Vraždění dětí a hromadné znásilňování? Hrozí další a horší zvěrstva, zní z USA

Ohromná míra lidského utrpení

Ve středu zase Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu drtivou většinou schválila rezoluci požadující ukončení útoků barmské armády a obnovení přísunu humanitární pomoci do Rakhinského státu, z něhož bylo od srpna vyhnáno více než 625 tisíc lidí, podotýká Washington Post. Doplňuje, že Kongres i Trumpova administrativa směřují k uvalení sankcí cílících mimo jiné na velení barmské armády a podniky, které ji zásobují.

"Stejně jedná Evropská unie," pokračuje prestižní server. Konstatuje, že s rohingskými uprchlíky se v Bangladéši setkal na začátku prosince i papež František poté, co navštívil Barmu, a vystoupil proti "ohromné míře lidského utrpení".

Naneštěstí není moc důkazů, že nátlak na barmské generály ba dokonce civilní vládu v čele s kdysi uznávanou nositelkou Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij přináší efekt, obává se americký deník. Uvádí, že podle všeho je barmská společnost mimořádně jednotná ve svém pohrdání Rohingy, dlouhodobě vykořeněné komunity, i odmítání mezinárodní kritiky.

Armáda se rozhodně nemá k prošetřování zpráv o systematické brutalitě - vraždách dětí, hromadných znásilněních, vypálení mnoha vesnic - a trvá na tom, že její vojáci se ničeho špatného nedopustili, nastiňuje editorial. Dodává, že Aun Schan Su Ťij nevytváří na generály tlak, mlčí a spíše vytýká západním představitelům, že pouze ohrožují rodící se barmskou demokracii, když protestují proti tomu, co Vysoký komisař OSN pro lidská práva označil za "prvky genocidy".

Živná půda pro extremisty

Su Ťij 1. prosince doprovodila velitele barmské armády na cestě do Pekingu, kde společně jednali s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, jehož režim dle očekává odmítá jakoukoliv kritiku či akci proti Barmě ze strany OSN, připomíná washingtonský deník. Dodává, že čínská podpora však není absolutní a Čína, podobně jako USA a OSN, volá po návratu Rohingů z přeplněných zanedbaných táborů v Bangladéši.

"Teoreticky Barma na repatriaci přistoupila. Vláda minulý podepsala dohodu s Bangladéšem a říká, že návraty mohou začít během pár měsíců," píše Washington Post. Vysvětluje, že přestavitelé OSN pro uprchlíky minulý týden zdůraznili, že podmínky pro dobrovolný a trvalý návrat uprchlíků zatím neexistují, mnoho Rohingů je traumatizovaných, neexistuje rámec pro mezinárodní dohled, humanitární pomoc, bezpečné místo k návratu ani garance základních práv, jakým je občanství.

Tato tvrdá realita podle vlivného serveru znamená, že OSN a západní vlády se musí začít zaměřovat na zlepšování podmínek stovek tisíc Rohingů v Bangladéši, kteří v zemi zřejmě v dohledné budoucnosti zůstanou, přičemž jim hrozí fatální humanitární rizika, například vznik epidemie záškrtu. Pokud se Rohingům nedostane dobrého zacházení a bezpečnosti, jejich dočasné umístnění - z něhož se rychle stal jeden z největších uprchlických táborů na světě - by se tak mohlo stát rekrutovacím místem pro extremisty, varuje editorial.

"Zároveň západní vlády nesmějí dovolit, aby neústupnost barmské elity odradila od zajištění spravedlnosti pro Rohingy zahrnující stíhání těch, kteří jsou zodpovědní za etnické čistky," apeluje Washington Post. Deklaruje, že pokud zločiny proti lidskosti zůstanou nepotrestány, půjde o výzvu k páchání další a horších zvěrstev.