvojových zemí nebo stavební dělníci a lidé z továren, ale v současné době se riziko přehřátí týká i zaměstnanců nemocnic, kteří kvůli covid-19 musí nosit ochranné obleky.
Počasí

Oteplování se projevuje i v peněženkách Čechů, každý rok zaplatíme miliardy

Lidé budou muset ze svých kapes vytáhnout miliardy korun. To jsou částky, které naši republiku každoročně stojí vlny veder. Oteplování Země totiž nemá dopady jen na klimatické změny a zemědělství, ale přeneseně i na ekonomiku jako takovou. Kvůli suchu navíc v blízké budoucnosti hrozí, že se v Česku přestane dařit některým plodinám, a může dojít například ke zdražení piva nebo některých potravin. Porostou rovněž ceny za zdravotní péči a za energie.

Více souvisejících

oteplování globální oteplování Počasí věda

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy