Při útocích v Barmě zabito nejméně 6 700 Rohingů, oběťmi jsou i malé děti

Výsledky průzkumů Lékařů bez hranic ukazují, že se Rohingové stali terčem násilí. Zároveň jsou tyto výsledky dosud nejzřetelnější známkou rozsáhlého násilí, které začalo 25. srpna, kdy myanmarská armáda, policie a milice zahájily v Rakhinském státě nejnovější operace, a to v reakci na útoky provedené Arakanskou armádou za spásu Rohingů. Od té doby uprchlo z Myanmaru do Bangladéše více než 647 000 Rohingů.

„Setkali jsme se a hovořili s lidmi, kteří přežili násilí v Myanmaru, a nyní přežívají v nehygienických podmínkách v přeplněných táborech v Bangladéši. To, co jsme zjistili, bylo šokující. A to jak z hlediska počtu lidí uvádějících smrt člena rodiny v důsledku násilí, tak v tom, jakými otřesnými způsoby byli jejich příbuzní podle nich zabiti nebo vážně zraněni. Nejvyšší počet úmrtí se časově shoduje se zahájením nejnovějších operací myanmarských bezpečnostních sil během posledního srpnového týdne,“ uvedl  Sidney Wong, vedoucí zdravotnických aktivit Lékařů bez hranic.

 Lékaři bez hranic provedli počátkem listopadu šest retrospektivních průzkumů mortality v různých částech uprchlických táborů v bangladéšském městě Cox´s Bazar. Celkový počet obyvatel v oblasti, kde Lékaři bez hranic prováděli průzkumy, byl 608 108 lidí. Z nich 503 698 opustilo Myanmar po 25. srpnu (mezi nimi 100 464 dětí mladších pěti let).

Pravděpodobně jde o velmi nízký odhad

Celková úmrtnost v období mezi 25. srpnem a 24. zářím byla 2,26 procent (mezi 1,87 procenty a 2,73 procenty) u vybraného vzorku populace. Pokud by byl tento poměr aplikován na celkovou populaci, která do uprchlických táborů (kde Lékaři bez hranic prováděli průzkum) dorazila po 25. srpnu, naznačovalo by to, že během zmíněných 31 dní po vypuknutí násilí zemřelo 9 425 až 13 759 Rohingů, z toho nejméně tisíc dětí mladších pěti let.

Z průzkumů vyplývá, že 71,7 procent z těchto lidí zemřelo v důsledku násilí. To představuje nejméně 6 700 lidí včetně 730 dětí. Střelba byla příčinou smrti v  69 procentech případů, devět procent lidí bylo upáleno ve svých domech a pět procent ubito. U dětí mladších pěti let, jež byly oběťmi násilí, bylo ve stejném období více než 59 procent údajně zastřeleno, 15 procent bylo upáleno v  domovech, ubito jich bylo sedm procent a dvě procenta zemřely kvůli explozím nášlapných min.  

„Pravděpodobně jde o velmi nízký odhad, jelikož jsme neprováděli průzkum ve všech uprchlických táborech v Bangladéši, a také z toho důvodu, že průzkumy nezohledňují rodiny, které se nikdy nedostaly z Myanmaru. Slyšeli jsme o celých rodinách, které zahynuly poté, co byly uvězněny ve svých domovech a ty pak byly zapáleny,“ doplnil Sidney Wong.

„Lidé stále prchají z Myanmaru do Bangladéše. Ti, kterým se daří překračovat hranice, upozorňují, že se stali oběťmi násilí i v posledních týdnech. Jelikož do oblasti Maungdaw v Rakhinském státě má přístup jen málo nezávislých humanitárních organizací, máme obavy o osud Rohingů, jež tam stále zůstávají,“ podotkl Sidney Wong.

 Z těchto důvodů je podpis dohody mezi vládami Myanmaru a Bangladéše o návratu uprchlíků předčasný. Rohingové by neměli být nuceni k návratu a jejich bezpečnost a práva by měla být garantována  dříve, než budou podobné plány dohodnuty.