Co když Kim zaútočí? Vše, co potřebujete vědět o potenciální válce

Pchjongjang - Napětí mezi Severní Koreou a USA bylo velkým tématem letošního léta a zdá se, že vyostřené vztahy mezi vůdcem KLDR Kim Čong-unem a americkým prezidentem Trumpem neochladnou ani se začátkem podzimu. Přečtěte si velké shrnutí toho, co se vlastně děje, a jak by vypadal případný konflikt.

Severní Korea v neděli otestovala vodíkovou bombu a opět zvedla napětí a strach z toho, že se Pchjongjang blíží k vyrobení jaderné zbraně, která by mohla mimo jiné zasáhnout třeba i Spojené státy. Nejsilnější zbraň, kterou KLDR zatím otestovala, má odhadovanou sílu mezi 50 a 120 kilotunami. V porovnání bomba, která v roce 1945 dopadla na Hirošimu a instantně zabila 80 000, měla pouhých 15 kilotun. Tady jsou nejdůležitější otázky a odpovědi ohledně možného konfliktu.

Proč otestovala Severni Korea nukleární bombu?

Jaderná zbraň je mechanismus, kterým si isolovaný diktátorský režim bez přátel a jiného vlivu může s jistotou zařídit přežití. Mnoho expertů věří, že Severní Korea by nikdy nepoužila jadernou zbraň jako první. Kim Čong-Un staví vysoko na žebříček priorit zachování své rodinné dynastie a režimu. Ví, že použití jaderné zbraně by zahájilo konflikt, který jeho země nemůže vyhrát.

Mladý vůdce však zároveň touží po mezinárodním uznání. A jaderný arzenál je jednou z jistých cest k rozdělení globální komunity a upoutání pozornosti. „Severokorejští vůdci ví, že mrtvoly peníze nepotřebují. A věří, že bez nukleárních zbraní, jako by byli mrtví,“ napsal pro CNN profesor na jihokorejské Kookmin University Andrei Lankov.

Půjde Amerika do války?

Americký ministr obrany James Mattis varoval, že přijde "masivní vojenská odpověď" na jakoukoliv vojenskou hrozbu KLDR proti Spojeným státům. Když v neděli ráno odcházel Donald Trump z kostela, někdo se ho zeptal, zda by byl schopen útoku na Severní Koreu. Prezident odpověděl: „Uvidíme.“

V pondělí spustila Jižní Korea přehlídku své vojenské síly a simulovala útok na severokorejská jaderná testovací místa. Soul také uvedl, že USA jsou připraveny ho vojensky podpořit. Ačkoliv však mají Američané mnohem větší palebnou sílu, experti věří, že jakýkoliv jejich útok ne KLDR by vystavil velkému nebezpečí její sousedy - Jižní Koreu a Japonsko. Riziko takové operace je proto nepředstavitelně vysoké.

Co se stane, pokud Kim zaútočí?

Pokud by Severní Korea zaútočila jako první - jako když minulý měsíc vyhrožovala útokem na vody kolem ostrova Guam - existuje hned několik linií obrany. Jednou z nich je protiraketový obranný systém THAAD, který má za úkol sestřelit rakety krátkého a středního doletu. Dále je tu systém Aegis, který funguje na lodích a dokáže zároveň sledovat a zachytit až 100 raket najednou.

Analytici přirovnávají tyto systémy ke kulce, která sestřelí jinou kulku. Teoreticky by měly být schopni sestřelit jakoukoliv raketu, aniž by musela detonovat jaderná nálož. Jediným rizikem by mohla být radiace.

Jaké další možnosti řešení máme, když ne válku?

V podstatě už jen dvě: sankce a nebo vyjednávání. Rada bezpečnosti OSN se snažila oslabit severokorejský jaderný program již déle, než 10 let. A jen s malým účinkem. Na krizovém setkání rady v New Yorku uvedl americký zástupce Nikki Haley, že severokorejský vůdce „si říká o válku“. Haley dále uvedl, že hlasování o odpovědi na jaderný test bude na pořadu dne příští týden.

Jenže ono už se není moc na co zaměřit. Jedním z posledním možných cílů sankcí by mohla být surová ropa. A zatímco při kampani Trump sliboval, že si s Kimem popovídá (podle svých slov nad dobrým burgerem), v úřadu zatím hovoří spíše tvrdě. Na sociální síti Twitter zřejmě možnost vyjednávání vyloučil slovy „povídání není řešením“.

Někteří analytikové tvrdí, že Američané by měli ustoupit od svého požadavku na zahájení vyjednávání - totiž že by se KLDR měla kompletně vzdát jaderného programu. Prý by v současnosti bylo diplomatičtějším řešením situaci "zmrazit". Tedy sednout si k vyjednávacímu stolu pod podmínkou, že ačkoliv si Pchjongjang zbraně nechá, přestane vyrábět a testovat nové.

„Je to výběr mezi špatnou a ještě horší variantou. Jenže všechny ostatní varianty kromě zmražení jsou vážně horší,“ upozornil Lankov.

Kdo by mohl pomoci?

Trump opakovaně podněcoval Čínu, aby si dala do pořádku svého "zlobivého souseda", ale mnoho analytiků nesdílí jeho optimismus, že by Číňané mohli, měli nebo chtěli mít takový vliv na situaci. Ačkoliv Čína dlouhodobě podporuje sankce OSN proti KLDR, sama příliš aktivity proti Kimovo režimu nevyvíjí.

Čína opakovaně tvrdí, že pouze sankce nestačí. Společně s Ruskem přesvědčují Američany a Jihokorejce, že je na čase zastavit vojenská cvičení výměnou za zastavení severokorejského jaderného programu. Návrh, který Haley označil za "urážlivý".

The United States is considering, in addition to other options, stopping all trade with any country doing business with North Korea.

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 3. září 2017

Prezident Donald Trump také v neděli uvedl, že Amerika mimo jiné uvažuje zastavení obchodování s jakoukoliv zemí, která má obchodní vazby na Severní Koreu.

„Ačkoliv v to Washington doufá, Čína není schopná vyřešit problém jménem KLDR. Bez ohledu na to, jak často na tom bude Trump a jeho lidé trvat,“ uvedla pro profesorka a expertka na vládu z univerzity v Dartmouthu Jennifer Lind.

Související

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un USA (Spojené státy americké) Donald Trump Korejská válka

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

před 1 hodinou

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

před 2 hodinami

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

před 3 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

před 4 hodinami

Prezident Trump

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

před 4 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 5 hodinami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 7 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 16 hodinami

Aktualizováno před 16 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy