Mezi Čínou a Indií to vře. Kdo byl vítěz v případném vojenském konfliktu?

Jádrem současného – zatím nevojenského – konfliktu mezi Čínou a Indií je disputace ohledně Bhútánské plošiny Doka. Čína si na ní dělá nárok, stejně jako spojenec Indie Bhútán. Když se Čína pokoušela začít zde stavět silnice, Indie ji zastavila. Výsledkem jsou stovky vojáků v obou stran v oblasti, kteří nervózně čekají, co udělá ten druhý. Jejich političtí nadřízení se zatím předhánějí v tom, kdo účinněji dovede ukrýt do diplomatických slov hrozbu války a dominantního vítězství jeho země.

Kdo tahá za silnější provaz

Web ValueWalk v tomto ohledu nemá pro Indii dobrou zprávu. Na několika bodech vysvětluje, proč Indie potencionální válku prohraje. Zaprvé, indická armáda není na válku připravená. Ve zprávě o stavu indické armády předložené parlamentu indickým kontrolorem a generálním auditorem (CAG) se píše, že indická armáda trpí dramatickým nedostatkem potřebné munice, nepřipraveností na intenzivní boje, rušivým nedostatekem základních zdrojů a nedostatečným výcvikem indických vojáků.

Zpráva CAG, která byla otištěna v Hindustian Times, odhaluje, že 80% indické munice v září 2016 bylo pod úrovní potřebné k boji proti armádě cizí země v intenzivních bojích. Statistika se v roce 2017 výrazně nezlepšila, uvádí zpráva. Vedle významného nedostatku základních zdrojů zpráva také poukazuje na 77% až 88% deficit zdrojů potřebných pro vojenský výcvik. Indie tak není připravená bojovat nejenom s Čínou, ale ani s jejím dlouholetým rivalem a nynějším spojencem Číny, Pákistánem.

Naopak Čína do armády značně investuje. Čínské roční výdaje na obranu dalece překračují ty indické - 216 miliard dolarů vs. 56 miliard dolarů. Svou vojenskou nadřazenost se Čína neostýchá dávat ostentativně najevo. Minulý měsíc čínské válečné lodě prováděly vojenské cvičení s ruským námořnictvem v Baltském moři. Začátkem tohoto měsíce Čína otevřela svou první zámořskou vojenskou základnu v africkém státě Džibutsko, přičemž se spekuluje, že další vojenská základna, kterou otevře, bude na půdě Pákistánu – což by Indii na klidu rozhodně nepřidalo.

Čína taktéž ukázala svojí vojenskou moc na nedávné vojenské přehlídce ku příležitosti oslav 90. výročí Lidové osvobozenecké armády. 12 000 čínských vojáků nejpočetnější armády světa pochodovalo v řadě. Čína kromě lidského materiálu ukázala i ten technický – asi 600 kusů vojenského vybavení a více než 100 vylepšených letadel, z nichž polovina nikdy nebyla veřejně předvedena. Přehlídka měla zřetelně politický kontext – ukázat Indii sílu, s kterou v případě neposlušnosti musí počítat.

Kde a jak by probíhal boj

Podle magazínu Foreign Policy by se nejpravděpodobněji rozhořel válečný konflikt mezi oběma zeměmi na moři. Jelikož obě země odděluje velmi členitý terén, ve kterém se vojska jen těžko budou pohybovat, nelze o této domněnce příliš pohybovat, zvláště, že obě mocnosti dlouhodobě zápasí o co největší podíl Jihočínského moře a přilehlého pobřeží.

I zde je Indie dalece přečíslena svým protivníkem. Zatímco Čína bude mít v roce 2020 asi 73 útočných ponorek, indické námořnictvo bude ve stejném roce provozovat asi 17 takových plavidel. Čína též by měla do té doby rozšířit své síly o 30 torpédoborců s řízenými střelami (DDG), zatímco Indie jich bude mít jen asi 8. Z lehkých sil by měla Čína mít směs 92 fregat a korvet, zatímco Indie jen 32.

Přesto se Foreign Policy domnívá, že samotné čísla nezaručují vítězství toho většího protivníka. Zaprvé, ve válkách je velmi důležitý lidský faktor. I síla, která je na papíře mnohem slabší, může nad svým silnějším bojovníkem zvítězit kombinací chytré taktiky, elánu a zkušenějšího námořnictva. Indie se zatím zdá mít minimálně onu poslední výhodu, ačkoliv ji Čína rychle dohání.

Zatímco lidský faktor zůstává spíše neznámou veličinou, Indie má geografickou výhodu. Subkontinent vyčnívá do Indického oceánu, sousedí s potenciálními bojišti v Bengálském zálivu a Arabském moři. Jeho zeměpisné uspořádání zesiluje výhody vnitřních linií. Zatímco Čína bude muset postoupit dlouhé cesty širokým a sporným územím, Indie jednoduše využije vnitřní, krátké a přímé cesty. Ze vzdálenosti prosperuje obránce, zatímco útočníka oslabuje.

Kromě toho Dillí vládne nad ostrovními řetězci Andamany a Nikobary, který leží v Indickém oceánu na jižním konci Bengálského zálivu. Vhodně opevněný raketami, letadly a loděmi, řetězec ostrova by představoval překážku pro čínské námořní síly na východě a západě. Čína si nemůže dovolit vyslat veškeré loďstvo proti Indii, protože tak by se odkryla svým dalším nepřátelům -  Japonsku, Jižní Koreji a USA. Pokud by Indie dokázala čínské síly rozdělit – a geografická poloha jí k tomu napomáhá – mohla by lépe ustát čínský tlak. Nelze proto jednoznačně sázet na vítězství ani jedné země.

Tajná zbraň Číny?

Podle čínských, státem řízených novin Global Times Indie nemá šanci vyhrát, protože se nachází ve stavu slábnoucí, pomalé ekonomiky. I kdyby se jí povedlo jí načas stimulovat, stále nemá šanci, protože je nestabilní. Indické noviny Firstpost úder ihned vrátily. Čínská dluhová ekonomika je podle nich časovaná bomba. Podle zprávy agentury Bloomberg Čína vynakládá téměř třetinu svého HDP jen na spravování dluhu. Radhika Raoová, ekonomka z Singapurské DBS Bank, uvedla, že celkový dluh Číny se v prvním čtvrtletí dotkl 295 procent HDP, zatímco Indie dosáhla 132 procent.

V jiném článku nicméně Firstpost poukazují na jistou rovinu ekonomického boje, který by Čína mohla využít. Indické domácnosti v mnohém spoléhají na zboží vyrobené v Číně a zřejmě na něj bude spoléhat dál i během války. Čína může využít záplavy svého zboží k tomu, aby Indům předala zboží připravené pro špionáž. Indická vláda by měla dávat velký pozor, odkud své materiály nakupuje, aby nebyla nepříjemně překvapena, kreslí Firstpost černý obrázek. Díky své dominaci na poli výroby zboží by Čína mohla vyhrát válku, aniž by potřebovala vůbec vystřelit.