Co když Kim zaútočí? Vše, co potřebujete vědět o potenciální válce

Pchjongjang - Napětí mezi Severní Koreou a USA bylo velkým tématem letošního léta a zdá se, že vyostřené vztahy mezi vůdcem KLDR Kim Čong-unem a americkým prezidentem Trumpem neochladnou ani se začátkem podzimu. Přečtěte si velké shrnutí toho, co se vlastně děje, a jak by vypadal případný konflikt.

Severní Korea v neděli otestovala vodíkovou bombu a opět zvedla napětí a strach z toho, že se Pchjongjang blíží k vyrobení jaderné zbraně, která by mohla mimo jiné zasáhnout třeba i Spojené státy. Nejsilnější zbraň, kterou KLDR zatím otestovala, má odhadovanou sílu mezi 50 a 120 kilotunami. V porovnání bomba, která v roce 1945 dopadla na Hirošimu a instantně zabila 80 000, měla pouhých 15 kilotun. Tady jsou nejdůležitější otázky a odpovědi ohledně možného konfliktu.

Proč otestovala Severni Korea nukleární bombu?

Jaderná zbraň je mechanismus, kterým si isolovaný diktátorský režim bez přátel a jiného vlivu může s jistotou zařídit přežití. Mnoho expertů věří, že Severní Korea by nikdy nepoužila jadernou zbraň jako první. Kim Čong-Un staví vysoko na žebříček priorit zachování své rodinné dynastie a režimu. Ví, že použití jaderné zbraně by zahájilo konflikt, který jeho země nemůže vyhrát.

Mladý vůdce však zároveň touží po mezinárodním uznání. A jaderný arzenál je jednou z jistých cest k rozdělení globální komunity a upoutání pozornosti. „Severokorejští vůdci ví, že mrtvoly peníze nepotřebují. A věří, že bez nukleárních zbraní, jako by byli mrtví,“ napsal pro CNN profesor na jihokorejské Kookmin University Andrei Lankov.

Půjde Amerika do války?

Americký ministr obrany James Mattis varoval, že přijde "masivní vojenská odpověď" na jakoukoliv vojenskou hrozbu KLDR proti Spojeným státům. Když v neděli ráno odcházel Donald Trump z kostela, někdo se ho zeptal, zda by byl schopen útoku na Severní Koreu. Prezident odpověděl: „Uvidíme.“

V pondělí spustila Jižní Korea přehlídku své vojenské síly a simulovala útok na severokorejská jaderná testovací místa. Soul také uvedl, že USA jsou připraveny ho vojensky podpořit. Ačkoliv však mají Američané mnohem větší palebnou sílu, experti věří, že jakýkoliv jejich útok ne KLDR by vystavil velkému nebezpečí její sousedy - Jižní Koreu a Japonsko. Riziko takové operace je proto nepředstavitelně vysoké.

Co se stane, pokud Kim zaútočí?

Pokud by Severní Korea zaútočila jako první - jako když minulý měsíc vyhrožovala útokem na vody kolem ostrova Guam - existuje hned několik linií obrany. Jednou z nich je protiraketový obranný systém THAAD, který má za úkol sestřelit rakety krátkého a středního doletu. Dále je tu systém Aegis, který funguje na lodích a dokáže zároveň sledovat a zachytit až 100 raket najednou.

Analytici přirovnávají tyto systémy ke kulce, která sestřelí jinou kulku. Teoreticky by měly být schopni sestřelit jakoukoliv raketu, aniž by musela detonovat jaderná nálož. Jediným rizikem by mohla být radiace.

Jaké další možnosti řešení máme, když ne válku?

V podstatě už jen dvě: sankce a nebo vyjednávání. Rada bezpečnosti OSN se snažila oslabit severokorejský jaderný program již déle, než 10 let. A jen s malým účinkem. Na krizovém setkání rady v New Yorku uvedl americký zástupce Nikki Haley, že severokorejský vůdce „si říká o válku“. Haley dále uvedl, že hlasování o odpovědi na jaderný test bude na pořadu dne příští týden.

Jenže ono už se není moc na co zaměřit. Jedním z posledním možných cílů sankcí by mohla být surová ropa. A zatímco při kampani Trump sliboval, že si s Kimem popovídá (podle svých slov nad dobrým burgerem), v úřadu zatím hovoří spíše tvrdě. Na sociální síti Twitter zřejmě možnost vyjednávání vyloučil slovy „povídání není řešením“.

Někteří analytikové tvrdí, že Američané by měli ustoupit od svého požadavku na zahájení vyjednávání - totiž že by se KLDR měla kompletně vzdát jaderného programu. Prý by v současnosti bylo diplomatičtějším řešením situaci "zmrazit". Tedy sednout si k vyjednávacímu stolu pod podmínkou, že ačkoliv si Pchjongjang zbraně nechá, přestane vyrábět a testovat nové.

„Je to výběr mezi špatnou a ještě horší variantou. Jenže všechny ostatní varianty kromě zmražení jsou vážně horší,“ upozornil Lankov.

Kdo by mohl pomoci?

Trump opakovaně podněcoval Čínu, aby si dala do pořádku svého "zlobivého souseda", ale mnoho analytiků nesdílí jeho optimismus, že by Číňané mohli, měli nebo chtěli mít takový vliv na situaci. Ačkoliv Čína dlouhodobě podporuje sankce OSN proti KLDR, sama příliš aktivity proti Kimovo režimu nevyvíjí.

Čína opakovaně tvrdí, že pouze sankce nestačí. Společně s Ruskem přesvědčují Američany a Jihokorejce, že je na čase zastavit vojenská cvičení výměnou za zastavení severokorejského jaderného programu. Návrh, který Haley označil za "urážlivý".

The United States is considering, in addition to other options, stopping all trade with any country doing business with North Korea.

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 3. září 2017

Prezident Donald Trump také v neděli uvedl, že Amerika mimo jiné uvažuje zastavení obchodování s jakoukoliv zemí, která má obchodní vazby na Severní Koreu.

„Ačkoliv v to Washington doufá, Čína není schopná vyřešit problém jménem KLDR. Bez ohledu na to, jak často na tom bude Trump a jeho lidé trvat,“ uvedla pro profesorka a expertka na vládu z univerzity v Dartmouthu Jennifer Lind.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un USA (Spojené státy americké) Donald Trump Korejská válka

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy