Rodiče se bouří proti domácím úkolům. Příklady z aritmetiky? Zase budu řvát

Otrávená z neustálé nutnosti pomáhat synovi s každodenní zátěží domácích úkolů se 39letá paní Wang připojila k milionům dalších rodičů volajících v Číně po čemsi, co by ještě před několika lety bylo pokládáno za nepředstavitelné - zrušení domácích úkolů.

Kampaň spustil lavinovitě se šířící vzkaz na internetu, nazvaný "Bože, co jsem udělala špatně, že musím řešit domácí úkoly se svými dětmi?"

Před třemi lety rodina paní Wang utratila celoživotní úspory, aby se mohla přestěhovat do lepší čtvrti, kde mohli dát syna, jemuž je nyní devět let, zapsat do elitní základní školy, která nicméně vyžaduje dlouhé hodiny učení. Jako většina čínských rodičů i paní Wang věřila, že pro rodinu dělá maximum, když synovi pomáhá získat nejlepší známky, které bude potřebovat, aby se dostal na špičkovou střední školu.

Ale když musí večer co večer synovi pomáhat s úkoly, aby splnil školní požadavky (obvykle po vlastní desetihodinové směně v rušné pekingské kanceláři) připadá teď elitní škola paní Wang jako zdroj konfliktů v její domácnosti a jako největší žrout jejího času. "Občas to jediné, na co v práci dokážu myslet, jsou jen úkoly mého syna," cituje list The Daily Telegraph paní Wang.

Čínské sociální sítě jsou plné příběhů od rodičů sdílejících své zkušenosti. V jednom ze vzkazů stojí: "Když jsem se jako malá vrátila ze školy, rodiče se dívali na televizi a já jsem si dělala úkoly. Teď, když přijdu z práce, pořád musím ještě udělat domácí úkoly.

Další rodiče píší, jak jim stres spojený s domácími úkoly způsobil vážné zdravotní problémy nebo je dohnal na pokraj šílenství. "Přijde čas dělat domácí úkoly a celá čtvrť už ví, že budu řvát," uvádí jeden z nich.

Přitom to byl právě nesouhlas rodičů, co zmařilo předchozí pokusy vlády zmírnit v Číně tradičně vysoký tlak ve vzdělávacím systému. Před čtyřmi lety byl spuštěn program nazvaný "šťastné vzdělávání", ale mezi rodiči se zvedl odpor proti snižování počtu domácích úkolů, které v Číně dětem průměrně trvají denně tři hodiny. To je dvojnásobek celosvětového průměru.

V důsledku toho sevřela reforma z roku 2013 učitele mezi dvěma mlýnskými kameny. Školské úřady jim nařizovaly ubrat, zatímco rodiče vyžadovali větší tlak na děti. Učitelé to vyřešili šalamounsky - zapojili do náročných úkolů více rodiče. "Roztočil se začarovaný kruh, protože žáci nosili domácí úkoly pečlivě vypracované s pomocí rodičů, a tak jim učitelé začali dávat ještě náročnější zadání," svěřil se jeden z učitelů. Někteří rodiče se pak rozhodli začít posílat své děti do některé z čím dál tím početnějších nákladných "po-školních" institucí, kde si děti udělají úkoly, než si je přijdou vyzvednout.