Nová líheň džihádistů: Newyorský útočník z Uzbekistánu nebyl první ani poslední

V dubnu došlo v petrohradském metru k výbuchu, který zabil 10 lidí. Na svědomí ho měl mít extrémista z Kyrgyzstánu. Země není Rusům úplně neznámá, odtud pochází řada útočníků, kteří na ruském území řádí v několika posledních letech. Stejně tak v červenci došlo ve Stockholmu k útoku, při kterým použil terorista dodávku a připravil tak o život čtyři lidi. Extrémista byl identifikován jako uzbeckého původu.

V souvislosti s petrohradským útokem, který spáchal sebevražedný atentátník, ruská policie oznámila, že zatkla při následné razii dalších osm lidí, kteří se měli na plánování terorismu podílet. Všichni pocházeli ze zemí střední Asii, regionu, který má dlouholetou historii separatistických hnutí a nyní se o něm mluví jako o nové líhni teroristů.

Na rozdíl od newyorského útoku, ani ten z Petrohradu nebo Stockholmu nebyl pravděpodobně ve spojení se žádnou konkrétní teroristickou organizací, ačkoliv zde můžeme nalézt podobné znaky s atentátníky z Islámského státu. Faktem však zůstává, že mnoho džihádistů páchající terorismus v Evropě, tak činí ve jménu samozvaného chalifátu a rekruti pocházejí z oblasti střední Asie.

Podle odborníků z oblastí odešlo kolem 4000 lidí od roku 2014, jejich cílem byla Sýrie, kde se chtěli přidat mezi radikální islamisty. Ve svém projevu pro OSN v září 2015 Vladimir Putin vyslovil své obavy z toho, že mnoho jeho sousedů z regionu by mohlo nějakým způsobem, ať už přímo či nepřímo, spolupracovat s teroristy.

Velká část střední Asie kdysi bývala součástí Sovětského svazu, což éra, na kterou vzpomínají jako na období potlačování národního a náboženského cítění. "Po pádu Sovětského svazu, když komunismus padl, zde neexistovala žádná tradice, na kterou by se mohli obrátit, navíc byla ekonomická situace velmi špatná. Hlavně mladé muže to pak táhlo k extrémismu," řekla Anna Matleeva z válečných studií v Londýně.

V té době se zde vytvořilo mnoho hnutí, které dnes můžeme zařadit mezi teroristické organizace. Patří sem třeba Islámské hnutí pro Uzbekistán, Hizb ut-Tahrir nebo Islámské hnutí Východního Turkmenistánu. Znatelný byl tady i vliv Talibánu, al-Kájdy či Muslimského bratrstva. V posledních letech zde rekrutuje i Islámský stát.

Největší počet džihádistů v oblastí pochází z Uzbekistánu podobně jako úterní newyorský útočník. Islámské hnutí pro Uzbekistán se navíc už dlouhodobě snaží o svržení oficiální vlády a na jejich místě vyhlásili nový stát Turkistán, což není nic jiného, než chalifát podobný tomu, jak ho známe u Islámského státu.

Nejen sebevražedný atentátník v Petrohradě pochází z Kyrgyzstánu, stejný původ měl i jeden z teroristů, kteří nastražili v roce 2013 bombu u bostonského maratonu. V zemi nepůsobí žádné významné islámské hnutí, ale mnoho lidí chová sympatie k extrémistům. Mladí muži odsud často odcházejí bojovat za IS? al-Kájdu nebo Tálibán. V roce 2011 zde vznikla organizace nazvaná Islámské hnutí pro Kyrgyzstán, která však sama neprovádí útoky. Soustřeďuje se na pomoc lidem, kteří chtějí v zahraničí bojovat za teroristické organizace.

Nezáviděníhodnou pozici má i Tádžikistán, který je však ze všech stran obklopen muslimskými sousedy. Minulý rok dokonce Spojené státy své občany cestující do země varovali před tím, aby se nezdržovali míst, kde se shromažďuje hodně lidí, jelikož riziko terorismu je zde vysoké. Tádžikistán sice patří mezi země, která má převážnou část obyvatelstva muslimskou, v roce 2015 se však dostal k moci prezident Emomoli Rahmon, který se zasadil o zrušení stran islámských rivalů. Tento krok byl hojně kritizovaný muslimskou obcí.

Ačkoliv se jedná pouze o malou oblast, odborníci se domnívají, že je tady ideální živná půda pro vznik dalších extremistických skupin. Islámský stát sice ztrácí sílu a území v Sýrii a Iráku, nic mu však nebrání v tom, aby si svou novou základnu otevřel právě ve střední Asii. Už teď má sympatie spoustu místních obyvatel, kteří nevěří oficiální vládě, že by zemi mohla někdy dostat do lepší ekonomické situace.